Strukturální elementy
Strana
Fantastická forma
95
Infekční delirium
95
Intoxikační delirium
95
Amence (zmatenost)
95
Obnubilace (mrákotný stav)
95
Stuporózní forma
95
Deliriózní (delirantní, anxiozně delirantní) forma
96
Automatická (vigilambulantní) forma
96
Extáze
96
Ganserův syndrom
96
Pseudodemence
97
Tab. 7 Spánek Strukturální elementy
Strana
REM fáze (paradoxní)
89
NonREM fáze ( synchronní)
89
Poruchy spánku Poruchy v rytmu spánku
89
Inverzní spánek
89
Poruchy v trvání spánku
89
Hyposomnie
89
Hypersomnie
90
Narkolepsie
90
Insomnie (nespavost, agrypnie)
90
Poruchy cirkadiánní rytmicity
90
Jet lag syndrom
90
Syndrom zpožděné fáze (phase delay)
90
Syndrom předsunuté fáze (phase advence)
90
Parasomnie
90
Somnambulismus
90
Somnilogie (mluvení ze spaní)
91
Pavor nocturnus (noční děsy, sleep terrors)
91
Noční pomočování (enuresis nocturna)
91
Skřípání zubů (bruxismus)
91 ▶
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212346
Strana
Kývání hlavou (jactatio capitis)
91
Spánková obrna
91
Spánkový apnoický syndrom (SAS – sleep apnoe syndrom)
91
Chrápání (ronchopatie)
91
Sny Poruchy snů
92
Hypnóza Raport
92
Bdělá hypnóza
92
Somnambulní stadium
92
Posthypnotická sugesce
92
Sugestibilita (hypnabilita)
92
Symptomy duševních poruch
Strukturální elementy
2.8 Pozornost a její poruchy Při popisu vědomí bylo uvedeno, že střed jasného vědomí je pozornost. Nejde proto o samostatnou psychickou funkci, ale o funkci vědomí. Pozornost znamená aktivní zaměření vědomí, ale jsou v ní zastoupeny i ostatní psychické funkce – emotivita, inteligence, životní zkušenost –, to se podílí na stavu pozornosti.
Charakteristické vlastnosti pozornosti: Kapacita pozornosti je schopnost obsáhnout v daném okamžiku určité množství podnětů a jevů. Rozsah pozornosti (extenzita) dovoluje v daném okamžiku zahrnout jen nepatrný počet vjemů, které můžeme soustředěně sledovat. Selektivita pozornosti je schopnost vybrat z mnoha podnětů a jevů ty, na které se chceme zaměřit (např. při sledování nějakého hromadného vystoupení se zaměříme jen na jednoho člena souboru). Tenacita pozornosti (údržnost) je schopnost zaměřit se na delší dobu na jeden objekt nebo jev. Koncentrace pozornosti je schopnost soustředit se na určitý předmět nebo jev při současném opomíjení všeho ostatního. Například koncentrovat pozornost na sledování televize při současném rozhovoru několika lidí. Vigilita pozornosti (bdělost) umožňuje obrátit pozornost na nové předměty a jevy – schopnost přesunovat pozornost z jednoho jevu na druhý. Je to účelná změna pozornosti. Labilita pozornosti vyjadřuje neúčelný přesun pozornosti z jednoho objektu na druhý.
————————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212346
Iritabilita pozornosti – aby se podnět dostal do středu pozornosti, musí překročit prahovou intenzitu. Distribuce pozornosti je schopnost rozdělit pozornost na sledování několika objektů. Při rozsáhlejší distribuci nesmí být přílišná koncentrace na jeden předmět nebo jev. Například při řízení auta je nutno sledovat dopravní značky, provoz na silnici aj. Oscilace pozornosti je její kolísání v intenzitě, má ochranný význam, aby nedošlo k vyčerpání. Stabilita pozornosti je schopnost sledovat určitý objekt nebo jev v nezměněné intenzitě. Je opakem předchozí vlastnosti. Rozdělení pozornosti: Pozornost pasivní (bezděčná, spontánní, mimovolná) vzniká, dojde-li k zaměření pozornosti bezděčně na okolní předměty a jevy bez aktivní volní činnosti. Pozornost aktivní (volní, úmyslná) je úmyslné zaměření pozornosti na určitý objekt nebo jev bez ohledu na ostatní předměty a jevy. Mezi pasivní a aktivní pozorností existuje plynulý přechod. Pozornost, která je obrácena k zevnímu světu se nazývá extrovertovaná. Introvertovaná pozornost je zaměřena na vlastní osobu. Pozornost protivolní – k zaměření pozornosti na určitý objekt dojde proti naší vůli, i když se snažíme od tohoto objektu pozornost odpoutat.
2.8.1 Poruchy pozornosti Roztržitost vzniká při nedostatečné distribuci a vigilitě pozornosti na jedné straně a zvýšené tenacitě na druhé straně. Když se intenzivně zabýváme nějakým předmětem nebo jevem, mohou nám unikat ostatní zcela běžné události. Rozptýlená pozornost se projevuje porušením koncentrace a tenacity pozornosti. Proto postižený nemůže udržet žádný objekt ve své pozornosti. Vyskytuje se při vyčerpanosti, u některých psychických poruch (mánie aj.). Hypoprosexie znamená celkové snížení pozornosti ve všech složkách. Oproti předchozím poruchám jde o poruchu globální. Může se vyskytovat při únavě, vyčerpání, u manických stavů, schizofrenie a dalších. Hyperprosexie je globální zvýšení pozornosti (ve všech složkách). Někdy se výrazněji projevuje v koncentraci a na úkor ostatních složek (distribuce, vigility). Vyskytuje se převážně u neurotických poruch – zvýšené zaměření na potíže – a podobných poruch. Aprosexie je neschopnost soustředit se. Jde o poruchu ve všech složkách pozornosti. Je to závažná porucha, která se vyskytuje u těžších psychických poruch. Paraprosexie vzniká při závažných situacích, kdy očekáváme, že určitá situace vznikne. K reakci na nastávající situaci dochází buď předčasně, nebo opožděně (předčasný či zpožděný start při závodech).
——— 100 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212346