Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte). (Ukázka, strana 99)

soutěžících za USA, s časem 2 h 55 min 18 s.1 Hayesovo jméno však téměř nikdo nezná, zatímco Pietriho osud na královskou rodinu natolik zapůsobil, že mu královna Alexandra následující den věnovala speciální pozlacený stříbrný pohár. Hayes i Pietri se během následujících čtyř let stali profesionály a postupně se utkali v maratonském běhu ještě čtyřikrát – pokaždé zvítězil Pietri. O mnoho let později se objevilo svědectví anglického běžce Joea Deakina, jenž Pietriho dezorientaci a kolaps připisoval velkému množství vypitého alkoholu, který mu nabízeli diváci podél trati.

98

30

Není všechno zlato, co se třpytí

Vrcholem snažení je pro většinu sportovců zlatá olympijská medaile. A přitom na starověkých olympiádách se žádné medaile nedávaly. Vítěz každé disciplíny získal olivový věnec a druhý i třetí atlet v pořadí vyšli naprázdno. Na znovuvzkříšené olympiádě v roce 1896 získal vítěz vždy stříbrnou a druhý v pořadí bronzovou medaili.1 Zvláštní je, že zlato mělo v očích tehdejších organizátorů menší hodnotu než stříbro. Na olympiádě v Paříži v roce 1900 se dokonce ani žádné medaile nerozdávaly, jen poháry nebo jiné trofeje – například vítěz závodu v plavání na 200 m volným způsobem, Australan Frederick Lane, byl odměněn bronzovou soškou koně. Následně byly v roce 1904 stříbrné medaile pro vítěze nahrazeny medailemi z ryzího zlata a rozdávaly se také stříbrné a bronzové medaile. Ryzí zlato vymizelo rokem 1912, kdy byly „zlaté“ olympijské medaile vyrobeny z mincovního stříbra potaženého 6 gramy zlata, což jim dodalo okázalou zlatou barvu. Musely mít v průměru alespoň 60 mm a tloušťku nejméně 3 mm.

Výrobu medailí rozdávaných na olympiádě má na starosti vždy hostitelská země. V období mezi roky 1928 až 1968 měly medaile na obou stranách stejný návrh, vytvořený italským umělcem Giuseppem Cassiolim. Po roce 1972 již měli hostitelé větší volnost při uplatnění vlastního návrhu alespoň na jedné straně. Na zimních olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010 vzbudily značnou mediální pozornost 99

ekologické medaile vyrobené z recyklovaných kovů, pocházejících ze starých televizorů a počítačových obvodů. Medaile na olympiádě v Pekingu v roce 2008 měly průměr 70 mm a tloušťku 6 mm, vážily 120 g a obsahovaly okruží ze vzácného světlého nefritu a zlato. Pro letní hry v Londýně v roce 2012 byly zvoleny největší zlaté medaile, jaké se kdy rozdávaly, s průměrem 85 mm, tloušťkou 7 mm a hmotností 400 g.

100