Kapitola 9 Přípravy
jejíž kamenná špičatá věžička se pnula nejméně čtyřicet kvádrů do výše, a měl tak jasný výhled do okolí. Viděl činnost na okraji lesa. Cosi se hýbalo ve stínech. Vypadalo to jako enderman, ale tento byl jaksi jiný, zbarvený do temného, temně rudého odstínu barvy krve při západu slunce nebo nočních můr. Teleportoval se z okraje lesa na otevřenou pláň a zůstal stát všem na očích, oblak fialových částic vytvářel kolem temného tvora mlhu. Poté, co došel k žebříku, sklouzl Gameknight dolů na zem a rozběhl se otevřenými branami, které nyní ochraňovaly vesnici, připraven postavit se této hrozbě tváří v tvář. Proběhl kolem překážek a pastí a vyběhl ven za obrany vesnice, zastavil se a zůstal stát na volném prostranství, čímž dal endermanovi vědět, že je zde a připraven. Ale enderman se nepřiblížil. Pouze pozoroval a pak se teleportoval na jiné místo a pak zas na jiné a další; sledoval jejich přípravy. Náhle se před ním objevila postava. Gameknight překvapeně vyskočil a jedním plynulým pohybem vytasil meč, připraven k boji, přičemž se obrátil čelem k nové hrozbě. „Skloň svůj meč, Gameknighte, to jsem jen já,“ řekl starý chraplavý hlas; byl to Řemeslník. „Vyděsil jsi mě,“ řekl, když odložil svůj železný meč. Obrátil se od Řemeslníka a zadíval se znovu směrem k endermanovi. „Kdo je to?“ „Ách, vůdce endermanů,“ řekl řemeslník. „Říká si Erebus.“ „Co to dělá?“ Erebus zmizel v oblaku zářících fialových jisker a znovu se objevil na druhé straně vesnice, pak bleskl na nové místo a pak na další, sleduje nové obrany ze všech úhlů.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211071
Mark Cheverton: Overworld útočí
„Nejspíš mapuje naší obranu,“ vysvětlil Řemeslník, obezřetný, aby se nepodíval přímo na temnou stvůru, bál se totiž, že ho vyprovokuje. A v tu chvíli se k nim přidal Shawny. „Shawny, ten enderman zkoumá naši obranu,“ řekl Gameknight a pak se obrátil k Řemeslníkovi. „Jak jsi říkal, že se jmenuje?“ „Erebus.“ „Jo, Erebus,“ pokračoval směrem ke svému kamarádovi. „Dokáže vidět, kde jsou zdi tenčí, kde jsou slabě bráněné. Potřebujeme zesílit obranu na některých místech kolem vesnice.“ „Nedělej si starosti, Gameknighte,“ vysvětlil Shawny. „My chceme, aby ta místa viděl.“ „Nechápu.“ „Ani já,“ dodal Řemeslník. „Nechceme snad posílit všechna místa kolem vesnice?“ „Přichází potopa, přátelé moji,“ řekl Shawny, v jeho hlase byly stopy sebevědomí. „Nemůžeme stát ztuhle proti týhle potopě, protože nás smete. Místo toho přesměrujeme proud tam, kam potřebujeme a kde jsme připraveni. Všechno je, jak má být; jsme připraveni.“ „Jak se to má s ostatními vesnicemi?“ zeptal se Gameknight. „Důlní sítí přišly zprávy,“ řekl Řemeslník. „Ostatní vesnice jsou připravené stejně jako my. Dnes večer to bude buď naše největší vítězství, nebo to bude znamenat konec tohoto serveru a všech tvorů, co tu žijí.“ Gameknight konejšivě položil ruku na rameno starého NPCéčka. „Všechno dobře dopadne, Řemeslníku,“ řekl a snažil se znít sebevědomě. „Bez ohledu na to, jak tohle skončí, se pustíme do boje, který vstoupí do legend.“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211071
Kapitola 9 Přípravy
„Což bude brzo,“ dodal Shawny a ukázal ke slunci. Hranatý žlutý disk slunce se právě začínal dotýkat horizontu, obloha kolem se barvila do temně rudé, zatímco hranatá kvádrovitá oblaka zářila bíle a pak postupně pohasínala v temnotě, jak slunce zapadalo. Nebe se brzy zaplnilo hvězdami. „Rychle, zpátky za naši obranu,“ rozkázal Shawny. Trojice osob se rozběhla zpět do vesnice a překročila dřevěný most, jenž se táhl přes vodní příkop obtékající vesnici. Jakmile byli na druhé straně, Shawny rozbil dřevěné kvádry, přes které se tak přelila voda. Jakmile proběhli branou sestavenou ze dvou železných dveří, ocitli se ve vesnici, kde na ně pohlíželo moře vyděšených tváří. Obloha potemněla a hvězdy začaly ukazovat své jiskřivé tváře, přičemž obránci se přesunuli na své pozice. „Už jdou,“ zakřičel někdo z nejvyšší věže. Gameknight vylezl na vrchol jejich hliněné hradby. Viděl temné tvary a rozzuřené stíny pohybující se mezi stromy. Pochodně, které byly umístěny poblíž okraje lesa mu umožnily vidět přibližující se moby, kterak se pohybují přes kruh světla vržený na zemi. Nejdřív z temného lesa vyšlo jen pár příšer, ale pak jejich počty rostly. Když se vyřítily vpřed, vlna stvůr protékala krajinou jako nezadržitelný příliv. „Pamatujte, nestřílejte po endermanech,“ zakřičel Gameknight k obráncům. „Když je nevyprovokujeme, nemůžou se zapojit do bitvy, takže lukostřelci… miřte obezřetně.“ Rozhlédl se po vesnici; NPCéčka už k němu vzhlížela jako k nějakému hrdinovi. To je fór, Gameknight999 a hrdina. Byl čímkoliv, jen ne hrdinou; byl hráčem, který vždycky hrál za sebe a pouze za sebe. Jeho jediný kamarád, Shawny, byl zde po jeho boku. Zodpovědnost, která se na něj vršila, jako by vážila milión
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211071