OSTROVNÍ SVĚT Její modlitební sál se zeleným kobercem a ochozy pro ženy zaplní každý pátek tři až čtyři tisíce lidí. Ve sváteční dny se jich tu může sejít až dvacet tisíc. V Birminghamu se nachází také 290 menších mešit, sloužících muslimské populaci, která čítá přibližně dvě stě padesát tisíc lidí, což je přibližně čtvrtina celkového počtu obyvatel města. Rozmanité mešity odrážejí snahu imigrantů shromažďovat se se svým krajany: s Bangladéšany, Pákistánci a Indy. Přestože to jsou většinou sunnité – tak jako kdysi islámské země ovládané Britským impériem –, je Centrální mešita nábožensky neutrální – „aby podporovala myšlení, a nikoliv náboženská pravidla,“ říká její zakladatel Dr. Muhammad Naseem, narozený v Indii. Naseem, drobný osmdesátník v jemně proužkovaném obleku s vysokým zapínáním, zažil, jak se zde čtyřnásobě rozrostla muslimská populace, ovšem tento nárůst se teď s ubývající imigrací zpomaluje. Poznamenává také, že se muslimové druhé generace, kteří hovoří anglicky, vymaňují z národních enkláv svých rodičů a nemají už osm dětí jako jejich bangladéšské nebo pákistánské matky. Korán neobsahuje žádný zákaz antikoncepce – v komentářích hadís se dokonce uvádí jedna její verze ze sedmého století, coitus interruptus. Dnes jsou v čekárnách místních klinik pro plánované rodičovství běžně k vidění ženy se šátkem na hlavě. „Ale to už je pozdě,“ říká Naseem, který pracuje jako lékař. „Jejich rodiče sem přijeli ze zemí, kde po staletí děti umíraly a vždy se jim hodilo více pomocných rukou. A něco takového nezmění jen nový pas.“ To dokáže jen čas, říká. Současná generace sice má mnohem méně dětí a muslimské dívky se na budoucí kariéru připravují v Oxfordu nebo Cambridgi, ale je to o hodně větší generace, takže v tapisérii britské společnosti se jejich vlákna budou ještě nějakou dobu rozšiřovat. A mezitím se spustila nová vlna nárůstu muslimské komunity, kterou nezavinilo ani rozmnožování, ani imigrace. „Zvyšuje se počet konvertitů. Západní Indové, a dokonce i domorodí bílí Britové,“ říká, zatímco přichází bělošský britský ministrant, oděný v bílém, vousatý, s čajovým podnosem v ruce. „Jsou to většinou ženy,“ vloží se do toho ministrant. Proč Angličanky konvertují k islámu? „Kvůli ochraně, kterou jim islám nabízí. Říkají, že se pod hidžábem nebo zahalené v čádoru cítí jistěji. Bezpečněji.“ *
*
*
„Padesát zemí a pětina všech lidí na planetě jsou muslimové,“ říká Hadži Fazlun Chálid. „V některých to vzbuzuje obavy. Já v tom vidím příležitost. Korán nás
103
ODPOCITAVANI.indd 103
13.10.2015 12:45:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211916
ODPOČÍTÁVÁNÍ nabádá k tomu, abychom si vážili Alláhova požehnání a nešpinili Zemi. Pokud se tím budou muslimové řídit, mohou leccos změnit.“ Chálid, zakladatel Islámské nadace pro ekologii a environmentální vědy se sídlem v Birminghamu, sedí na terase kavárny veřejné knihovny a pije limonádu ve městě Burton upon Trent půl hodiny cesty na sever od Birminghamu. Je odtud výhled na Trent Washlands, řetězec říčních niv posetých seříznutými vrbami a blatouchy bahenními. Khalid, vysoký holohlavý muž v brýlích s drátěnými obroučkami a s upravenými vousy, sem chodí často přemýšlet. Jako imigrant z Cejlonu (dnešní Srí Lanky) sloužil v Královském letectvu a pak roky pracoval jako vedoucí středoanglické pobočky Britské komise pro rasovou rovnost, a poté odešel ze státní služby, aby mohl jít studovat islámskou teologii. Když přihlížel tomu, jak je džungle, ve které jako dítě vyrůstal, srovnávána se zemí, aby se uvolnilo místo pro čajovníkové plantáže, a jak se poté středoanglická krajina, ve které rád chodil na túry, zaplňuje domy, zajímalo ho, zda islám nenabízí nějaké rady ohledně pomoci zatěžovanému životnímu prostředí. Na začátku koránu, v súře popisující, jak Ibrahim přijal monoteismus, našel vyprávění o proroku Mohamedovi, který jmenoval muslimy jako chalífy, strážce Země, a varoval je před jejím nadměrným zatěžováním. V sunně – souboru výroků a činů Mohameda, který je spolu s koránem základem islámského práva šaría – se Chálid dočetl, že je Alláh jediným majitelem Země a všeho na ní. Propůjčuje svět lidem, aby jej využívali, ale ne zneužívali. Chálidova nezisková skupina vydala zelené příručky pro muslimské domácnosti a mobilizovala městské muslimy v kampaních „Čistá Medina.“ Pořádali konference, na kterých se diskutovalo o tom, jestli geneticky upravené jídlo může být halál, a o důvodech pro recyklaci podle koránu. Pomohli založit ochrannou zónu na základě šaríi pro záchranu korálových útesů Indického oceánu na keňském souostroví Zanzibar a pořádali tam workshopy, aby lidi odradili od rybaření pomocí dynamitu. V Indonésii, v domově největší muslimské populace na světě a v jednom z nejbohatších ekosystémů, přesvědčili sumaterské náboženské učence k vydání první světové environmentální fatvy, obsahující varování, že ilegální těžba dřeva, hornictví a pálení lesů jsou haram: zakázány božím zákonem. Iniciativa Live Earth roku 2007 nazvala Fazluna Chálida jedním z patnácti světových zelených náboženských lídrů, spolu s Dalajlámou, arcibiskupem z Canterbury a papežem. „Mnozí z necelé 1,5 miliardy muslimů na světě pocházejí z chudých zemí, které spotřebují daleko méně fosilních paliv než ty bohaté,“ říká. „Mnoho jich ale také žije v pohádkově bohatých zemích, které produkují
104
ODPOCITAVANI.indd 104
13.10.2015 12:45:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211916
OSTROVNÍ SVĚT ropu. Všichni neseme stejnou vinu. Bohaté naftařské státy kvůli svému bohatství, a zbytek muslimů kvůli svému počtu.“ Chálid říká, že v koránu prorok lidi nabádá, aby neměli více dětí, než kolik jich mohou uživit. Dodává, že země, topící se v ropě, mají také posvátnou zodpovědnost za dopady svého průmyslu. „Maledivy jsou odsouzeny zmizet v moři. První země, která kvůli klimatickým změnám zmizí z povrchu zemského, bude tedy muslimská.“ Poskytoval rady generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a mívá konzultace s princem Charlesem. Není si ale jist, jestli mu naslouchali dobře. „Environmentální krize je zakořeněna ve finančním systému. Banky si účtují úroky a vytvářejí peníze z ničeho.“ Ve čtyřech různých súrách korán zakazuje ribá neboli lichvu jako jeden z nejhanebnějších hříchů islámu. Chálid považuje islámské bankovnictví, obcházející účtování úroků pomocí machinací, díky kterým banky tak jako tak profitují z dlužníků, za oxymóron. „Budeme-li i nadále neomezeně vytvářet peníze a pak je používat ke kupování přírodních zdrojů, které Alláh stvořil v omezeném množství, pak se z dlouhodobého hlediska nevyhneme zničení životního prostředí. Peníze jsou virus. Pokud na něj najdeme lék, vyléčíme i životní prostředí. Populace a konzum se o sebe postarají samy.“ Globální finanční systém je teď však nedílnou součástí civilizace, stejně jako atmosféra. Může se to změnit? S pohledem upřeným na řeku Trent, zlatou v odpoledním slunci, Chálid cituje korán, súru 30,41: „‚A objevila se na pevnině i na moři spoušť za to, co ruce lidí způsobily, aby tak Bůh jim dal okusit část z toho, co si vysloužili – snad se obrátí.‘ Znamená to, že Bůh nás nechá pocítit, jaké chyby jsme se dopustili, a dá nám druhou šanci. Musíme využít šance, kterou nám Bůh dává,“ říká. „Rozrůstáme se donekonečna jako o závod a vyvíjíme tím na Zemi příliš velký tlak. Pokud tlak začneme univerzálně a spravedlivě vyvíjet na populaci, může to být správný krok.“
iii. Optimum Světovou konferenci o optimální populaci v Cambridgi roku 1993, na které Ehrlichovi a Gretchen Dailyová představili svůj výpočet, že může Země bez újmy uživit 2 miliardy lidí, pořádala organizace Optimum Population Trust. Environmentální think tank OPT založil rok předtím David Willey, oxfordský odborník na řeckou a latinskou literaturu, který po celé Evropě zakládal jazykové školy. Cestoval po světě a v poslední době si všimnul, jak moc je planeta přelidněná, a uvažoval, co by se s tím dalo dělat.
105
ODPOCITAVANI.indd 105
13.10.2015 12:45:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211916