KAPITOLA DRUHÁ
„Nemůžu se ti dovolat,“ řekla vyčítavě Fran, když Grace přispěchala na zkoušku. „Opravdu? Promiň, asi jsem si omylem vypnula mobil. Ještě před chvílí byl zapnutý. Snažila ses se mnou spojit?“ „Chtěla s tebou mluvit Emilyina agentka, ale nakonec to řekla mně.“ Grace se pokusila zatvářit udiveně. „Co ti řekla? Je snad Emily nemocná?“ „Údajně si nepřipadá vhodná na svoji roli a odchází ze hry. Až budeme oznamovat důvod jejího odchodu, nejspíš budeme muset uvést „umělecké neshody“. Je hrozné, že nám to udělala zrovna teď. Za čtrnáct dní začínáme. Co budeme k sakru dělat?“ Grace pocítila tak velkou úlevu, že ji stěží dokázala skrýt. „To netuším,“ přiznala. „Je to velká role, na kterou je po třeba hodně specifický typ. Sehnat za pět minut dvanáct tu správnou osobu bude zlý sen, navíc když se bude muset umět rychle naučit text.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211048
„Nepřipadá mi, že by ses zlobila,“ řekla Fran, kterou ka marádčina mírná reakce překvapila. „Já zuřím. Po tomhle bys s ní už nikdy neměla spolupracovat.“ „Taky že ne,“ ujistila ji Grace. „Samozřejmě mám vztek, ale snažím se i přemýšlet.“ „Dobré ráno vespolek,“ řekl John a hodil na zem svou taš ku, až to žuchlo. „Netváříte se moc vesele.“ „Taky nám není do zpěvu,“ odpověděla Fran a hned mu sdělila důvod. „Možná vám pomůžu,“ řekl John, když domluvila. „Ta holka, která se mnou posledně hrála Vivii, se zrovna dozvě děla, že produkce kvůli nedostatku peněz stopla natáčení fil mu, ve kterém měla tenhle týden začít hrát. To znamená, že má čas. Pokud je ochotná nám vypomoct, odpadá problém s učením textu. Určitě si ho většinu bude pamatovat. Jsou to pouhé dva roky.“ „Kdo je to?“ zeptala se Grace. „Belinda Grovesová.“ „Teď se jí daří. Bude ochotná do toho jít? Tahle hra nás do West Endu nedostane.“ „Za zeptání nic nedáme,“ prohlásil John. „Někde mám její číslo, ale nevím, kdo ji zastupuje.“ „Zavolej jí,“ řekla Fran. „Jestli bude souhlasit, může ti dát číslo své agentky a Grace se jí ozve.“ John přikývl a vyšel ven, kde se dal chytit lepší signál. „Včera jsem šla s Johnem na večeři,“ prohodila Fran. „Už mě nebaví pořád se přizpůsobovat Andrewovu rozvrhu. Je den víkend ze čtyř nemá čas a teď nemůže další tři dny v mě síci, protože ti pomáhá v Hotelu. Kdy u tebe skončí? Teď, po otevření, přece nemůže mít tolik práce.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211048
„Někteří z našich hostů očekávají, že budou mít po ruce osobního trenéra, takže ho pořád potřebujeme. Navíc je moc šikovný,“ dodala Grace po pravdě. „Jo? Včera jsem si s Johnem užila krásný večer a dneska si zase vyrazíme, takže Andrew bude muset počkat. Nehodlám se chovat jako ty, když ses seznámila s Davidem. Pořád jsi na něho čekala a podřizovala ses každému jeho rozmaru.“ „To jsem nedělala!“ ohradila se Grace. „Ale ano. Pokud vím, chováš se tak pořád. John je skvě lý. Hraje už dlouho, takže zná drby z branže. Navíc je dobrý v posteli.“ „Ty ses s ním vyspala?“ zeptala se jí Grace ohromeně. „No a co?“ „Měla jsem dojem, že na tvůj vkus je trochu starý.“ „Je zralý a rozhodně zkušený, takže jsem celkem spoko jená, děkuju.“ „Víš, že jedné ženě dokáže zůstat věrný maximálně čty řiadvacet hodin?“ zeptala se Grace. „Když byl mladší, měl pověst…“ „Nelez mi do soukromí,“ opáčila Fran ostře. „Podle toho, co jsem zatím viděla, máš v tom svém dost problémů. Já si chci užít a trávit čas s někým, s kým je mi dobře. S Andre wem to sice jde, ale skoro se nevidíme. Teď je k dispozici John a s ním to jde taky. Jasné?“ „Jistě, promiň,“ omluvila se rychle Grace. „Jenom jsem měla za to, že spolu s Andrewem chodíte.“ „To já taky, ale poslední dobou má tolik práce, že to není o ničem. Co kdybychom se radši věnovaly naší hře? Jsem spokojená, Grace, a ochotně jsem za tebe v posledních třech dnech zaskakovala, ale teď bych ráda, abys zase převzala otě 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS211048