„Tohle už jste viděl?“ zeptala se a podala mu noviny přeložené prostřední dvojstranou navrch. Wallander třeštil oči na fotografii. Byla na ní Eva Perssonová ležící na zemi ve výslechové místnosti. Vypadalo to, že právě upadla. Četl doprovodný titulek a cítil, jak se mu stáhl žaludek. Známý policista zmlátil nezletilou. Máme fotky. „Kdo to vyfotil?“ hlesl Wallander nevěřícně. „Vždyť tam žádnej novinář nebyl.“ „Asi tam být musel.“ Wallander si matně vybavil, že dveře místnosti byly pootevřené a za nimi se mihl stín. „Stalo se to před tiskovkou,“ řekla Lisa Holgerssonová. „Možná že někdo přišel dřív a proklouzl do chodby.“ Wallander byl jako opařený. Za třicet let u policie se už mockrát zapletl do rvačky. Ale vždycky šlo o problematické zatýkání. Při výslechu nikdy nikoho nenapadl, i když někdy býval hodně vytočený. Stalo se to jen jedinkrát. A zrovna se k tomu nachomýtl novinář s foťákem. „Tohle bude průšvih,“ řekla Lisa Holgerssonová. „Proč jste mi o tom neřekl?“ „Napadla svoji mámu. Uhodil jsem ji, abych matku ochránil.“ „To z té fotky nevyplývá.“ „Ale tak to bylo.“ „Proč jste mi to neřekl?“ Wallander nevěděl, co odpovědět. „Je vám doufám jasné, že to budeme muset vyšetřit?“ Wallander v jejím hlase slyšel zklamání. Pobouřilo ho to. Ona mi nevěří, pomyslel si. „Nechcete mě rovnou odvolat z případu?“ „To ne. Ale chci přesně vědět, co se stalo.“ „Už jsem vám to řekl.“
98 firewall
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213619