Donald Westlake na žhavou pornohvězdu a nakonec na pohodovou podnikatelku. Seděl a vehementně se na ženu mračil, jako kdyby měl nařízeno ji do západu slunce buď pochopit, nebo jít před popravčí četu. Takže Dortmunder to vysvětlil sám: „Chceme provést takovou menší loupež.“ Byla překvapená a neskrývala to. „Ach, tak o takovou věc se jedná,“ řekla. „Myslela jsem si, že možná budete podvodníci, co potřebují obchodní prostory, aby nalákali nějakého hejla, nebo něco podobného. Proto jste mě vy dva překvapili. Vy zrovna nevypadáte jako takový typ.“ „Ani nejsme,“ souhlasil Dortmunder. „Hodláme vykrást pár místností tam nahoře, kde mají šperky a klenoty. Potřebujeme místo…“ „Pár místností…“ „Pár poschodí stojí za to,“ řekl Drobek. Už se evidentně dostatečně vzpamatoval z pocitu zmatku a rozhodl se, že na tuto ženu prostě může jen zapůsobit. A uspěl. Žena řekla: „No, chlapi, míříte vysoko.“ Dortmunder vysvětlil: „Potřebujeme místo, který můžeme využít předem, abysme mohli zůstat v budově přes noc. A zároveň potřebujeme místo, kde pak budeme moct to zboží ukrýt. A pak chceme naše věci odeslat poštou současně s vaším obvyklým zbožím.“ „Spoluviník před,“ řekla, „a spoluviník poté. Co za tyto služby nabízíte?“ „Deset procent ze všeho, co dostaneme z budovy.“ „Minimálně?“ Dortmunder si nemohl být zatím jistý, takže se v odhadu držel při zemi: „Deset tisíc.“ „Kdy?“ „Až bude hotovo.“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214592