Radim Bačuvčík: Knihy a čtení
| 97
jsem vlastně nedělala až do chvíle, kdy se naskytla možnost chodit do blízké stáje ke koním (asi ve 12 letech). I tak jsem ale četla každý večer před spaním. Teď už je ten život uspořádaný trochu jinak, ale i tak bych si občas ráda jen tak sedla a třeba nějakou rozečtenou knihu dočetla, nebo se konečně dostala k nějakým těm posledním bestsellerům a hrozně slavným knihám, o kterých pořád někdo básní a já jsem si ještě ani nepřečetla recenzi.“ (Ž; 20-24)
Knihy tvoří protiklad k mnoha součástem „běžného“ světa, například tím, že obsahují kvalitní sdělení (třeba na rozdíl od většinového internetu), která formulovali „ti nejlepší“ (tedy jen ti, kdo dokáží napsat knihu, a ne třeba jen článek na internetu) – nejde tedy o všední věc, ale o věc „sváteční“. To umožňuje vyjadřovat se o nich vzletným způsobem a hovořit v souvislosti s nimi (například) o lásce nebo inspiraci. (10) „Čtení a knihy miluju a nedokážu si bez nich představit život. Myslím, že je to velice důležité, protože kde chcete sbírat kvalitní informace než od těch nejlepších? A často je to umožněno jen skrze knihy. Knihy mi slouží jako velká inspirace.“ (Ž; 20-24)
Totéž může být řečeno jiným způsobem, kdy je zdůrazněna též jistá „náročnost“ čtení knih, která může kromě jiného znamenat také formu sebetréninku. (11) „Čítam často a rada. So svojim čtenárskym životom však spokojná niesom, pretože knihám nevenujem toľko času, ako by som si predstavovala. Od čias internetu a pohodlne vyhľadávaných informácií mám knihy ešte radšej. Kniha pre mňa znamená kľud a čas na vlastné myšlienky.“ (Ž; 20-24)
Knihy zkrátka dokáží člověku nabídnout to, co „běžný život“ nenabízí. Zde se nabízí zajímavá paralela – v dnešní době lze slyšet různé úvahy o tom, že (zejména) mladí lidé žijí v alternativním digitálním světě, tedy světě sociálních sítí a on-line her, které je jen odcizují od skutečného světa; ten jim posléze připadá nudný a oni v něm tráví čím dál tím méně času. Na tomto místě samozřejmě nechceme a nemůžeme hodnotit, nakolik je to pravda a nakolik je takový útěk do virtuálního světa nevratný, jak je však vidět v následující responzi, podobný zážitek člověku dokáží nabídnout i knihy. (17) „Čítanie kníh považujem za jednu z najväčších radostí v živote. Som presvedčená, že keby som odmalička nečítala, môj život aj moja osobnosť by boli oveľa chudobnejšie. Neviem si predstaviť svoj život bez toho množstva krásnych a epických dobrodružstiev, ktoré som prostredníctvom kníh zažila, pretože dnešný život je na skutočné dobrodružstvá chudobný. So svojím čitateľským životom som teda nadmieru spokojná, aj keď je na svete príliš veľa dobrých kníh a málo času.“ (Ž; 20-24)
Výše jsme si všimli životní změny směrem „od čtení k (spíše) nečtení“. Změna „opačným směrem“ je vyjádřena v následující responzi. Ta obsahuje také reakci na výše zmíněnou úvahu o útěku do virtuálního světa – jak je vidět, také útěk z digitálního světa do světa knih je možný a v daném případě (nereálný svět her a nereálný svět knih) možná i logický. (90) „Dřív jsem moc nečetl. Spíš jsem hrál hry na počítači. Knížky jsou ale super, protože mi to dává víc možností. Samozřejmě, že hry nevynechám, ale protože jsou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216363
98 |
knížky tak tlustý, a série GOT [Game of Thrones] tak dlouhá, budu číst asi ještě dlouho. A jsem rád. Vůbec se netěším, až to dočtu.“ (M; 20-24)
Změna a předěl v životě člověka může být vyjádřen také směrem do budoucna, ve víře v budoucí možný častější přístup ke knihám. Zde je zhmotněn v naději, že až bude respondentka mít „vlastní knihovnu“ (což může připomínat stav, do kterého se člověk dostane po naplnění pověstného „postav dům, zasaď strom, zploď syna“), její život se změní a bude mít možná čas také více číst. (26) „Momentálně čtu spíše oborové knihy, sem tam mi v ruce přistane nějaká beletrie. Chtěla bych číst častěji, ale to by den musel mít hodin. Mým velký snem „až vyrostu“ je mít vlastní velkou knihovnu“ (Ž; 20-24)
Oddanost knihám, která byla výše popsána slovy „vášeň“, „inspirace“ nebo „milovat“, může být popsána i zcela prozaicky. Následující respondentka vidí jako ideální čas strávený s knihou, což se odráží v jejím výroku, že než se nudit, bude raději číst třeba slovník. (31) „Čtu ráda a často. Hlavně beletrii, skript a učebnic jsem si za dobu studií užila dost. I když čas někdy zdánlivě není, vždycky se chvilička najde a jde hlavně o to, jak je kniha chytlavá. Někdy se nemohu odtrhnout, i když vím, že bych měla dělat něco jiného. Když mě kniha nezaujme tak moc, čtu ji pomaleji a jsou větší pauzy mezi tím, kdy ji zase otevřu. Ale než se ve vlaku nudit, budu raději číst i slovník.“ (Ž; 25-29)
Vztah ke knihám lze vyjádřit též jako vděk za vše, co člověk s knihami zažil, nebo, například, co se z nich dozvěděl. (305) „Jsem spokojený – vděčný za veškeré knihy, které jsem měl možnost číst a těším se na další.“ (M; 25-29)
V této monografii jsme se již setkali s výroky, které naznačovaly jistou nespokojenost s tím, že člověk „musí“ číst v rámci svého studia. Lze najít i výroky opačné – následující respondent lituje toho, že jej studium nedonutilo „opravdu“ číst. Mohla by následovat úvaha o tom, nakolik by školy opravdu měly umět „donutit“ člověka číst a nakolik by učitelé měli být tak inspirativní, aby jejich žáci a studenti prostě „nemohli nečíst“. (314) „Se svým momentálním čtenářským životem jsem spokojen a jen lituji toho, že jsem tolik nečetl i při studiu, když jsem číst musel. Hold každý člověk si k tomu najde cestu ve správný okamžik.“ (M; 25-29)
Spokojenost s „nečtením“ může být vyjádřena velmi lakonicky. (389) „Nemám čas na čtení knih a nevadí mi to.“ (M; 25-29)
Stejně jako víra v to, že člověka od knih nemůže nikdy nic odtrhnout. (441) „Čtu pořád a číst budu.“ (M; 25-29)
Konečně zajímavou polemiku k výše prezentované představě virtuálních světů, do nichž mohou člověka kromě digitálních vymožeností odvést také knihy, uvedla následující respondentka. Ta věří, že v reálném světě se může zorientovat pouze ten, kdo jej také reálně „studuje“ – tedy ten, kdo příliš čte, skutečný svět spíše nezná.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216363
Radim Bačuvčík: Knihy a čtení
| 99
(451) „Myslím, ze čtu tak akorát. Lidé, kteří znají svět jen z knih, se v tom reálném příliš neuplatní.“ (Ž; 25-29)
Tato polemika by mohla pokračovat nad konkrétními tématy knih. K jedněm z nejprodávanějších žánrů patří také literatura zabývající se osobním rozvojem, sebetréninkem, sebekoučováním, motivační literatura, spojená případně s nějakou vírou nebo náboženským směrem. Řada lidí se vyjadřuje tak, že tato literatura (nejen literatura, ale i různá sezení s kouči) jim změnila život (což jistě není jen jejich dojem, mnoho z nás má ve svém okolí někoho, kdo se díky podobnému zájmu „o sebe“ dokázal zbavit svých předsudků, fóbií a dosáhl úspěchu v práci nebo partnerských vztazích). Pro mnohé jiné lidi je však právě taková literatura ukázkou toho, jak lze vydělávat na poskytování zcela banálních rad a doporučení, která každý zná, avšak není schopen si je uvědomit a aplikovat ve svém životě. Samozřejmě, vztah ke knihám a čtení, který zde sledujeme, tím není zatížen. Pro mnohé lidi zkrátka četba knih znamená zásadní pozitivní životní změnu, kterou jim právě tato četba přinesla. Na následující responzi je pozoruhodné také to, že popisuje jeden konkrétní impuls, který si respondent uvědomuje a který mu životní změnu spojenou se čtením přinesl. (15) „Knihy jsou nedílnou součástí mého života. Je tomu tak tedy až posledních 10 let, kdy mi máma mé expřítelkyně položila na stůl jistou knihu, ať si z ní přečtu jeden odstavec. Byla to moudrá žena i moudrá kniha. Každopádně to nastartovalo můj zájem o duchovní rozvoj a přemýšlení nad smyslem života – i to může mít za následek jeden odstavec v knize. Občas si říkám, že bych rád četl více, ale aktuálně je pro mě přednější rodina a škola.“ (M; 30-39)
Podobný impuls, jaký jsme viděli v předchozí responzi, může v zájmu o čtení přinést i další následné kroky – v následující responzi uvědomění si respondentky, že by měla ke čtení přivést také své děti. Díky změně ve svém životě si uvědomila, co jí knihy přinášejí, a ráda by to poskytla také jim. (44) „Ke čtení jsem se vrátila před nedávnou dobou (díky náročné životní události) a zjistila jsem, že mě uklidňuje a že bych ho potřebovala daleko víc. Dále bych také ke čtení ráda přivedla svého syna, kterému jsem vyřídila průkazku do knihovny, aby si mohl půjčovat, co se mu bude líbit a při té příležitosti začala do knihovny chodit častěji i já.“ (Ž; 30-39)
Také intenzivní vztah ke knihám může být vyjádřen velmi stručně, a přitom výstižně. (109) „Kniha, má neživá láska.“ (Ž; 30-39)
Únik z reálného světa, o němž již byla několikrát řeč, může být svým způsobem nutností. V následující responzi je to z důvodu rodinné situace, která sice respondentce přináší štěstí (hodný manžel, šikovné děti), ale má i svá omezení, například neumožňuje žít si tak, jako lidé v okolí a jezdit třeba na dovolené. Zážitky z cest je pak možné nahradit představami při čtení příslušné literatury.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216363