8
Dětská otolaryngologie (tedy pouze u dětí, které neumí smrkat), lokální aplikace mořské vody. Pokud se obtíže po této léčbě nezlepší a trvá hlenohnisavá sekrece déle než 3–4 týdny, tak je možno dítě přeléčit antibiotikem celkově podle citlivosti. Po léčbě antibiotiky je možno podávat lokální kortikoidy. U kojenců se může na opakovaných zánětech podílet i dyskoordinace při polykání. U kojenců doporučujeme, aby kromě kojení nepili v poloze vleže, ale výhradně vpolosedě. U dětí se předpokládá, že faryngolaryngeální reflux může způsobovat recidivující rinosinusitidy, ale stupeň důkazu pro tuto příčinnou souvislost je zatím nízký. U malých dětí se na recidivujících infektech v horních cestách dýchacích mohou podílet potravinové alergie a intolerance, které jsou u dětí velmi časté. Děti s častými infekty v oblasti horních cest dýchacích by měly být vyšetřeny alergologem, pokud mají alergickou osobní nebo rodinnou anamnézu a mají zažívací obtíže. Imunologické defekty jsou naopak spíše vzácné, zvažujeme je tehdy, pokud má dítě infekce s těžším průběhem vyžadující antibiotickou terapii, většinou jde o otitidy a bronchitidy. Opakované záněty středouší Při recidivujících akutních otitidách dítě aktivně sledujeme, zveme na kontrolu, abychom vyloučili sekretorickou otitidu přetrvávající mezi akutními záněty středouší. Indikace k adenotomii je stanovena po dohodě s rodiči individuálně. U akutních recidivujících otitid zvažujeme imunologické vyšetření, očkování proti pneumokokům, omezení pobytu ve větším kolektivu buď nemocného dítěte, nebo staršího sourozence, a nedoporučujeme plavání u často nemocných dětí do 4 let. Zhoršení sluchu U dětí je nejčastější příčinou poruchy sluchu sekretorická otitida. Při ní bychom krátce po jednom jednostranném akutním zánětu středouší dítě kontrolovat nemuseli. Poučíme rodiče, že jde o velmi běžný stav po prodělaném zánětu a že dojde časem ke spontánní úpravě. Pokud má dítě oboustrannou sekretorickou otitidu, porucha sluchu trvá déle nebo má dítě recidivu zánětu středouší, tak ho sledujeme v pravidelných intervalech. Pátráme po známkách infekce v oblasti nosu, paranazálních dutin a nosohltanu, provádíme tympanometrii a vyšetřujeme sluch. Zjišťujeme, zda má dítě podle informací od rodičů a vychovatelů poruchu komunikace, soustředění nebo poruchu rozvoje řeči. Konzervativní léčba zahrnuje u spolupracujících dětí autoinsuflace, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS215238