Problémová holka @ Tajnosti v dívčí škole (Ukázka, strana 99)

Patnáctá kapitola Byl tohle opravdu dobrý nápad? uvažovala Gina, když kráčela k chladnému, odpudivému moři.

Od vysokého, statného vousatého mladíka, který se jmenoval Logan, si vypůjčily pramici. V očích se mu vesele zajiskřilo – jako by chtěl říct: ano, souhlasím s tím, ale ne, nemyslím si, že to, děvčata, zvládnete. „Umíte plavat?“ zeptal se – a opět se mu zajiskřilo v očích.

Dívky rozmrzele přikývly. „A veslovat umíte?“ chtěl vědět. „Docela jo… Už jsem veslovala,“ odpověděla Paula. „Moře je klidné, jinak bych vás nepustil. Držte se u břehu, abych na vás viděl, a vraťte se, jakmile budete unavené,“ pokračoval. „Jo, abych nezapomněl, musíte si vzít záchranné vesty.“ Ukázal na hromadu čehosi, co vypadalo jako velké žluté zapáchající polštáře. „Tyhle?“ opáčila Maddison a pokrčila nos.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211148

Carmen Reid

Teď všechny tři, pořád v mizerné náladě, pochodovaly k vodě a se záchrannými vestami připomínaly žluté žáby. Logan za nimi táhl loď na vozíku.

Slunce se schovalo za nadýchaný mrak a moře vypadalo ocelově šedé a ledové. Lorelei stála v horní části pláže v kabátě, šále, čepici a kozačkách a povzbudivě jim zamávala. „Každé odpoledne jsme trávili na pramici a chytali jsme kraby na večeři,“ vyprávěla jim cestou sem.

Představa, jak strkají ruku do vody a vytahují živého kroutícího se kraba, naplnila dívky hrůzou.

Do pramice co nevidět nastoupí z jediného důvodu: nedokázaly vymyslet dostatečně pádnou výmluvu, kterou by Lorelei přesvědčily, aby tu pitomou smradlavou věc nepronajímala.

To snad ne! zhrozila se Gina, když Logan spustil loď na vodu. Vypadala jako sto let stará. „Naskočte, děvčata,“ vyzval je. „Odtáhnu vás trochu dál a pak můžete začít veslovat,“ dodal. A pobaveně se usmál, jako by nevěřil, že to zvládnou.

V obyčejné dřevěné pramici byly dvě lavice a na každé straně kovový držák na vesla. „Tak tam vlezte,“ pobídl je Logan – opět mu vesele zajiskřilo v očích a zase se uculil – a sledoval, jak Gina, po ní Paula a nakonec váhající Maddison vrávoravě nastupují. Záchranné vesty byly tak objemné, že holky do sebe pořád narážely.

Gina uchopila jedno veslo a Paula popadla druhé.

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211148

problémová HOLKA @ Tajnosti v dívčí škole

Gina přemýšlela, jak budou veslovat, když spolu nemluví. „OK, vyrážíme.“ Logan stál po kolena ve vodě ve vysokých holinách chránících ho před vlnami, které vytvářela pohupující se loď.

Maddison se ušklíbla. Tenhle nápad se jí ani trochu nezamlouval. Vzhledem k mořské nemoci, kterou trpěla na trajektu, jí to člověk ani nemohl vyčítat. „Veslujte!“ nařídil jim Logan, protože Gina a Paula jenom svíraly vesla a nebyly si jisté, jak s nimi zacházet. „Záběr dopředu, táhnout dozadu – a snažte se udržet vesla ve vodě,“ dodal, když ho Paula tím svým málem udeřila do oka.

Paula a Gina musely spolupracovat a sladit pohyby.

Chvilku zápasily s malými vlnami u břehu a Gina se obávala, jestli to vůbec dokážou. Veslování jí připadalo velice těžké, nebylo to jako jet na šlapacím plavidle. A už vůbec ne jako jízda na motorovém člunu za jasného slunečného dne v Kalifornii. Zdejší moře bylo chladné a šedé; loď malá, stará a rozvrzaná. Gina se marně snažila zahnat představu, že spadnou do vody. V červenci nebo v srpnu by to byla legrace, ale teď byl listopad!

Gina usilovně veslovala a hleděla do vody, aby se nemusela dívat na kamarádky a přemýšlet o včerejší hádce – na tu ovšem zapomenout nedokázala. „Už se bavíš?“ zeptala se Paula. Otázka zřejmě byla určena Maddison, a tak Gina mlčela. „Jo, jasně!“ odpověděla Maddison jízlivě. „Je to do101

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211148