Plán
do Jižní Ameriky, přes dva tisíce mil, znamenalo vzdorovat jihovýchodním pasátům i silnému proudění směřujícímu na západ. Pollard usoudil, že je to nemožné. Plavba na západ však představovala další potíž. Nejbližší ostrovy v tomto směru byly Markézy, vzdálené přibližně 1200 mil. Posádka Essexu se naneštěstí doslechla, že tamní obyvatelé jsou pověstní kanibalismem. Několik mořeplavců, včetně kapitána Davida Portera z americké fregaty Essex, který na tyto ostrovy zavítal během britsko-americké války v roce 1812, zveřejnilo zprávy o častých válkách mezi domorodci. „V dobách hladu,“ prohlašoval další návštěvník, „muži zabíjejí své manželky, děti a staré rodiče.“ Georg von Langsdorff, jehož loď přistála na Markézách v roce 1804, tvrdil, že domorodcům lidské maso připadá tak lahodné, „že ti, kteří ho jednou ochutnali, si ho těžko mohou odepřít“. Langsdorff, stejně jako několik dalších cestovatelů, upozornil na mohutnost a sílu markézských mužů. Také se vyskytly zprávy o ritualizovaných homosexuálních aktivitách mezi domorodci, které na rozdíl od údajného kanibalismu současní antropologové potvrdili. Důstojníci se shodli, že Markézám se musejí vyhnout. Několik set mil na jih od Markéz bylo souostroví Tuamotu. I tyto ostrovy měly mezi americkými námořníky ponurou a znepokojivou pověst. Asi dva tisíce mil na západ od Tuamotu se nacházely Společenské ostrovy. Ačkoli Pollard neměl žádné spolehlivé informace, nabyl dojmu, že Společenské ostrovy představují bezpečnější možnost než Markézy. S trochou štěstí by tam mohli doplout za necelých třicet dnů. Více než 2500 mil na severozápad se rozkládaly Havajské ostrovy, ale Pollard se obával bouří, které se v této oblasti Pacifiku koncem podzimu často vyskytovaly. Dospěl k tomuto závěru: měli by plout na Společenské ostrovy. Chase a Joy s ním nesouhlasili. Zdůrazňovali, že kromě „neurčitých zvěstí“ o Společenských ostrovech „vůbec nic nevědí“. „Pokud byly tyto ostrovy obydlené,“ napsal první důstojník, „předpokládali jsme, že tam žijí divoši, jichž jsme se obávali stejně jako živlů či samotné smrti.“ Příroda je už jednou zradila – zlovolným útokem jejich zasloužené kořisti, jinak neškodného vorvaně. Bez jakýchkoli pádných důkazů o opaku Chase s Joyem inklinovali k názoru, že obyvatelé Společenských ostrovů stejně jako Markézané provozují ještě větší zvrácenost, která je v rozporu s přirozeným řádem – pojídají lidské maso. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212909