Vzbouřenci a ztroskotanci
druhou jolu. Konečně čluny připlouvaly s hromadami kokosových ořechů. Následovala druhá cesta poručíka Haywarda směrem k jihozápadnímu pobřeží. Počasí se rychle zhoršovalo, přicházela noc a čluny zmizely z dohledu. Pandora vystřelila několik dělových ran, aby označila svou polohu, ale v bouřlivém počasí nepřišla žádná odezva. Jola se vrátila ráno, ale škuner až večer, zato s překvapivým nálezem kusu ráhna, na kterém bylo jasně vyznačeno, že patřil k vybavení Bounty. Podle některých náznaků se tady Bounty opravdu zastavila. Aby se při pátrání nemusel škuner neustále vracet k Pandoře, nechal na něj 23. dubna kapitán naložit větší množství potravin a munice. I poručík Corner dostal rozkaz pokračovat v pátrání. Joly i barkasa putovaly po ostrůvcích a neustále hledaly jakoukoliv stopu. Mezitím se v průběhu dne neustále zhoršovalo počasí. Konečně kolem páté odpolední Pandora vyzvedla z moře jolu s tím, že druhou menší vezme na palubu škuner, ale to už hustě pršelo a rapidně se zhoršovala viditelnost. Vzápětí propukla bouře a fregata se raději vzdálila od pobřeží. Zpět se vrátila až 28. dubna a k nemilému překvapení Edwardse vysvitlo, že už několik dní na palubě škuneru o osudu joly nic nevěděli. Pátrání po jole, v níž plul bocman John Sival a čtyři námořníci, bylo bezvýsledné. Během několikadenní bouřky je mohl prudký východo-jiho-východní vítr zanést kamkoliv. S kusem soleného hovězího – a víc ve člunu skutečně nebylo – měli pramalou šanci na přežití. Pandora se u ostrova zdržovala po celý následující den, zatímco škuner v neustále se zvětšujících obloucích pročesával okolí: posádka neustále vyhlížela alespoň náznak něčeho, co by vzdáleně připomínalo jolu či zmizelé námořníky. Marně. Když se Pandora vrátila do vlasti a došlo na výplatu posádky, obdržela matka Johna Sivala pět liber, čtrnáct šilinků a šest pencí dlužné mzdy. Pátrání ještě dlouho pokračovalo, tentokrát v okolí Duke of Yorks Island (Atafu). Jeho vzdálenost by vzbouřencům určitě vyhovovala, bylo to přes 1600 mil od Otaheite. Na obhlídku opět vyrazil škuner a v závěsu obě zbylé joly. Dne 7. června se k ostrovu vydala výprava pod velením poručíků Cornera a Haywarda. Už byli téměř u ostrova, když z paluby fregaty zahlédli na ostrově
94
Vzbouřenci_tisk.indd 94
14. 9. 2015 10:02:36 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210984
Ztroskotanci / Pandora
obydlí, varovali proto důstojníky před nečekaným setkáním s domorodci. Ale chaty byly prázdné. Zato objevili velkou starou dřevěnou bóji, zcela evidentně nevyrobenou na ostrově. Podle toho, jak vypadala, musela být velmi dlouho v moři. Ostrov sice působil opuštěně, ale množství kánoí a vybavení pro rybolov spíše připomínalo loveckou základnu obyvatel okolních ostrovů. Pandora proplouvala severně od ostrova, když se hlídkám 12. června zjevil velký a zatím neznámý atol. Dostal pojmenování po vévodovi z Clarence (Nukunonu). Nastoupil ověřený postup – škuner pod velením Haywarda a jola. Posádka pozorovala čilý ruch panující mezi obyvateli, malé i velké kanoe opatřené plachtou putovaly z jednoho břehu na druhý. Následující den pokračoval průzkum ostrova, tentokrát se vylodila skupina pod velením poručíků Cornera a Haywarda. Anabáze hledání pokračovala. Dne 18. června narazili na další, do těchto chvil zcela neznámý ostrov. Na počest prvního lorda Admirality jej nazvali Chatham’s Island (Rekohu). Na ostrově jim místní ukázali cestu k vydatné řece s pitnou vodou a během celého pobytu Pandory se posádka usilovně věnovala výměnnému obchodu. O tři dny později objevili opět ostrov nezanesený na mapách, Otutuelah (Tutuila). Mezi těmi, kteří na tu chvíli nikdy nezapomněli, patřil i doktor Hamilton. S houfem domorodců totiž na palubu vyšplhala doslova madona. Dívka vysoká šest stop – jak doktor parafrázoval básníka – „nepotřebovala ozdoby nebo šaty, aby krásu dotvořily, byla krása sama.“ Přítomnosti krásky neodolal ani kapitán Edwards a pozval ji na prohlídku své kajuty. Zatímco se většina námořníků v čele s kapitánem věnovala obdivování krásy, zatímco ji všichni doslova hltali očima, průvodci krásky začali na palubě krást s ještě větší intenzitou, než obvykle. Zmizel i úplně nový kabát třetího důstojníka. Po dlouhých debatách nad polohou ostrova se důstojníci shodli, že se jedná o nový objev. Bohužel nakonec porovnáváním polohy zjistili, že tento ostrov musel již dříve spatřit admirál Bougainville. Admirál Louis-Antoine, comte de Bougainville (1729–1811) byl první francouzský námořník, který obeplul zeměkouli. Z Rochefortu vyplul 1. února 1767 na palubě fregaty Le Boudeuse doprovázené menší fluitou Étoile a jako první skutečně objevitelská výprava
95
Vzbouřenci_tisk.indd 95
14. 9. 2015 10:02:36 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210984
Vzbouřenci a ztroskotanci
měl na palubě několik vědců: astronoma, kartografa, spisovatele a přírodovědce. Na Otaheite dorazili 6. dubna 1768 a ihned je zabrali ve prospěch francouzské koruny. Pojmenovali je poeticky Ile de la harpe. Admirál ale netušil, že Otaheite objevil už o rok dříve, 17. června 1767, anglický navigátor Samuel Wallis (1728–1795) na palubě fregaty HMS Dolphin. Úplně prvním Evropanem byl však pravděpodobně Španěl Juan Fernández v letech 1576 až 1577, či o třicet let později jiný španělský navigátor – Pedro Fernández de Quirós, a to v roce 1606. Podobně, jako měl Cook učenlivého žáka v Blighovi, i admirál Bougainville měl ve své posádce jiného budoucího mořeplavce. V jeho stopách se o pár let později vydal a tragicky pak zahynul Jean François de Galaup, comte de Lapérouse (1741–1788?). Pátrání přestalo přát počasí. Postupně se zhoršovalo, nad mořem se táhly těžké tmavé mraky, až se 22. června rozpršelo trvale. Matavai se držela za zádí Pandory jako hlídací pes, ale mezi pátou a šestou večerní zmizela z dohledu. Hlídkující důstojník sice nařídil střelbu naslepo z několika děl a mušket, ale odpovědi se nedočkal. To už byl na palubě i Edwards. Škuner snad zahlédli ještě kolem osmé večerní, ale když se ráno rozednilo, nebylo po něm ani vidu ani slechu. Opakovalo se totéž co při zmizení joly. Velitel škuneru naštěstí den předem dostal pro případ ztráty rozkazy, ve kterých se počítalo i s touto variantou. Místem srazu určil kapitán ostrov Annamooka (Nomuka). Škuner však neměl zásoby: na palubě zůstal jen pytlík soli, o trochu větší pytel s hřebíky a kousky železa, vše určené na výměnný obchod. Pandora křižovala oblastí, kde ztratila kontakt se škunerem, ještě dva dny, ale pak se vydala k místu domluveného setkání. Cestou minuli Navigator’s Island (Samoa) a 28. června nad ránem Happy Island (Lifuka?), před polednem pak skupinu ostrovů východně od Annamooky. Tam dorazili 29. června. Zatímco poručík Hayward objížděl bez výsledku ostrovy a vyptával se, zda se tam neobjevila Bounty, našla se stará sekera, památka na výměnný obchod realizovaný posádkami kapitána Cooka. Pandora se zdržela až do 10. července. Pro jistotu zanechal kapitán u místního náčelníka dopis veliteli škuneru s tím, že se po dvaceti dnech Pandora vrátí.
96
Vzbouřenci_tisk.indd 96
14. 9. 2015 10:02:36 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210984