P O S I L O V N A
P R O
M O Z
k vážnému poškození a úbytku tkáně, a to nejen v oblasti spojené s řečí, ale také v přilehlých částech odpovědných za svaly v obličeji a řízení pravé ruky. Vyšetření však neodhalilo, že by měl Michael v daných oblastech jakékoli problémy. K čemu tedy došlo? Jeho mozek se (alespoň na fyzické úrovni) očividně „nevyléčil“, jelikož oblast postižená mrtvicí stále vykazovala podle snímků z magnetické rezonance vzniklou újmu. Michaelův mozek se ale přizpůsobil, což znamená, že začal používat jiné dráhy, aby došlo k opětovnému zprovoznění postižené části těla. Vědci uznávající tehdejší paradigma přirozeně považovali takovou myšlenku za pouhý výplod fantazie. Nyní ale víme, že mozek skutečně dokáže změnit a přeorganizovat funkce, které zastává. Jedná se o proces nazvaný neuroplasticita, který je pokládán za stejně důležitý jako neurogeneze (tj. schopnost mozku vytvářet během života nové buňky).
E
***
K
ZMĚNA NEURONOVÝCH SÍTÍ
Díky neuroplasticitě je mozek nejen schopen změnit nervové dráhy, ale i vytvořit nové nervové superdálnice. Když člověka postihne mrtvice a po ní mu přestane fungovat pravá ruka, mozek umí zbudovat nové dráhy, které umožní levé ruce vykonávat některé z činností, které měla původně na starost pouze ruka pravá. Neuronové sítě vznikají pomocí intenzivní stimulace. Na tvorbu neuronových sítí musí člověk vynaložit více práce, než představuje jen pouhé opakování činnosti. Špičkoví atleti vědí již dlouho, že cvičení nevede vždy k dokonalosti, protože špatné praktikování jen upevní ne právě ideální dráhu v mozku. Stejně tak neustálé omílání modlitby, aniž by člověk cítil opravdové zaujetí, činí dosažení osvícení méně pravděpodobné. Pokud byste se rádi přesvědčili na vlastní oči, vyzkoušejte si čistit zuby 98
POSILOVNA PRO MOZEK_TISK.indd 98
7.11.2012 11:03:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212369
nebo držet vidličku rukou, kterou běžně nepoužíváte. Povšimněte si, kolik soustředění takový jednoduchý úkol vyžaduje. Praktikování radosti, laskavosti a odpuštění zabere ze začátku hodně energie, čím více je ale cvičíte, tím snadnější a přirozenější se stávají. Emeritní profesor Michael Merzenich, jenž svého času působil na Kalifornské univerzitě v San Franciscu, uskutečnil v polovině devadesátých let sérii pokusů, kterými dokázal, že aby se člověk naučil novým dovednostem a vzorcům chování, potřebuje soustředěnou pozornost. Rozdělil pokusné opice do dvou skupin, které pak klepal kladívkem přes prsty. Když čas od času změnil rytmus poklepu a opice to zaregistrovaly, dostala zvířata z první skupiny odměnu v podobě šťávy. Druhá testovací skupina nedostala za požadovanou reakci nic. Po šesti týdnech provedl Merzenich vyšetření mozků testovaných zvířat. Opice, které dávaly bedlivý pozor na změnu rytmu poklepu, aby mohly získat odměnu, vykazovaly značné rozdíly v těch oblastech mozku, které mají na starost zpracování dotekového podnětu. U opic, které nedostaly za sledování změny rytmu nic, nedošlo k žádným změnám, i když se jednalo o naprosto stejné klepání přes prsty.1 Jedná se o další důvod, proč všechna ta uznalá poplácávání po zádech, zlaté hvězdy, stužky za odměnu a barevné odznáčky, které jsme obdrželi v dětství, považuje mozek za tak podstatné! I když jsme na to již dávno zapomněli a nyní se na ně jen práší na poličkách nebo zůstávají v dávno zapomenuté krabici ve skříni, mozek si stále na takové předměty pamatuje a oceňuje pozitivní zpevnění, které s sebou v tak citlivém věku přinesly. Podle Merzenicha ovlivňují vlastně naše volby fyzické struktury (neuronové sítě) v mozku, což dokládá i následující výrok: „Zážitek spojený s pozorností vede k fyzickým změnám ve struktuře a budoucímu fungování nervového systému. Zbývá čistě fyziologický poznatek… každou chvíli si vybíráme a modelujeme, jak bude věčně
D A V I D
P E R L M U T T E R
&
A L B E R T O
V I L L O L D O
99
POSILOVNA PRO MOZEK_TISK.indd 99
7.11.2012 11:03:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212369
P O S I L O V N A
P R O
M O Z E K
se měnící mysl pracovat. Doslova si volíme, kým v příští minutě budeme. Dané volby se projevují ve fyzické rovině – v těle.“ 2 S tímto názorem se ztotožňuje i Joe Dispenza, který v knize Evolve your Brain (Rozvíjej svůj mozek) nutnost soustředěné pozornosti zdůrazňuje a tvrdí: „Za nejdůležitější složku ve vytváření takových nervových spojení pokládám… soustředěnou pozornost. Když se duševně naladíme na cokoli, co se právě učíme, mozek si dokáže informaci, na kterou se právě zaměřujeme, zaznamenat. Na druhou stranu platí, že když nevěnujeme činnosti naprostou pozornost, mozek spustí množství jiných synaptických sítí, které mohou člověka od původního záměru odvrátit. Bez soustředěné pozornosti se nevytvoří mozkové spoje a informace se neukládají do paměti.“ 3 Takže na pozornosti záleží, ať již jde o lehkou meditaci, nebo chvíli, kdy se atlet maximálně soustředí na rozhodující okamžik soutěže. Sharon Begleyová, cenami ověnčená autorka knih o vědě, shrnula v článku ve Wall Street Journal z roku 2007: „Objev, že k neuroplasticitě nedochází bez soustředěné pozornosti, má dalekosáhlé důsledky. Pokud se nějaká činnost pro vás stane natolik rutinní, že ji děláte zcela bezmyšlenkovitě, to, že ji vykonáváte, mozek již nijak nezmění. Jestliže si trénujete mozek různými cvičeními, abyste jej udrželi mladý, hádanky nebudou tak účinné, pokud se na jejich vyřešení nemusíte příliš soustředit.“4
PŘEKONÁNÍ JEDOVATÝCH EMOCÍ
Pomocí emocí se limbický mozek stará například o instinktivní vnímaní hrozeb a reakcí na ně, čímž člověku umožňuje vypěstovat si takové jednání, které jej před světem ochrání. Pravěcí lidé, kteří se živili lovem a sběrem, se také naučili, že na ně v určité části lesa číhá nebezpečí a zatoulat se od skupiny není zrovna bez rizika. Proto nás rodiče učí, že se máme „zastavit, rozhlédnout 100
POSILOVNA PRO MOZEK_TISK.indd 100
7.11.2012 11:03:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212369