Zákon o ČTK: Transformace na půli cesty (Ukázka, strana 99)

98

výkonné moci a se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu. Generálního ředitele agentury jmenovala a odvolávala vláda a po změně kabinetu se měnívalo také obsazení funkce ředitele tiskové agentury.264 Nejvýraznější změna v regionu týkající se vzniku agenturního kontrolního orgánu se sice odehrála až za hranicí sledovaných 90. let, ale je natolik zajímavá, že za zmínku výjimečně stojí. Do střední Evropy, do prostoru, kde ředitele tiskové agentury do té doby buď jmenovala vláda (ČTK/ČSTK, TK SR/TASR, v případě MTI prezident na návrh předsedy vlády), parlament (ČTK), respektive orgán volený parlamentem (ČTK), nebo si ho volí sami vlastníci agentury (DPA, APA), se prosadil netradiční model. Nový zákon o TASR č. 385/2008 Sb., který platí od 1. ledna 2009, je v případě konstrukce kontrolního orgánu kombinací dvou modelů (tzv. delegačního a volebního) a pro ČTK, resp. Poslaneckou sněmovnu PČR by mohl být inspirací.

Zákon (§ 9 odst. 1) přesně stanoví profesní složení správní rady, orgánu, který nově kromě jiných kompetencí jmenuje a odvolává generálního ředitele agentury. Rada je složená z „odborníka v oblasti práva, odborníka v oblasti ekonómie, odborníka v oblasti žurnalistiky a odborníka v oblasti informačných technológií“.265 Kromě požadavku na odbornost, který vyplývá z daného složení rady, zákon (§ 9 odst. 2) současně explicitně uvádí, kdo se považuje za odborníka. „Za odborníka sa považuje fyzická osoba, ktorá má vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa, najmenej päť rokov odbornej praxe a tri roky riadiacej praxe v požadovanej oblasti.“266 264 Po vyslovení nedůvěry vládě Vladimíra Mečiara byla 16. 3. 1994 jmenována vláda premiéra Jozefa Moravčíka. O měsíc později 19. 4. skončil v čele TASR ředitel Dušan Kleiman. Na jeho místo nastoupil 20. 4. Ivan Melicherčík. V předčasných parlamentních volbách pak 1. 10. zvítězilo HZDS, vládu sestavil znovu Vladimír Mečiar a ještě do Vánoc (15. 12.) se do křesla generálního ředitele TASR vrátil Dušan Kleiman. Veškerá střídání, všechny personální změny v čele agentury související s personální změnou v čele vlády, se odehrály během necelého, byť ne úplně obyčejného roku. Šmíd, Milan a Trunečková, Ludmila. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. Praha: Karolinum, 2009, s. 138.

265 Zákon č. 385 z 23. septembra 2008 o Tlačovej agentúre Slovenskej republiky a o zmene niektorých zákonov. [cit. 2008-11-10]. Dostupné z: http://jaspi.justice.gov.sk/jaspiw1/htm_zak/ jaspiw_zak_print.asp.

266 Ibid.

V případě maďarské agentury MTI musí mít člen poradního orgánu vlastníků (POV např. vypisuje konkurz na funkci prezidenta Společnosti MTI, jednoakciové společnosti k provádění činnosti národní tiskové agentury) vysokoškolské vzdělání a minimálně pětiletou odbornou praxi, za niž se podle zákona považuje „praxe v médiích a jakákoliv technická, právní, administrativní, ekonomická, kulturní, vědecká praxe a praxe v oblasti průzkumu veřejného mínění, která je spojená s médii“ (čl. 18). Stejný požadavek na vzdělání a praxi platí i pro prezidenta

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214646

99

Členy správní rady volí parlament, Národní rada Slovenské republiky, respektive čtyři z pěti členů rady volí a odvolávají poslanci. Pátého člena ze svých řad vybírají sami zaměstnanci TASR a rozhodují rovněž o jeho odvolání.

Požadavek na politickou nezávislost členů správní rady formuluje zákon (§ 9 odst. 4) téměř shodně s českou normou, radní nesmí vykonávat funkci v politické straně nebo v politickém hnutí a vystupovat jejich jménem nebo působit v jejich prospěch.

4.4 Problematická ustanovení ke konstrukci Rady ČTK a jejím kompetencím 4.4.1 Problematická je volba jen Poslaneckou sněmovnou Společným jmenovatelem výhrad k mediálním radám všech tří českých médií veřejné služby je už jejich volba jen Poslaneckou sněmovnou.

Do všech tří norem upravujících právní postavení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře se totiž na začátku 90. let promítl princip, na němž tehdy panovala shoda, že kontrolní orgán bude volit a odvolávat „výhradně Poslanecká sněmovna jako orgán vzešlý z parlamentních voleb, tedy ze svobodné soutěže politických stran zastupujících občany, kterým mají veřejné sdělovací prostředky sloužit“.267 Právě ustanovení, která zakládají právo dolní komory volit a odvolávat mediální radu, a tím de facto i de iure uplatňovat politický vliv na samotné médium, se v minulosti stávala předmětem kritiky.268 I v podmínkách České republiky se v odborných diskusích uvažovalo o řešeních, která by eliminovala či rozmělnila vliv politického složení jediného ústavního orgánu. S odvoláním na zahraniční zkušenosti se nejčastěji připomínal tzv. třetinový či třízdrojový model, podle něhož by složení rady rovným dílem určili prezident, poslanci a senátoři.

Pokud jde o agenturní kontrolní orgán, stojí za připomenutí, že v době, kdy ČNR přijímala zákon o ČTK a vláda jeho znění odmítla, zmiňoval tehdejší český premiér Václav Klaus podobnou variantu rozložení politického vlivu a uváděl, že by se v rozhodování o složení rady mohl podělit parlament s vládou.

Společnosti MTI (čl. 6 odst. 3). Zákon o MTI. In: Statuty evropských tiskových agentur (rozšířené vydání). Praha: ČTK, 1999 (interní text), s. 69–80.

267 Hanák, Marek. Právní postavení České tiskové kanceláře. Právní rádce. 2001, č. 6, s. 24.

268 Ibid.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214646

100

V časech příprav agenturního institucionálního zákona se vyskytly i jiné návrhy, jak zabezpečit pluralitní složení kontrolního orgánu.

Poslanec Emanuel Mandler (LDS) ještě ve Federálním shromáždění při projednávání první polistopadové novely, která počítala s podřízeností vládě, jako jeden z prvních žádal kontrolní orgán ustavený parlamentem, ale na principu paritního zastoupení všech parlamentních stran. Jozef Wagner pak v České národní radě už v čase těsně před rozdělením Československa navrhoval alespoň dané zastoupení koaličních a opozičních stran v kontrolním orgánu. Byl odmítnut, že tato konstrukce by naopak vedla k politizaci kontrolního orgánu. Kdyby byl býval vyslyšen, nemohlo se stát, aby poměr mezi členy první Rady ČTK nominovanými koalicí a opozicí byl 6:1 (ODS 2, KDU-ČSL 2, KDS 1 a ODA 1, vs. LB 1).

Na to, že politickou nezávislost může za jistých okolností zpochybnit právě způsob vzniku Rady ČTK, upozornili sami její členové, a to členové tzv. druhé rady zvolené v r. 1998. „Konstrukce dozorčího orgánu voleného parlamentem na základě návrhu poslaneckých klubů, tedy de facto politických stran, však tuto nezávislost, vzhledem k právu Rady odvolat a jmenovat generálního ředitele, relativizuje,“ uvedli ve Výroční zprávě o činnosti a hospodaření ČTK za rok 1998.269 V případě ČT po tzv. televizní krizi z přelomu let 2000 a 2001 přinesla novelizace zákona alespoň možnost rozšíření spektra navrhovatelů kandidátů,270 byť ve výsledku je to opatření spíše formální. Nezměnilo to základní, že o složení kontrolního orgánu nadále rozhoduje výlučně sama dolní komora parlamentu. Osobní domněnku, „že je jen otázkou času, kdy si společensko-politická realita vynutí změnu i zbývajících zákonů o Českém rozhlase a ČTK“, vyjádřil už před více než deseti lety Marek Hanák z Kanceláře veřejného ochránce práv.271 Byl totiž toho názoru, „že by kontrolní orgány všech tří institucí měly být založeny na stejných principech včetně způsobu jejich ustavování“.272 Analogickou změnou, jakou přinesla novelizace zákona o České televizi, prošel i zákon o Českém rozhlase. Beze změny zůstává zákon o ČTK.

269 Výroční zpráva o činnosti a hospodaření ČTK v roce 1998. [cit. 2002-10-21]. Dostupné z: http:// www.ctk-online.cz/rada/vyrocni/2898.html, v tištěné verzi s. 12.

270 Zákon č. 39/2001 Sb. v § 4 odst. 2 stanoví: „Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.“ 271 Hanák, Marek. Právní postavení České tiskové kanceláře. Právní rádce. 2001, č. 6, s. 24.

272 Ibid.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214646