Kabala (Ukázka, strana 99)

učení Sefer jeciry, Stella polaris patřit ke hvězdám tohoto souhvězdí.

Podíváme-li se na mapě hvězdné oblohy na kruh, který opisuje pól za dlouhých 25 000 let, zjistíme, že pól, který se dnes nachází v blízkosti Alfy souhvězdí Malého medvěda, se v období přibližně mezi daty 2 000 let před Kristem až 1 000 let po Kristu nacházel v oblasti, kde nejsou žádné jasné hvězdy. Nejvíce se v tomto období přiblížil k Betě Malého medvěda, ale přesto setrvával v relativně velké vzdálenosti od ní. Však také s její pomocí označovali hvězdáři kolem roku 1 000 př.n.l. pól, který se od ní pomalu vzdaloval, aby kolem roku 850 n.l. dospě] do blízkosti dnešní Polárky.

Vrátíme-li se nazpět k letům 3 500–2 000 př.n.l., musíme konstatovat, že pól, který se ještě nedotkl souhvězdí Malého medvěda, v němž se dnes nalézá, protínal souhvězdí Draka. Kolem roku 2 800 př.n.l. byl pól Alfě Draka nejblíže tak blízko, jak je dnes Alfě Malého medvěda, ale v průběhu celých patnácti století mezi lety 3 500 a 2 000 př.n.l. to byla jistě tato jasně zářící hvězda, která jako nejbližší označovala pól.

Právě v této době byl „Drak králem, na svém trůnu“, středem Universa. Dáváli mu Sefer jecira toto označení, může pocházet pouze z této doby.

Zbývá ještě zjistit, do jaké historické epochy bývá kladen život židovského patriarchy, který je podle hebrejské tradice autorem Sefer jeciry a zda tato epocha leží v rámci oněch patnácti století, během nichž souhvězdí Draka označovalo pól. Nahlédneme-li do Starých dějin národů Orientu od Gastona Maspéra, historika na slovo vzatého, čteme: „Fragment staré kroniky, z něhož Židé učinili součást svého Písma svatého, hovoří výslovně o jistém Elamitovi, který osobně vedl válku až téměř na samých hranicích Egypta. Jde o Kuturlagamara, který pomáhal Rimsinovi proti Chammurabimu, ale zhroucení nemohl zabránit. Vládl již třináct let, když se proti němu vzbouřila města Sodoma, Gomora, Adamah, Zeboim a Bela, ležící kolem Mrtvého moře. Povolal své vazaly Amrafela z Chaldeje, Arioka z Elassaru a Tideala z Guli a vyrazil s nimi Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214332

na hranice své oblasti. Ale králové oněch pěti měst spojili svá vojska a očekávali jej neohroženě na rovině Sidim. Byli poraženi a část prchajících se utopila – zahynula ve studních zemního oleje (asfaltových jamách), jimiž byla země proděravělá. Zbytek se s obtížemi uchýlil do hor.

Kuturlagamar vyplenil Sodomu a Gomoru a nastolil tam opět své panství; potom se navrátil s bohatou kořistí. Hebrejská tradice k tomu dodává, že byl u pramene Jordánu překvapen patriarchou Abrahámem.“ (Maspéro, Gaston: Alte Geschichte der Völker des Orients, svazek II, s.

47 ad.)

Prostřednictvím historické kritiky tu máme doloženu dobu, v níž Abrahám žil. Byl současníkem a odpůrcem Kuturlagamarovým, biblického Chodorlahomora, který svého vazala Rimsina bez úspěchu podporoval proti Chammurabimu. Chammurabi byl šestým králem první babylonské dynastie, která vládla v Chaldeji ke konci 25. století před Kristem. Ačkoliv asyrologové nejsou jednotni v přesném datování vlády tohoto knížete Jules Oppert ji určuje do let 2 394 až 2 339, Karl Niebuhr od 2 084 do 2 026 př.n.l. – žádný z nich ji neklade za rok 2000 př.n.l. George Smith a Pinches se ve svých chronologických tabulkách dostávají mezi tato data: Chammurabiho vládu kladou do let 2 287–2 232 př.n.l.

Kromě toho nás Bible učí, že Abrahámovi bylo při Ismaelově narození (k němuž došlo patrně několik let po tažení proti Kuturlagamovi) šestaosmdesát let. Protože tedy patriarchovi muselo být v době Rimsinova válečného tažení proti Chammurabimu asi osmdesát let, žil někdy mezi roky 2 300 a 2 200 př.n.l. Z historického a astronomického hlediska tedy nic nesvědčí proti tomu, že právě on byl autorem knihy Sefer jecira, jak tomu chce tradice, neboť v této době se pól nalézal ve znamení Draka.

Pokud se proti nám namítá, že svá přání považujeme za skutečnost a že při tom všem jde jen o náhody, jsme oprávněni odpovědět: je také náhoda, že doba vlády HoangTi byla na základě astronomických pozorování, zaznamenaných v análech z jeho doby a týkajících se Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214332

rovněž hvězdy Alfa ze souhvězdí Draka, situována do roku 2 700 př.n.l.? Je také náhoda, že vstup do galerií pyramid v Gíze byl obrácen k Polárce oné doby, totiž k Alfě ze souhvězdí Draka? Je jen nahodilá shoda okolností, že ostatní data pro velká díla starověku byla stanovena astronomickým výpočtem?

Shrňme to nakonec. Kniha Sefer jecira je stará. Nemůže být z 8. století a nepochází ani od essénů, z nichž jeden ji měl napsat podle Jellinka; Karppe ostatně nepřiznává tomuto dílu ani takové stáří. Kniha dokonale zapadá do éry Abrahámovy. Nemohla ani dost dobře vzniknout poté, neboť pól opustil souhvězdí Draka o několik století později. Může být spíše starší, protože se pól ocitl ve znamení Draka již dvanáct století před předpokládanou dobou života patriarchy.

Když kabalista, který dal knize Sefer jecira písemnou podobu, ponechal Draka v Universu jako „krále na svém trůnu“, nezměnil nic na ústní tradici, do níž byl zasvěcen, a ani to udělat nesměl. Závoj, jímž je toto mystické dílo zastřeno, tím učinil ještě neprůhlednějším. Jen ten, kdo bádá, kdo myslí, cvičí se v díle kombinace a imaginace, jen ten je schopen tento závoj odhalit ten, kdo staví Stvoření na místo, vytčené mu Stvořitelem.

Úryvky ze Zoharu Poznámky o původu ZOHARU

Rabi Gedalja ibn Jachmir ben Don Josef d’Imola (1523–1588) říká Ukázka elektronické knihy, UID: KOS214332