5.3.1 Specifika nadměrného užívání internetu v mladé dospělosti Mladá dospělost je spolu s dospívaním obdobím s nejvyšší prevalencí nadměrného užívání na internetu. V současné literatuře jsou dostupné omezené údaje o prevalenci tohoto jevu v období mladé dospělosti. Nejvyšší prevalence nadměrného užívání internetu se vyskytuje zejména v první polovině mladé dospělosti, tedy v období spadajícího do nové vývojové kategorie vynořující se dospělý a s nárůstem věku začíná prevalence klesat. Šmahel a kol. (2009) uvádějí prevalenci nadměrného užívání internetu 5,3 % ve věku 20–26 let, a 2,9 % ve věku 26–35 let. Tuto skutečnosti lze vysvětlit právě tím, že období vynořující se dospělý je obdobím velkých změn a nestability, které s sebou zároveň nesou i široké možnosti (Arnett, 2000). Významnou podskupinou patřící do tohoto období jsou vysokoškolští studenti, kteří jsou v tomto ohledu považováni za vysoce rizikovou skupinu. Prevalence nadměrného užívání internetu se v této skupině pohybuje mezi 6–15 % (například Lin a kol., 2011). Vyšší prevalence je zde vysvětlována snadným přístupem vysokoškolských studentů k internetu, flexibilním denním programem a také tím, že po příchodu na vysokou školu se zároveň velká část z nich ocitá v novém prostředí, ve kterém musí budovat nové společenské vztahy a postavení. V případě neúspěšného adaptování na VŠ může být nadměrné užívání internetu jejich kompenzací a reakcí na neúspěšné adaptování se na tyto změny (Chou, 2001): a) Ekonomická soběstačnost a nalezení profesní role. Významnou roli v životě mladých dospělých začíná mít práce, která může být zdrojem uspokojení, nebo naopak zdrojem stresu. Lze také předpokládat, že mladí dospělí, kteří jsou nespokojení s vlastní profesní seberealizací, si mohou tyto potřeby naplňovat seberealizací na internetu, nebo naopak mohou unikat do prostředí internetu na základě nadměrného pracovního stresu, což jsou jedny ze základních motivů u osob se závislostí na internetu, zejména hráčů online her (Vondráčková, Šmahel, 2012b). Achab a kol. (2011) porovnávali vybrané charakteristiky mladých dospělých s problémovým hraním a neproblémovým hraním online her se závěrem, že problémoví hráči měli více finančních a pracovních problémů. Chen a kol. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216347
5.3.2 Případová studie mladého dospělého Příkladem nadměrného užívání internetu v období mladé dospělosti může být případ třicetiletého muže Libora, který vyhledal odbornou psychologic kou pomoc pro úzkostnou symptomatologii. Vedle ní po několika sezeních zmínil, že by se rád také věnoval svému nadměrnému hraní online her. V minulosti hrál WoW7 poměrně hodně často, pak se rozhodl hraní omezit, protože si uvědomil, že jím tráví čas hlavně proto, aby byl v kontaktu s dru hými lidmi, a že s nimi může být v kontaktu i v reálném životě. Nyní na WoW začal trávit opět několik hodin denně. Libor je již rok nezaměstnaný. Má pouze maturitu, začal studovat dvě vysoké školy a ani jednu z nich nedo končil, nyní hledá práci v administrativě. Aktuálně mu pravidelný finanční příjem nechybí, protože žije stále ze svých úspor. S trávením volného času je však nespokojen. Chtěl by dělat nějaké užitečné věci, ale nenapadá ho jaké. 7
Nadměrné užívání internetu z vývojového hlediska
(2014) sledovali půl roku technologické pracovníky ve věku 21–55 let se závěrem, že pracovní stres u nich vedl k vyššímu riziku vzniku závislosti na internetu. K podobným závěrům došli ve svém výzkumu i Whang a kol. (2003) a Bakken a kol. (2009). b) Sociální a partnerské vztahy. V mladé dospělosti může nadměrné užívání internetu sloužit jako substituce navázání stabilního partnerského vztahu. Lidé si mohou uspokojovat potřebu intimity prostřednictvím komunikace v kyberprostoru. Šmahel a kol. (2012) zjistili, že mladí dospělí, kteří vykazují rysy závislosti na internetu, mají přátele, ale mají je převážně v online prostředí a preferují online komunikaci s nižší mírou blízkosti před offline přáteli a komunikací. Hardie a Ming Yi (2007) ve svém výzkumu, kde převažovaly osoby z věkové kategorie mladý dospělý, dospěli k závěru, že osoby s nadměrným užíváním internetu vykazují vyšší hladinu sociální úzkosti a emoční osamělosti. Odaci a Kalkan (2010) zjistili pozitivní vztah mezi nadměrným užíváním internetu, úzkostí v komunikaci a úzkostí z randění u vysokoškolských studentů. Závislí na online hrách vykazovali řadu problémů v partnerských vztazích (Achab a kol., 2011).
World of Warcraft je jedna z nejznámějších online MMORPG her (viz kapitolu 6).
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216347
Proto asi vždy poslední dobou nakonec skončí u WoW. Má pocit, že spíše vegetuje. Libor je bez přítelkyně. Poslední regulérní vztah měl před deseti lety. Tento vztah skončil s dokončením studia na střední škole, kdy si oba řekli, že nemá cenu vztah dále udržovat, když nyní budou každý studovat vysokou školu v jiném městě. Libor by chtěl mít partnerský vztah, ale má pocit, že nemá co nabídnout. Je nezaměstnaný a pro případnou přítelkyni by pak byl jen další dítě. I kdyby mohl nyní mít vztah, tak stejně neví, jak začít. Z krátké ilustrace je patrné, že Liborovi se nepodařilo naplnit ani jeden ze základních vývojových úkolů typických pro tento věk. Nebyl schopný navá zat stabilní partnerský vztah a ani založit rodinu. Od své původní rodiny se sice finančně osamostatnil, aktuálně je však rok nezaměstnaný. Sám mluvil o tom, že ani vlastně nemá konkrétní představu, jakou práci by mohl dělat, snad něco v administrativní oblasti. Vakuum způsobené absencí partner ského vztahu a uspokojivé práce si pak pravděpodobně zaplňoval trávením nadměrného množství času v online hře.
5.4 Nadměrné užívání internetu ve střední a starší dospělosti Období střední a starší dospělosti se vymezuje 35–60 lety (Erikson, 2002). Pro toto období jsou specifické následující vývojové úkoly: Dosažení a udržení uspokojivé kariéry. V tomto období by měl člověk pokračovat v uspokojivé pracovní kariéře (Havighurst, 1972). Udržení uspokojivých rodinných vztahů, zejména se svými životními partnery, dětmi i stárnoucími rodiči (Havighurst, 1972). Přijetí úbytku tělesných a psychických sil, které mají zejména charakter úbytku tělesné a psychické výkonnosti a atraktivity (Havighurst, 1972). V tomto kontextu bývá citováno i vývojové pojetí C. G. Junga (Jung, 1994) o druhé půli života, které bývá spojováno s krizí středního věku. Během ní si člověk uvědomí, že již nemá tolik sil být aktivní ve vnějším světě, a začíná se věnovat spíše svému vnitřnímu světu. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS216347