opak smrti nemohl dočkat. „Chci jí pomoci. Můžeš mi říct, jak umřela?“ „Hrozně. Ale vsadím se, že ti to bylo jasné v momentě, kdy jsme spolu otevřeli tu rakev. Měla zlomenou jazylku. Byla uškrcená.“ „Sexuální útok?“ „Po tak dlouhé době to nelze zjistit.“ „Po smrti ji někdo převlékl, že? Co ti to říká?“ „Neříká mi to nic. Jenom naznačuje.“ „Důstojnost,“ nadhodím. „Cože?“ „O něčem takovém se včera zmínil Bruce Alderman. Pořád se pokouším to rozluštit.“ Tracey pokrčí rameny. „To už jde mimo můj obor, Theo.“ Podívám se na Rachel Tylerovou. Přes to, co zbylo z jejího těla, se táhne dlouhá jizva ve tvaru písmene Y. Je to už vlastně jenom kostra, která člověka nepřipomíná ani vzdáleně. Skořápka. Prázdný obal. Odpad, který byste odkopli k obrubníku a vyhodili do smetí. Pokud jí to udělal Bruce, pak z toho včera v noci vyšel až příliš lehce. Já bych se s kulkou v hlavě nespokojil. „Nic jiného?“ „Co jiného bys čekal?“ „Nevím,“ přiznávám. „Cokoli, co by mi pomohlo.“ Tracey se zasměje a zakryje Rachel. „Kdoví, možná bychom měli větší kliku, kdyby se u ní něco našlo – třeba nějaký šperk. V ideálním případě prstýnek.“ Upřeně se na mě dívá, ale já návnadu nespolknu. „A co ta druhá dívka? Schroder říkal, že máte ještě jednu.“ „Nemám povolení tě informovat.“ „Byla taky uškrcená, že?“ „Hodně štěstí, Theo. Napůl doufám, že najdeš jejího vraha dřív než policie, napůl si ale přeji, abys to ani nezkoušel.“ Cestou k východu míjím tělo Bruce Aldermana. Leží nahé na ocelové desce. Ve spodní části brady zeje díra, druhá je na vrcholu lebky. Znovu mě to nutí k zamyšlení, odkud vzal zbraň. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210720