Skip to main content

Labyrint (Ukázka, strana 99)

Page 1

„Co je za nimi?“ „Nic.“ Valentýna byla zmatená. „Proč je teda nesmím otevřít?“ Útrpně se na ni podíval. „No tak běž a zkus to. Když tak miluješ hrůzu, běž to zkusit...“ Dívala se na dveře. Připadalo jí, že tma se za nimi hromadí jako kouř. Neklidná, živá. Žárovky v lustrech baru zapraskaly a na okamžik potemněly. Valentýně po zádech přeběhl mráz. Zůstala sedět. „Vsadím se, že by sis dala piňakoládu,“ řekl barman a nasypal do šejkru kostky ledu. Potom je zalil ananasovým džusem, bílým rumem a kokosovou šťávou. Začal s nádobou třást. „Vzpomínám si. Byli jsme s partou lidí uvězněný v kanálech. Hrála jsem na loutnu a strašně toužila být alespoň na chvíli z toho strašnýho místa pryč.“ „Dokázala jsi to, jsi pryč,“ řekl barman. A pak ještě řekl: „Tradá!“ Naříznutý ananas navlékl na okraj sklenky a pak do ní zapíchl papírové paraplíčko. „Díky,“ pípla Valentýna a usrkla brčkem nápoj. Byl to ten nejlepší drink, jaký v životě ochutnala. Ananasová chuť ji zaplavila jako příboj, kokos připomněl ostrov omývaný azurovým mořem a vůně rumu rozpouštěla starosti. „Je výborný.“ Valentýna vytáhla slunečník a vetkla si ho do vlasů. „To mě těší,“ odpověděl barman. „Já teď ale doopravdy nejsem v baru. Je to nějakej trip, ne? Nebo sen?“ „Právě teď je to stejně skutečné jako ty sama. Když rozbiješ skleničku, co držíš, a řízneš se do prstu, ucítíš bolest. Poteče ti krev.“ „Kdo jsi?“ „Jsem Eddie. Provozuju tohle místo už pár let. Je to dost osamělá práce, ale to už je můj úděl. Co ta loutna, umíš na ni hrát?“ „Říkala jsem, že se mi zdálo, že jsem na ni hrála. Myslím, že umím.“ „Slyšel jsem o tom vyprávět. Když hraješ vesele, můžeš ostatní potěšit, když tajuplně a nenávistně, můžeš lidi proti sobě poštvat. A když něco hrozně chceš, může se to prý splnit. Ale ne to, co si myslíš, že chceš, ale tvé opravdové a niterné přání. Málokdo má odvahu to risknout.“ „Jste duch,“ došla Valentýna k závěru. „Chci se vás dotknout.“ „Posluž si.“ Udělala to. Mezi prsty jí přeskočily zlatavé jiskry, na dotek ucítila kůži vrásčitou a suchou jako papír. Ucukla. [ 102 ]

Rencin_Labyrint_vnitrek.indd 102

19.10.2010, 13:03:58 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS213151


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook