98
Tvorba a řízení portfolia projektů
Obr. 3.5 Rozdělení pravděpodobnosti zisku v jednotlivých letech provozu
Obr. 3.6 Graf citlivosti vzhledem k NPV
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213939
Příprava výchozího souboru projektů pro tvorbu portfolia
99
Z obr. 3.6 je zřejmé, že k riziku projektu měřenému rozptylem jeho NPV přispívá nejvíce nejistota jeho investičních nákladů (–23,2 %). Dalšími dvěma faktory s významným vlivem na riziko projektu jsou využití výrobní kapacity v prvních dvou letech provozu s celkovým příspěvkem 14,6 % + + 10,5 % = 25,1 % a nákupní ceny materiálu v 2. až 4. roce provozu s celkovým příspěvkem –(10,2 + + 8,4 + 7,7) = –26,3 %. Tyto informace jsou významné pro zaměření opatření na snížení rizika tohoto projektu v rámci managementu rizika. Znamená to, že v první řadě bychom se měli snažit eliminovat, resp. významně snížit nejistotu investičních nákladů, a to např. výběrem spolehlivého dodavatele, kvalitou uzavřené smlouvy, pečlivou kontrolou čerpání investičních nákladů aj. Dále bychom pak měli zaměřit pozornost na zvýšení využití výrobní kapacity v prvních dvou letech provozu, a to různými způsoby stimulace poptávky po daném produktu. Cenné by bylo i snížení nejistoty kupních cen materiálu, např. uzavřením dlouhodobých smluv aj. Pokud by se nám podařilo eliminovat např. nejistotou investičních nákladů, tj. jejich velikost stabilizovat na hodnotě 170 mil. Kč, pak nový graf citlivosti na obr. 3.7 ukazuje, že by výrazně vzrostly příspěvky nejistoty využití výrobní kapacity v prvních dvou letech, i příspěvky nejistoty kupních cen materiálu v 2. až 4. roce provozu.
Obr. 3.7 Graf citlivosti vzhledem k NPV při eliminaci nejistoty investičních nákladů
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213939
100
Tvorba a řízení portfolia projektů Na závěr můžeme srovnat i statistické charakteristiky NPV v obou případech, a to s nejistotou investičních nákladů projektu a bez této nejistoty, jak uvádí tab. 3.11. Z této tabulky plyne, jakého zvýšení střední hodnoty NPV, snížení její směrodatné odchylky jako míry rizika i změn obou mezí by přinesla eliminace nejistoty investičních nákladů.93 Je ovšem zřejmé, že toto je určitý hrubý efekt. Pokud by eliminace, resp. výrazné oslabení nejistoty investičních nákladů byly spojeny s určitými náklady, bylo by nutné tyto náklady respektovat ve výkazu zisků a ztrát projektu i v jeho volných peněžních tocích, čímž by se poněkud snížily pozitivní dopady eliminace nejistoty investičních nákladů uvedené v posledním sloupci tab. 3.11. Tab. 3.11 Statistické charakteristiky rozdělení pravděpodobnosti NPV projektu Charakteristika NPV Střední hodnota (mil. Kč)
Nejistota investičních nákladů
Absence nejistoty investičních nákladů
7,53
11,56
14,63
12,75
Dolní mez (mil. Kč)
– 61,66
– 49,92
Horní mez (mil. Kč)
75,01
65,23
Směrodatná odchylka (mil. Kč)
Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že simulace Monte Carlo (i když jsme ukázali pouze několik jejích výsledků) poskytuje cenné informace o riziku projektu, využitelné v rámci jeho screeningu i pro zaměření opatření na snížení tohoto rizika v rámci managementu rizika. Na závěr je třeba upozornit, že jsme se v příkladu 3.4 zabývali pouze komerčním rizikem projektu, tj. předpokládali jsme ověřenou technologii výroby daného produktu, resp. včetně úspěchu jeho výzkumu a vývoje. V opačném případě, jako tomu bylo v případě výzkumu a vývoje nového léčiva v příkladu 3.2, by bylo možné propojit pravděpodobnostní strom se simulací Monte Carlo, a to především v jeho konečné části zobrazující komerční riziko tohoto projektu v podobě tří úrovní volného peněžního toku (viz obr. 3.1). Tento přístup je však poněkud náročnější a proto odkazujeme na dostupnou literaturu [5].
3.3.4 Rozčlenění souboru potenciálních projektů do kategorií Kategorizace projektů hraje v rámci screeningu důležitou roli a může sloužit k dosažení více cílů vztahujících se jednak k charakteru modelů a nástrojů uplatňovaných při vlastní realizaci screeningu (screeningové modely), jednak k dosažení vyváženosti portfolia z hlediska různých typů projektů (projekty dlouhodobé a krátkodobé, značně rizikové a málo rizikové, projekty inovační a obnovy aj.) a alokace firemních zdrojů v souladu se strategií firmy a jejími strategickými cíli. Výrazněji se pak tato podpora vyváženosti projevuje v případě, že jsou jednotlivým kategoriím přiděleny, a to alespoň orientačně, příslušné zdroje94 (především finanční prostředky). 93 94
Současně však vidíme, že příslušné snížení horní meze NPV o cca 10 mil. Kč vede ke snížení dosažitelných vysokých hodnot NPV projektu. Kategorizace projektů a alokace disponibilních finančních prostředků mezi tyto kategorie, označovaná jako přístup strategických skupin (Strategic bucket) [2], vznikla v oblasti řízení portfolií nových pro-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213939