8 Další den mi kočka poslala esemesku. Oznámila mi, že je bez domova a potřebovala by místo k přespání. Už jsem jí psal odpověď, aby šla bydlet ke mně, když telefon zapípal znovu. Nastěhuju se k tobě. Stálo tam. Samozřejmě, vítej! Odpověděl jsem. Hned poté jsem napsal, že mám domácího mazlíčka, hroznýše. Snad to nevadí? Vůbec ne! Odpověděla kočka a příští týden si přinesla věci. Společný život začal okamžitě slibně, i když jsem předtím nebydlel nikdy s nikým jiným než s hadem. Dělili jsme se o všechny výdaje rovným dílem a kočka si zvykla na přítomnost hada, dokonce se ho dotýkala, a já si pomyslel, že naše láska je možná přesně taková jako ve filmech: silná a mocná láska, která neklade otázky a není ztrátou času. Chodili jsme ruku v ruce parkem, četli jsme společně ranní noviny, říkali si navzájem věci, které se neříkají nikomu jinému než partnerovi. Kočka se ptala na mé předešlé vztahy a já jí pověděl, že jsem chodil jak s muži, tak se ženami, ale nikdy z toho nic nevzešlo, a řekl jsem, že jsem opravdu šťastný, že jsem teď s kočkou. Svěřil jsem kočce svá přání a obavy a ona mi řekla o svých snech a své rodině. Je to úplně obyčejný příběh. Jsem jen obyčejná kočka, z obyčejné domácnosti a všechno na mně je obyčejný, obyčejní přátelé a obyčejná práce, jo jo. Tím se netrap. Nikdy jsem se jí nezeptal, proč byla bez domova, protože jsem vycítil, že o své finanční situaci a sociálním postavení mluvit nechce. Poví mi všechno, až na to bude připravená. Společně jsme se koupali a ve vaně jsem kočce četl úryvky ze
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217275