Panny Bohu zaslíbené
Z
atímco své pacholky již poslali spát, bratři z Gleichen, páni z Witzleben, Seebergu, Beichelingen, bratři z Schleinitzu a další páni z Bosovy válečné rady měli na pořadu vojenské disputace ještě jeden bod. Kromě plánu zítřejšího boje, který již měl pevné obrysy, bylo třeba projednat nepříjemný incident uplynulého dne. Při jinak klidném obsazování Teplic vnikla jistá rota do kláštera sester benediktinek. Došlo na znásilňování a rouhačské zacházení se svátostmi. Mnoho předmětů bylo zničeno a ledacos rozchváceno. Na první pohled šlo o zavrženíhodný čin, nicméně celé Teplice věděly, že sestry poměrně nedávno uzavřely s procházejícími husitskými vojsky dohodu. Na Bosově stole ležela kopie právního spisu, tzv. Sempfacherbriefu, i nové články z říšského sněmu, zabývající se kázní vojska. Pánům, kteří je prostudovali, nezbývalo než konstatovat, že církevní statky a panny jako takové jsou nedotknutelné. Protistrana měla jasný argument: kdo se paktuje s kacíři, nota bene s tábority, a pomáhá jim, je prostě nepřítel. Jak se beseda unavených velitelů točila v kruhu, nalezení práva se nakonec odročilo. Zvítězil argument nejzávažnější: ráno měl být sveden boj, a nyní tedy nebyl čas na exemplární tresty. Rada rozhodne, až osvobodí město Ústí.
Vojenské právo a řády
Z
vyšující se gramotnost šlechtické vrstvy obyvatel spolu se stále složitější organizací vojska dala již v pozdním 14. století vzniknout vojenským naučením a řádům. Zprvu se jednalo zejména o právní předpisy k udržení kázně a zamezení nežádoucích excesů. Později pojednávaly i o organizaci vojska a použití různých taktik. Obvykle tyto manuály vznikaly pro určité příležitosti nebo byly dedikované významným osobám. Nejstarší dochovaný vojenský řád vzniklý na českém území sepsal Jan Hájek z Hodětína pro Václava IV. Hájek se držel vlastně západního vojenského práva, které vycházelo z rytířské kultury. Svými kázeňskými články vycházel ze Sempacherbriefu, řádu vzniklého na konci 14. století v německém prostředí. Dalším českým řádem byl již vzpomínaný Žižkův řád, který vznikl pro účely organizace Menšího Tábora. Jeho podstata vycházela ze svatého boje proti Antikristu. Oba tyto české řády se věnovaly zejména kázni vojska a trestům za různé přestupky. V průběhu husitských válek vzniklo několik vojenských předpisů na sněmech v Norimberku (1426, 1431) a Frankfurtu (1427). Tyto předpisy stanovovaly zejména to, kdo se má křížových výprav zúčastnit, kolik má přivést mužů a s jakou výstrojí. Podstatná část se pak nesla v duchu Sempacherbriefu a zabývala se opět kázni vojska, s důrazem na zákaz svárů.
98
Husitský
vá l e č n í k
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215249