trest. Ve skutečnosti jsem se od té koblihové pohromy v akváriu takhle skvěle nebavil. „Můžu to zkusit?“ zeptal se Gamble. „Ne,“ odvětil jsem. „Už máme dost problémů i bez toho.“ A navíc si to příliš užívám. Gamble tam chvilku stál, rozhlížel se a škubal sebou. A pak najednou bez varování vylezl na umyvadlo a stál na něm, jen kousek od klece s morčetem. „Co to děláš?“ zeptal jsem se. „Shodíš pana Morcelliho na podlahu.“ Gamble stál přímo před skříňkou na zdi, a tak se musel trochu skrčit, aby ji mohl otevřít. „Jdu si pro svou koblihu,“ prohlásil. „Na těch, co jste nám včera dali, jsme si s Drbanem docela pošmákli.“ Ze svého místa jsem viděl, že dárkový sáček s půlkou koblihy je zastrčený ve skříňce úplně vzadu za nádobami s barvami v prášku. Když Gamble natáhl ruku do skříňky, začal se mi pomalu svírat žaludek. Klec stála přímo pod dvířky skříňky, takže se Gamble musel natáhnout přes ní a vytáhnout se na špičky, aby dosáhl konečky prstů na sáček s koblihou. „To se poví,“ řekla Rosie. „Zavři tlamu, ty upocená osino v zadku,“ houkl Gamble přes rameno. Rosie několikrát otevřela a zavřela pusu jako ryba. Osino? Nevěděl jsem jistě, co to znamená, ale i tak si myslím, že to nejspíš popisovalo Rosie docela trefně. „Jo, Rosino Osino,“ řekla Jane a usmála se na Gamblea, který teď nebezpečně balancoval přímo nad klecí. „A prosím, dáš mi kousnout, Darrene?“
Kobliha sazba korektura.indd 97
97
10.03.16 12:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217204