34. Kdyby mi někdo před měsícem řekl, že budu stříhat ovce dohola, smál bych se. Blázen! Teď jsem na jedné klečel a stříhal jí kožich. Můj sen, být zlatokopem, nevyšel. Zato se mi podařilo něco jiného. Stal jsem se pravým horským bačou, kterému doktor předal malé stádečko ovcí a řekl: „Snaž se!“ Jiná možnost v úvahu nepřicházela. Chtěl jsem tu zůstat! Tak jsem se snažil. Po prvním stříhání ovcí jsem věděl, jak na to. Doktor mě to naučil. Nejprve stříhal on. „Díval ses?“ řekl, když skončil. „Jasně.“ „Teď spolu!“ Držel mi ruku a radil. „Pomalu. Abys ji nezranil, musíš vycítit, kam až můžeš!“ Dával jsem pozor, ale ubohá ovce šmiknutí stejně neunikla. Práce mě bavila, ale po dvou hodinách byl konec. Na dlaních mi naskákaly ostrůvky z puchýřů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217447