4 Soudnictví ve věcech mládeže
Na náš stát byl řadu let vyvíjen jak na místní, tak i nadnárodní úrovni tlak na vznik justice pro mladistvé. Například v mezinárodní Úmluvě o právech dítěte, kterou Československá federativní republika přijala v roce 1991, se v článku 40 říká: „Dítě v konfliktu se zákonem má právo na zacházení, které podporuje jeho smysl pro důstojnost a čest a bere ohled na jeho věk s cílem znovuzačlenění do společnosti. Dítěti se má dostat základních záruk a zákonné i jiné pomoci při obhajobě. Soudní jednání a umístění bude pokud možno vyloučeno.“ Tomuto požadavku Česká republika vyhověla a vytvořila speciální zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), který nabyl účinnosti od 1. 1. 2004. Neznamená to však, že by problematika trestní odpovědnosti nebyla do této doby nikde upravena; řídila se platným trestním zákoníkem. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže pracuje s pojmem děti (0–15 let) a mladiství (15–18 let). Zajišťuje tedy péči o osoby, které v době spáchání činu nepřekročily osmnáctý rok věku života. Rozdělení na děti a mladistvé nezná například Úmluva o právech dítěte, zákon o sociálně-právní ochraně dětí či občanský zákoník. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže osobám mladším 15 let nepřiznává trestní odpovědnost. Výjimka může nastat i u mladistvé osoby (15–18 let), která v době spáchání činu nedosáhla rozumové, mravní vyspělosti a z tohoto důvodu nemohla rozpoznat jeho protiprávnost či ovládat své jednání a není za [ 98 ]
zak s problemovym chovanim.indd 98
08/02/2016 12:13:11 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216575