Z Á K L A DY I N K L U Z I V N Í P E DAG O G I K Y
strukturám. Princip takové vertikální výstavby funkčních systémů zpracoval Lurija (1983). Každá forma chování se realizuje při současné činnosti všech úrovní pomocí vzestupných nervových drah, které spojují smyslové receptory s míchou a dále s hierarchicky vyššími oddíly. Na vrcholu této hierarchie je mozková kůra, ve které se vstupy integrují a následně se formují adekvátní odpovědi. Ty se prostřednictvím sestupných nervových drah dostávají do míchy a dále se periferními nervy přenášejí na výkonné orgány (svaly nebo žlázy). Tak umožňují motorické funkce (např. podání ruky při setkání se známým člověkem). Nejnižší úrovně reprezentované míchou a mozkovým kmenem zabezpečují reflexní činnost. Ta je základem pozadí každé mentální a psychické činnosti. Příkladem reflexní činnosti, nad kterou nemusíme přemýšlet, ale provádíme ji automaticky při ohrožení, je mrknutí, když se k oku rychle přiblíží nějaký předmět, nebo reflexní zvýšení krevního tlaku či intenzity dýchání, když běžíme na autobus odjíždějící ze zastávky. Druhý, vyšší stupeň ve zmíněné vertikální hierarchii představují podkorové shluky neuronů a kůra nejstarších částí mozku (vnitřní plochy mozkových hemisfér). Ty reprezentují neuvědomělou činnost související s emocemi a pudy (viz níže). Nejvyšší regulační a rozhodovací roli mají korové oblasti nejmladších částí mozku (přední čelní laloky). Kůra tvoří jen velmi malou část mozku: je to asi 2–5 mm hrubá vrstva šedé hmoty na povrchu mozkových hemisfér. Poznávací (kognitivní) schopnosti mají svůj fyzický korelát v kůře mozku. Z přibližně 100 miliard neuronů při narození tvoří asi 10 % senzorické neurony, jež přijímají informace z interního nebo externího prostředí, a motorické neurony, jež zpětně vysílají povely pro svaly a žlázy. Asociační neurony tvoří zbylých 90 % korových neuronů. Jejich úkolem je zpracování přijatých informací na různých úrovních, jejich asociace s předchozími zkušenostmi a rozumová korekce emocí. Právě pro tuto asociační a integrační funkci jsou předpokladem vyšší nervové činnosti, která je spolu s řečí a pamětí základem učení a je předpokladem inteligence člověka.
Rozdělení neuronů mozkové kůry, hierarchie korových neuronů Mozková kůra (viz obr. 3) jako vrchol vertikální hierarchie má své horizontální (plošné) členění na primární oblasti (projekční) a asociační oblasti, které primární informace dále zpracovávají a integrují s dalšími informacemi přicházejícími v tomtéž čase, ale i s dávnými informacemi uloženými v paměti, a umožňují tak komplexní a adekvátní odpověď.
98
základy inkluzivní pedagogiky.in98 98
8.2.2010 14:17:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214989
N E U ROB I O L O G I C K Á V ÝC HODI S K A I N K L U Z I V N Í PE DAG O G I K Y
primární motorická kůra
primární senzorická kůra asociační senzorická kůra
asociační motorická kůra
polymodální asociační kůra primární sluchová kůra asociační sluchová kůra
prefrontální kůra limbický systém
asociační zraková kůra Obr. 3 Primární a asociační oblasti mozkové kůry
Primární senzorické oblasti jsou ty, do kterých přicházejí informace ze smyslových orgánů prostřednictvím senzorických drah. Jsou vyhrazeny pro jednu smyslovou modalitu. Například mozková kůra v týlním mozkovém laloku je primární zrakovou oblastí. Končí tu dráha spojující sítnici oka přes talamus s mozkovou kůrou. Zde dostáváme obraz viděného. Unimodální asociační oblasti se nacházejí v těsné blízkosti primárních oblastí a jsou určeny ke zpracování vjemů téže smyslové modality. Umožňují nám vnímat barvu, pohyb či směr pohybu viděného předmětu. Polymodální asociační oblasti sumarizují informace z vícerých smyslů do komplexního vnímání a poznání. Zde se tvoří celkový dojem, když např. vstoupíme do neznámé místnosti. Všechny vjemy z jednotlivých smyslů se sloučí v jeden specifický obraz prostředí. V lidském mozku zabírají asociační oblasti velké části kůry čelních a spánkových laloků. Neurony těchto oblastí analyzují a integrují signály z více oblastí senzorické kůry, porovnávají je s předchozími zkušenostmi a přiřazují jim patřičnou důležitost. Porovnávají je také se vštípenými vyššími morálními a výchovnými principy a zajišťují adekvátní chování. Dítě s narušenou schopností správně analyzovat signály z okolí nemůže v těchto případech adekvátně reagovat. Známe tři základní polymodální asociační oblasti.
99
základy inkluzivní pedagogiky.in99 99
8.2.2010 14:17:37 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214989
Z Á K L A DY I N K L U Z I V N Í P E DAG O G I K Y
Prefrontální asociační oblast se nachází v předních částech hemisfér. Plánuje komplexní vzory a sekvence motorických dějů; zde se tvoří myšlenky a udržuje se pozornost. Už na začátku výzkumu mozku se předpokládalo, že toto je oblast, kde sídlí inteligence člověka. U lidí s nefunkčními prefrontálními neurony se projevují vážné změny osobnosti. Jsou nestálí, často mění nálady, jejich chování je neadekvátní situaci a okolnostem, ztrácejí všechny výchovné a morální zásady a postrádají veškeré ambice. Nejsou schopni něco podniknout pro dosažení vytyčeného cíle, svá předsevzetí stále mění, v ničem nevytrvají, nejsou schopni řešit složité problémy ani víc problémů najednou. Pozorováním důsledků poškození prefrontálních oblastí je možno dedukovat jejich funkce. Prefrontální kůra tlumí instinktivní chování v neadekvátních situacích, přičemž konfrontuje pudy s morálními zásadami a zásadami společenského chování získanými výchovou. V přední čelní (prefrontální) kůře se asociují informace ze všech korových oblastí, což poskytuje neuronovým sítím rozsáhlé možnosti vzájemné komunikace, analýzy a syntézy, a z toho vyplývajícího koncepčního myšlení. V předních čelních (prefrontálních) oblastech se předpokládá sídlo pracovní paměti. Ta umožňuje při řešení problémů vyhledat paměťové stopy uložené v konkrétních senzorických oblastech kůry, podržet je, asociovat s novými skutečnostmi a následně se rozhodovat. Parieto-okcipito-temporální asociační oblast leží na rozhraní tří primárních a asociačních senzorických oblastí. Je ohraničena kůrou, ve které vnímáme kožní citlivost (parietální lalok), „zrakovou kůrou“ (okcipitální lalok) a „sluchovou kůrou“ (temporální lalok). Zabezpečuje tak vysokou úroveň zpracovávání podnětů ze všech senzorických oblastí a jejich interpretaci. Zahrnuje i oblasti pro porozumění psanému slovu a pro chápání prostorových vztahů. Limbická asociační oblast zasahuje přední a dolní část temporálního laloku, která souvisí s podkorovými strukturami (pudovými a emocionálními). Je odpovědná zejména za emoce, motivaci, má souvislost i s pamětí. Od té doby, co se zkoumá původ kognice a emocí, diskutuje se o významu podpory emotivního vývoje a kognitivního vývoje. Mají emoce specifickou a kritickou roli v rozvoji intelektových schopností? Jsou emoce potřebné pro získávání kognitivních dovedností? Emoce jsou vrozené, geneticky zakódované pudové reakce uzpůsobené k přežití. Nejde o rozumové zpracování informací, spíš o podvědomou, pudy a intuicí řízenou reakci na podněty. Výstup citů je neverbální, projevuje se jako jednání – chování. Z anatomického hlediska emoce představují struktury organizované do limbického systému (obr. 4), které tvoří prstenec nebo lem (limbus) okolo corpus callosum. Corpus callosum představuje množství nervových drah spojujících obě mozkové hemisféry.
100
základy inkluzivní pedagogiky.in100 100
8.2.2010 14:17:38 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214989