souhlas orgánu nemocenského pojištění dán, vyžaduje se ještě souhlas ošetřujícího lékaře (který není přitom vázán rozhodnutím orgánu nemocenského pojištění, tj. nemusí vyslovit souhlas se změnou místa pobytu, i když orgán nemocenského pojištění souhlas dal). K souhlasu orgánu nemocenského pojištění srov. § 84 odst. 3 písm. d) a § 86 odst. 2 písm. e) a dále § 155, pokud jde o řízení. V odstavci 5 jsou pak vymezeny případy, kdy se o změnu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti nežádá, neboť jsou dány objektivní důvody pro změnu tohoto místa. Povolení vycházek [odstavec 2 písm. c)] závisí na úvaze ošetřujícího lékaře, který se přitom řídí zdravotním stavem pojištěnce a stanoveným léčebným režimem (léčebný režim spočívá např. v pravidelném užívání předepsaných léků nebo v klidu na lůžku). Rozhodnutí, zda budou vycházky stanoveny a v jakém rozsahu, je odbornou záležitostí ošetřujícího lékaře; pojištěnec však může požádat o povolení vycházek, pokud je lékař sám nestanovil, nebo o změnu jejich rozsahu a doby s tím, že na žádost pojištěnce vydá o této žádosti pojištěnce ošetřující lékař rozhodnutí a v případě nesouhlasu pojištěnce s tímto rozhodnutím se postup řídí odstavcem 4 větou třetí.
Díl 2 Posuzování dočasné pracovní neschopnosti § 57 Vznik dočasné pracovní neschopnosti (1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen „nemoc“) nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání, b) pojištěnce, který byl přijat do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu (dále jen „ústavní péče“) nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská péče39), c) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče40), s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, d) pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání, e) pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,
98
Nemocenské pojištění v praxi – zákon s výkladem
Nemocenské pojištění v praxi 2010.indd 98
18.12.2009 16:20:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214416