Průb ěh svateb n íh o o b řad u
Některé středověké obce poctívaly ženicha tím, že ráno v jeho svatební den zajistily minjan pro bohoslužbu šachrit v jeho domě (Kol bo). V sefardských obcích začínaly oslavy v předvečer svatby, kdy druhové ženicha podávali večeři v jeho domě, přátelé nevěsty strávili večer v jejím domě.
Svatební dary
V rámci svatby samotné se dávají další dary, a to těsně před samotným obřadem. Tradičním darem pro nevěstu byla skříňka určená na klíče nebo na šperky. Mohla být zdobena různými výjevy a symboly vztahujícími se k soužití muže a ženy. Jednalo se například o vyobrazení biblických scén Adama a Evy, Abrahama a Sáry, Rebeky na velbloudu zakrývající si svoji tvář, když se přibližuje k Izákovi, Jákoba odstraňujícího kámen z pramene, když vidí Ráchel, Ester před Achašveróšem, Judity s hlavou Holofernovou apod. Jiným častým výjevem jsou postavy ženicha a nevěsty. Ženich často drží pod paží knihu, druhou ruku má napřaženou a nabízí svůj dům nevěstě. Symbolika vyobrazení je následující: nejprve je třeba studovat Tóru, pak uzavřít sňatek, muž má nejprve postavit dům a pak se ženit. Nevěsta drží v ruce kytici a svazek klíčů, jež jsou symbolem, že jako paní domu řídí domácnost. V rozích mohou být portréty žen představující jejich povinnosti: zapalování šabatových svící, oddělování chaly, chování dítěte, stříhání látky (viz italské artefakty 19. století). Jiným motivem zdobícím svatební dar určený nevěstě může být vyrytí tzv. Šev’a brachot (neboli sedmi svatebních požehnání, viz níže) a postavy rabiho se štrejmlem, ženicha s cylindrem a nevěsty s korunkou (viz například ruské artefakty z 19. století).181 V den svatby posílá ženich nevěstě sidur v ozdobné vazbě ze vzácného materiálu, v Německu se tento dar nazývá sivlonot tfilot (ve východní Evropě tzv. korban mincha sidur). Ve starém Jeruzalémě nevěsta dává tchýni sama dar, často se jedná o zarámovanou výšivku pro Roš ha-šana (může být s novoročním přáním a symbolem měsíce tišri – měsícem Božího soudu). Nevěsta posílá ženichovi talit. Dary, které obdržel ženich během svatby od ostatních, jsou nazývány doron draša neboli v jidiš droše gešank – dar darovaný u příležitosti talmudické přednášky zvané draša (doslova výklad), kterou ženich činil během sváteční hostiny.182 V Persii bylo prvním dárkem, který nevěsta obdržela od rodiny ženicha po zasnoubení, zrcadlo ve stříbrném rámečku, pomocí kterého se nevěsta zdobila na svatbu. Tato praxe údajně vychází z tradice, kdy se faraon snažil vyčerpat izraelské muže těžkou prací a zabránit jim tak v micva pru u-rvu (v jidiš prije ve-rivje). Ženy, když mužům nosily jídlo, podávaly jim i malé 181 The Jewish Wedding (Catalogue), s. 17. 182 Zborowski, M.: Life is With People, s. 283nn.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS217067