6
Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu jejich kombinace. Wakeová et al. (1991, s. 60) a Oliveiraová, Chiancaová a Rassoolová (2008, s. 104) použily ve validační studii ošetřovatelské diagnózy Úzkost model DCV, Whitleyová (1997, s. 384) model CDV a na pacienta zaměřený model klinické diagnostické validity. Ve verzi NANDA-I (2012–2014) je ošetřovatelská diagnóza Úzkost (00146) zařazena v doméně 9: Zvládání/tolerance stresu, třída 2: Reakce zvládání. Definice ošetřovatelské diagnózy Úzkost uvádí, že jde o neurčitý neklidný pocit diskomfortu nebo strachu, provázený samovolnými reakcemi (zdroj často nespecifikovaný nebo pro jedince neznámý); pocit obav zapříčiněný anticipací nebezpečí. Je to výstražný signál, který upozorňuje na hrozící nebezpečí a umožňuje jedinci provést opatření pro zabývání se hrozbou (Herdman et al., 2012, s. 344, český překlad Kudlová, 2013, s. 360–362). DSM-IV definuje úzkost jako očekávání obav z budoucího nebezpečí, které doprovázejí pocity dysforie nebo somatické projevy napětí (McDowell, 2006, s. 273–274). Výskyt úzkosti u pacientů v různých oblastech klinické praxe je častý, ve spojitosti nejen se samotným onemocněním, ale i s jinými faktory, které mají vliv na pacienta během hospitalizace. Nejčastěji jsou popisovány výzkumy úzkosti u pacientů v předoperační (Yilmaz et al., 2011, s. 956) a pooperační péči (Johnston, Carpenter, 1980, s. 361; Taezner et al., 1986, s. 331; Karanci, Dirik, 2003, s. 363), u pacientů s cévní mozkovou příhodou (Sagen et al., 2010, s. 80; Morrison et al., 2005, s. 209), s infarktem myokardu (Crowe et al., 1996, s. 98; Eifert et al., 2000, s. 1039; Martin et al., 2003, s. 85), po kardiochirurgickém zákroku (Carneiro et al., 2009, s. 431), po úrazu (Castillo et al., 2013, s. 2860). Johnsonová et al. (2012, s. 316–359) uvádějí přítomnost úzkosti také u pacientů s karcinomem tlustého střeva, při srdečním selhávání, při cévní mozkové příhodě a po totální endoprotéze kyčelního/kolenního kloubu. Pro obsahovou validitu ošetřovatelské diagnózy Úzkost v podmínkách Slovenska byl použitý Fehringův model validity diagnostického obsahu (DCV). Soubor 48 hodnocených definujících charakteristik byl vytvořený charakteristikami z NANDA-I, charakteristikami z klasifikačního systému výsledků ošetřovatelství (NOC), dalšími charakteristikami získanými na základě výsledků studie Frazierové et al. (2002, s. 62) a 4 falešnými položkami. Výběrový soubor tvořilo 28 sester, které splňovaly modifikovaná kritéria pro zařazení mezi experty. Prvním kritériem bylo získání minimálně 4 bodů, maximálně 10 bodů (AM 4,21; SD = 0,57) podle modifikovaných Fehringových kritérií pro naše podmínky (Zeleníková a kol., 2010, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212943