Rozpínající se vesmír
J
iž jsem zde vysvětlil, že tvrdá práce je neefektivní, neproduktivní a nesmyslná. Nyní vám objasním, proč tomu tak je. Jak jsme viděli v předchozích kapitolách, úspěch je nepřímo
úměrný tvrdé práci. Ale jak je to vlastně možné, že děláním méně Galaxie
dosáhneme více? Proč je menší úsilí mocnější než větší úsilí? Existuje snad nějaké moudré pravidlo, které by si líný člověk mohl osvojit a pak se jím řídil v praxi a stal se tak úspěšným? Dovolte mi, abych ze všeho nejdříve odpověděl na tu poslední
Sluneční soustava
otázku. Ano, takové pravidlo skutečně existuje. Dokonce v něm spočívá tajemství schopnosti uskutečnit cokoliv. A v kapitole 9 ještě uvidíme, že toto pravidlo je také tím hlavním tajemstvím, vlastně spíš tím jediným tajemstvím úspěšného řešení všech problémů.
Hrubší úrovně
Svět
Předehra ke zlatému pravidlu ve službách úspěšného lenocha Tajný klíč líného člověka k získání síly tkví v samotném způsobu uspořádání celého vesmíru. Všechno kolem nás je vytvořeno z vrstev.
Jemnější úrovně
Lidský život
Na první pohled je sice nejvíce patrnou vrstvou povrch, jenž vnímáme svými smysly, ale pod tímto hrubým povrchem se nacházejí čím dál tím jemnější a nenápadnější vrstvy. Ty jsou o něco méně hmatatelné a konkrét ní a o něco abstraktnější. Vykazují menší aktivitu a jsou více v klidu. Tyto jemnější vrstvy vytvářejí podklad pro vrstvy hrubší a konkrétnější.
Molekuly
Dovolte mi nyní toto pravidlo ilustrovat trochou fyziky. Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme pevné, určité předměty. Ale jak každý středoškolský student sám dobře ví, tento takzvaný hmotný svět je vytvořen z vrstev: všechny předměty se skládají z molekul, molekuly
Atomy
z atomů a atomy obsahují elementární částice. Na úrovni elementárních částic atomu ale dochází k něčemu velmi záhadnému – hmotný trojrozměrný svět se zde rozplývá. Ukazuje se totiž, že elementární částice jsou vlny dalších podkladových polí.
Sjednocené pole
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212957
Tyto částice – stavební kostky stvoření – vůbec nejsou nějaké malinkaté
Společnost
pevné kuličky. Fyzikové je někdy nazývají vlnová klubka. A to pole samo o sobě, tedy ten základ vlny, je neomezený oceán čistého potenciálu. Je to ta nejsilnější úroveň ze všech, je to nejvyšší forma přirozené inteligence v dokonale klidném, nicméně maximálně koncentrovaném stavu.
Jedinec
Nejen ve fyzice V diskuzi o vrstvách se ale nemusíme omezovat jen na oblast kvantové fyziky. Uveďme jako další příklad třeba fyziologii. Lidské tělo je také vytvořeno z jemnějších vrstev. Velké orgány jsou vystavěné z buněk. Buňky
Orgány
mají jádra, membrány a další části. Tyto jemnější články se zase skládají z molekul, včetně molekuly DNA. Z hlediska vrstev můžeme nahlížet i na lidskou osobnost. Její
Buňky
nejzjevnější a nejmateriálnější vrstvou je tělo. Na jemnější úrovni jsou smysly. Ještě jemnější je mysl, která generuje myšlenky. Dokonce ještě jemnější je rozum, který rozlišuje. Na ještě daleko jemnější úrovni se pak nachází ego nebo vědomí sebe sama, což je prvek, který každého jedince odlišuje od zbytku světa. A na čem je to všechno založené? Tou nejjemnější
DNA
vrstvou je vědomí, základ veškeré lidské zkušenosti a vyjádření. (Ale o tom až později). Atomy
Zlaté pravidlo Je velmi důležité, abychom tuto teorii, že jemné je základem pro hmotné, dobře pochopili a důkladně vstřebali. Protože až to pochopíte, budete si moci osvojit obrovskou a úžasnou sílu. Závěr je totiž stejně tak překvapivý jako ohromující: v jemnosti je síla. Jinými slovy, jemnější kvalita má větší sílu než kvalita hrubá. Čím jemnější, tím silnější.
Elementární částice
Toto pravidlo je absolutně a zaručeně spolehlivé: jemnější, elementárnější vrstvy jakéhokoliv systému jsou vždy silnější než ty hrubší, zřetelnější vrstvy.
Sjednocené pole
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212957
kapitola
8
•
leností
k
moci
a
efektivitě
A v tom spočívá tajemství úspěchu. Navzdory všemu zuření tupých chlapáků, síla je v jemnosti. Toto pravidlo je základem veškerého úspěchu a všech řešení, bez ohledu na to, jestli je používáno záměrně či nevědomky. Tělo
Hrubá síla vs. jemná síla Pojďme blíže zauvažovat nad silou hrubé kvality v porovnání se silou kvality jemné. Smysly
Řekněme, že z letadla shodíme čtyři a půl tuny kladiv. Byl by to určitě zatraceně prudký náraz a kladiva by udělala pěkně velkou díru do čehokoliv, co by mělo tu smůlu a bylo dole. Teď zauvažujte nad velikostí díry, která by zbyla po explozi čtyř
Mysl
a půl tuny dynamitu. Byla by rozhodně o dost větší. A proč? Protože kladiva působí pouze na povrchu, zatímco dynamit zasahuje do vzájemného působení na jemnější, a tím pádem silnější úrovni hmotného světa – na úrovni molekul.
Rozum
V následujícím případě se modleme, aby k tomu už nikdy nedošlo, ale představme si atomové bomby shozené na Hirošimu. Všechny dohromady vážily také čtyři a půl tuny a lze je srovnat přibližně s 20 tisíci tunami dynamitu – oproti dynamitu je tedy atomová bomba 4 444x ničivější. A proč tomu tak je? Protože atomová bomba svoji sílu
Ego
odvozuje z atomů, což je ještě jemnější úroveň než ta molekulární. A dokonce ještě silnější než bomba atomová je bomba vodíková. Využívá totiž vodíkové atomy, a ty jsou o hodně jednodušší a lehčí co do hmotnosti než složité a těžké atomy uranu používané na výrobu
Vědomí
atomových bomb. Nejsilnější vodíkovou bombu, která byla doposud testována, můžeme z hlediska ničivosti srovnat s více než 57 miliony tun dynamitu. A navíc mám dojem, že nevážila ani ty čtyři tuny. V jemnosti je prostě síla.
Sjednocené pole
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212957