Andragogický výzkum (Ukázka, strana 99)

geografického rozložení. Materiálem analýzy jsou články a citace v časopisech Adult Education Quarterly a Studies in the Education of Adults (viz o těchto časopisech níže v kap. 4.2).

Larsson rozebírá geopolitický aspekt publikování v těchto andragogických časopisech. Zjišťuje nejen naprostou dominanci angličtiny ve vědeckých publikacích andragogiky, ale také dominanci autorů z USA a Velké Británie. Tito autoři citují téměř výhradně vědecké práce jen ze svých zemí a o výsledky dosahované v jiných zemích se nezajímají. Příznačné je to zvláště u autorů z USA, kteří neznají publikace vydávané v Evropě či v jiných regionech světa. V časopise Studies in the Education of Adults podle Larssonova zjištění pochází téměř 90 % všech citací z pěti anglosaských zemí (Spojené království, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland). Larsson to označuje za „koloniální dědictví transformované do akademického prostředí“. Důsledkem toho je, že komunikace mezi odborníky ve výzkumu vzdělávání dospělých není fakticky prováděna na mezinárodní úrovni, ale je soustředěna do národních komunikačních sítí.

Ještě podrobnější kritickou sebereflexi andragogického výzkumu provedli švédští odborníci Andreas Fejes a Erik Nylander (2013). Tito autoři vycházejí ze současné situace, v níž jsou vědci pod tlakem, aby publikovali co nejvíce svých prací v mezinárodních časopisech, jež jsou zahrnuty do databází typu Scopus nebo Web of Science. To ale vede k otázce, komu je umožněno v těchto časopisech publikovat a čí výzkum je považován za hodnotný. K objasnění této otázky provedli Fejes a Nylander analýzu tří mezinárodních andragogických časopisů, s aplikací pozoruhodné metodiky a se zajímavými výsledky (viz Rámec 17).

Rámec 17 Bibliometrická analýza mezinárodních andragogických časopisů Analýza vychází z ověřeného přístupu, že bibliometrická analýza publikační produkce může objasnit některé aspekty situace, v níž se nachází určitý vědecký obor či vědecká disciplína.19 V tomto výzkumu se autoři zaměřili na tři mezinárodní andragogické časopisy akademického charakteru, a to Adult Education Quarterly (publikovaný v USA); International Journal of Lifelong Education (publikovaný ve Velké Británii); Studies in Continuing Education (publikovaný v Austrálii). Předmětem analýzy byly práce publikované v těchto časopisech v období let 2005–2012.

Cílem bylo zjistit, jaký je podíl autorů z jednotlivých zemí a také podíl nejčastějších citací z těchto zemí. Tímto způsobem mělo být objasněno, do jaké míry jsou tyto časopisy skutečnými médii mezinárodní andragogické komunikace.

Hlavní výsledky (zde zkráceně) ukazují zejména: V celkovém počtu článků v analyzovaných časopisech (N = 425) je převážná část autorů ze čtyř anglosaských zemí (USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie) – celkem 66 % všech autorů.

19

Tento přístup byl již několikrát aplikován v české a slovenské pedagogice (Průcha, 1996, 1997, 2013; Ježková, 1995 a další). V české andragogice se s ním zatím nesetkáváme.

——— 98 —————————————————

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213627

Podle švédských výzkumníků tato zjištění jsou shodná s nálezy z jiných výzkumů o „anglofonní dominanci“ v oblasti andragogického výzkumu. Kromě toho anglofonní země také kontrolují publikování v těchto časopisech, neboť redakční rady daných časopisů jsou složeny většinou z odborníků těchto zemí. Celkové závěry jsou tyto: „Autoři z anglosaských zemí nepotřebují publikovat v jiných zemích, neboť uvedené časopisy v jejich zemích vycházejí v angličtině, a tudíž jsou považovány za mezinárodní.

V důsledku toho mají tyto časopisy také prominentní postavení při různých hodnoceních kvality výzkumu aj.

Tím, že redakční rady těchto časopisů jsou složeny převážně z pracovníků v dané zemi, vznikají určitá omezení pro autory z jiných zemí. Dochází tak k dominanci anglofonních autorů a k marginalizaci autorů z jiných geografických oblastí.“

Výzkumné pole andragogiky

Kromě toho autoři článků publikují většinou v časopise, který je vydáván v jejich zemi, tedy například autoři z USA v časopise Adult Education Quarterly apod.

Pokud jde o podíl nejvíce citovaných článků, celkem 88 % citací se vztahuje k těm článkům, jejichž autoři jsou pouze z uvedených anglosaských zemí.

Výzkumníci z neanglofonních zemí tak stojí před dilematem: Mají například švédští andragogové provádět výzkumy, které jsou zajímavé především pro anglofonní svět, nebo spíše takové výzkumy, jež jsou relevantní pro švédské politiky, praktiky a pro diskusi výzkumníků ve Švédsku? „Ironií tohoto vývoje je to, že my, jakožto neanglofonní autoři, přistupujeme na hru, která ještě zesiluje naši podřízenost. To, že citujeme spíše anglofonní autory než autory z naší země či jiných neanglofonních zemí, vede k tomu, že přispíváme k další marginalizaci naší vlastní pozice.“ (s. 14)

Samozřejmě je nutno rezervovaně nahlížet i na tuto analýzu Fejese a Nylandera (2013). Je totiž diskutabilní, do jaké míry dochází k oslabování mezinárodní komunikace v andragogickém výzkumu z toho důvodu, že tzv. mezinárodní časopisy jsou saturovány hlavně autory z anglosaských zemí. Lze přece namítat, že právě prostřednictvím dominantní angličtiny se poznatky andragogického výzkumu snadněji šíří ve světě.

Jakkoliv jsou úvahy Fejese a Nylandera (2013) oprávněné, v českém andragogickém výzkumu jejich varování a obavy zřejmě nemohou nacházet odezvu. Je tomu tak proto, že čeští andragogové nejsou v nebezpečí, že by se museli cítit marginalizováni v mezinárodních andragogických časopisech, protože své práce do těchto časopisů dosud (až na ojedinělé výjimky) zatím nenabízejí.

————————————————— 99 ———

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213627

3. Metody pro andragogický výzkum Až dosud jsme se zabývali hlavně tím, která témata a okruhy problémů jsou, respektive by měly být v andragogice zkoumány. Je to v souladu se záměrem přesvědčit čtenáře této knihy, že prio­ritní je rozpoznat, co má být předmětem a cílem výzkumu, a teprve potom je nutno přikročit k následnému kroku, tj. zvažovat a volit metody, které jsou nejvhodnější pro daný výzkum.

Nyní tedy přistoupíme k tomuto druhému kroku a objasníme metody, jež se nabízejí k aplikaci v andragogice. Protože repertoár výzkumných metod je poměrně široký a jejich aplikovatelnost je odlišná podle účelu zkoumání, uvedeme nejprve jejich celkový přehled.

Zde je třeba čtenáře upozornit, že v české andragogice nevznikly dosud nějaké fundamentální knižní práce, které by mohly sloužit jako návodné příručky o specifických metodách andra­ gogického výzkumu. Realita je taková, že v andragogickém výzkumu jsou (resp. mohly by být) aplikovány metody, které jsou popsány v metodologických pracích jiných věd, především pedagogiky, psychologie a sociologie.

Stručný popis těchto prací je obsažen v Rámci 18.

Rámec 18 Metodologické příručky k využití v andragogickém výzkumu Pedagogické metodologie V české pedagogice je k dispozici několik příruček o metodách výzkumu, které mají vysokou kvalitu a jsou zcela souměřitelné s obdobnými pracemi v zahraničí.

Za nejvhodnější lze považovat Úvod do pedagogického výzkumu slovenského odborníka P. ­Gavory (2010, 2., rozšířené české vydání). Její užitečnost je v tom, že popisuje základní metody jak kvantitativně orientovaného výzkumu, tak kvalitativně orientovaného výzkumu. Je psána velmi přístupným stylem i pro začínající výzkumníky a v přílohách uvádí některé konkrétní výzkumné nástroje.

Další výbornou prací je monografie Základy empirického výzkumu pedagogických jevů J. Pelikána (1998). Objasňuje metody kvantitativního výzkumu, včetně takových, které nejsou

——— 100 —————————————————

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213627