Jennifer Weiner Ellii ohřála bio kuřecí nugetky a v mrazáku uchovávala dostatek předpřipravených jídel značky Trader Joe, aby je mohl Dave jen strčit do trouby během večerů, kdy jsem trčela u počítače a psala, redigovala nebo odpovídala čtenářům Ladiesroomu. Sama jsem si dávala jogurt nebo misku cereálií. Na internetových poznámkách bylo ironické, že teď jsem byla nejštíhlejší za dlouhá léta, ovšem dobře jsem věděla, že přesto nevypadám dobře. Pleť získala našedlou barvu a tělo – byť útlejší než dřív – jako by povadlo a volně viselo. Janet se dotkla mé ruky. Polekaně jsem vzhlédla. Byly jsme dobré přítelkyně, ale neměly jsme ve zvyku vyměňovat si vřelé dotyky. „Jsi v pořádku?“ zeptala se tiše. Sklopila jsem hlavu. „Jsem vyděšená,“ zašeptala jsem. „Proč?“ zajímala se starostlivě. „Co se děje?“ „Hele, lásko, můžeš nám podat ten Pinot?“ zeptal se Dan. Natáhla jsem se pro láhev, ovšem podařilo se mi ji pouze shodit na zem. Ozvalo se vyjeknutí, následované spoustou rychlých pohybů. Hubená Marie odskočila, jako by se k ní šířila toxická skvrna. Číšník se servírkou běželi ke stolu s ubrousky v rukou. „Omlouvám se,“ zašeptala jsem. Zdálo se, že mě nikdo neslyší. „Tohle z hedvábí nikdy nedostanu,“ děsila se Marie, zatímco Janet prosila: „Můžete nám přinést trochu sodovky, prosím?“ Barry Marii poplácával po zádech se slovy „To nic není“ a z druhé strany stolu na mě Dave hleděl přimhouřenýma očima a s pevně sevřenými rty. „Byla to nehoda,“ pronesla jsem příliš hlasitě, že to znělo spíš jako výkřik. „V pořádku.“ Dave vypadal nevzrušeně. „To se stává.“ Přesně tohle jsme pochopitelně říkali Ellii, když se počurala do postele. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212188
Nakonec nám vyměnili ubrus a ubrousky odstranili škodu. Marie se vrátila z toalety, kam se uchýlila s karafou sodovky a uraženým výrazem ve tváři, a já jsem se mnohokrát omluvila. Obličej jsem měla rozpálený a hroutila jsem se pod nesouhlasným manželovým pohledem. Zrovna jsem se chystala rozproudit hovor a zeptat se Janet a Barryho na hokejovou sezónu jejich dvojčat, což by je určitě zaujalo přinejmenším na deset minut, když jsem z opačného konce stolu uslyšela Mariin pisklavý hlas. „Slyšeli jste o té Everleigh Connorové?“ nadhodila. Vzhlédla jsem a viděla, jak si Dave nalévá do sklenky poslední zbytek červeného. Everleigh Connorová byla hvězda reality show, která odstartovala svou kariéru v jednom z pořadů o soukromí boháčů – účastnila se ho jako dospívající dcera jedné z plastikami vylepšených čtyřicátnic, jež měly být původně hvězdami celé show. Pak se objevila v erotickém filmu – vydala sice prohlášení o tom, že video bylo soukromé a natočili si ho s přítelem na památku, načež jim ho kdosi ukradl ze sejfu v jejich domě, ovšem bylo zjevné, že ve filmu vystupuje s najatým pornohercem, nikoli přítelem, a že s matkou a PR agenturou naplánovali každičký krok spojený se zveřejněním pásky. Od toho okamžiku začala nejprve Everleigh chodit s profesionálním fotbalistou, pak ho odkopla, získala roličku v televizním filmu a nedávno se v Las Vegas provdala za osmnáctiletou popovou hvězdu. „Co se stalo?“ zeptala jsem se… Nezněl můj hlas trochu rozplizle? Marie se usmála. „Tys o tom neslyšela? Ach bože! Je toho plný Twitter!“ „Co?“ Výborně. Slova s jednou samohláskou se nedají 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212188
Jennifer Weiner zkomolit. Abych se odměnila za soudržnou řeč, dala jsem si další doušek vína. „Je těhotná,“ obrátil se na mě Dave. „Tvrdí se, že díky tomu Alexe v podstatě donutila, aby jí navlékl prstýnek,“ dodal Barry. Janet zakoulela očima. „Můj manžel mluví jako dvanáctiletá puberťačka. ,Navlékl prstýnek‘ – to myslíš vážně, Barry?“ Podívala jsem se na svého muže. Oplatil mi pohled, vpíjel se očima do mých a povytáhl obočí, jako by mě vyzýval, abych na to zkusila něco říct. Měla jsem pocit, jako bych dostala facku. Jak se opovažuje takhle se na mě dívat, když já rozhodně nejsem ta, která si vyměňuje desítky duchaprázdných koketních mailů s někým, kdo není mým manželem. Rázem jsem vystřízlivěla a bojovně vystrčila bradu. Aspoň jsem si tedy střízlivá připadala. „Miláčku, měl bys všem povyprávět ten svůj velký příběh. Však víš, o kasinu.“ Dave už celé měsíce naslouchal šuškandě o tom, které konsorcium zase otevře ve Filadelfii kasino, kde koupí pozemek, co tam postaví, jaká čtvrť se má připravit na kravál a otravný hluk desítek autobusů nacpaných důchodci s kapsami naditými čtvrťáky a dychtícími zahrát si automaty či partiček zazobaných spratků, kteří se tam budou denně potulovat ulicemi. „Hele, to není žádná sranda, Dave, koukej mi dát tip,“ žadonil Dan. „Když postavíme parkoviště na správným místě, hned budeme ve vatě.“ „Dave má ty nejlepší zdroje,“ pokračovala jsem bezstarostně. „Jakže se jmenuje ta paní ze starostovy kanceláře, se kterou si často povídáš? Lindy nebo tak nějak?“ Viděla jsem, jak sebou manžel na druhé straně stolu škubl a v zapadlých očích se mu objevil ublížený výraz. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS212188