lékařem G (neurolog?, ortoped?) a byl doporučen pánevní pás, zvážení operační intervence, jinak klid na lůžku, analgetika. Pacientka byla s nasazenou medikací propuštěna do domácího ošetření dne 9. 7. 2009. Dne 17. 7. 2009 byla pacientka vyšetřena na chirurgické ambulanci lékařem I se závěrem: rozvolnění symfýz po porodu, bolesti pravé dolní končetiny vzhledem k poloze. Doporučeno nadále zatahovat. Chůze možná. Vzhledem k tomu, že nekojí. je možno aplikovat Tramal. Kontrola za týden. Týž den bylo provedeno neurologické vyšetření lékařem J se závěrem: rozvolnění symfýzy, bolesti v pravém třísle vázané na pohyb. Nelze vyloučit oslabení pravé dolní končetiny pro kompresi femorálního nervu. Vzhledem k enormní bolestivosti nelze toho času provést neurologické vyšetření.
Vlastní hodnocení případu 1. Přes fyziologicky probíhající druhé těhotenství pacientky je nutno toto považovat za rizikové. a to vzhledem k věku pacientky (35 let), obezitě (102 kg) a klešťovému porodu v anamnéze. 2. Sledování pacientky v prenatální poradně bylo vedeno lege artis. Provedená vyšetření nejevila známky patologie a pohybovala se ve fyziologickém rozmezí. 3. Lege artis byla pacientka z věkové indikace odeslána ke genetickému vyšetření s následným provedením amniocentézy a vyšetření karyotypu plodu. Tento byl bez známek chromozomální vady. 4. Správně byla v 35. týdnu dne 4. 6. 2009 převedena z prenatální poradny lékaře A do ambulance porodního sálu gynekologicko-porodnického oddělení. 5. Posledním prepartálním ultrazvukovým vyšetřením v 35. týdnu gravidity bylo správně poukázáno na možnost přítomnosti makrosomie plodu. 6. Lege artis byla dne 30. 6. 2009 přijata k hospitalizaci pro nástup děložních kontrakcí a podezření na odtok plodové vody. Průběh první porodní doby byl zcela bez pozoruhodností, pacientka byla pravidelně sledována s fyziologickými nálezy a při fyziologické kardiotokografické křivce. 7. Délka první porodní doby byla fyziologická (6,28–12,20 hodin, 5 hodin 52 minut). 8. Pro hrozící hypoxii plodu, která se manifestovala pozdními deceleracemi ozev plodu a zeleně zkalenou plodovou vodou, a pro špatnou 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210688
Kauza 19
spolupráci s pacientkou byla lege artis indikována extrakce plodu Kjel landovými kleštěmi. Podmínky klešťového porodu byly splněny. 9. Dle záznamů lékaře K (operatér) bylo provedení extrakce plodu kleštěmi snadné – jedna kontrakce, jedna trakce, a ze zápisu nevyplývají žádné komplikace tohoto výkonu. 10. Po extrakci kleštěmi nejevil plod známky hypoxie, což svědčí o včasném a správném provedení této operace. 11. Po klešťovém porodu byla pacientka lege artis vyšetřena a byla ošetřena porodní poranění. 12. V tomto popisovaném případě nebyly splněny indikace císařského řezu a lékař K se správně rozhodl pro ukončení porodu per forcipem Kjel land. 13. Vzhledem k poporodním obtížím pacientky byla ošetřujícím lékařem oddělení šestinedělí správně a včas indikována rentgenologická, neuro logická a chirurgická vyšetření. 14. Popisovaná diastáza ramének stydkých kostí může být následkem klešťového porodu, ale z dokumentace není možné vyloučit, že diastáza byla přítomna už před porodem pacientky. 15. Neurologickou a chirurgickou diagnostiku a léčbu stavu pacientky nemohu jako porodník posuzovat.
Závěr Z porodnického hlediska postupoval lékař K v případě porodu pacientky dne 30. 6. 2009 lege artis. Na základě výše uvedené dokumentace není možné klást kauzální souvislost mezi klešťovým porodem a lokomočními a algickými potížemi pacientky, i když nelze vyloučit, že tyto vznikly jako následek klešťového porodu, který byl lege artis proveden z indikace hrozící hypoxie plodu.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210688
Kauza 20 Známky hypoxie plodu ve druhé době porodní je nutno řešit včas.
Epikríza Pacientka byla v době inkriminovaného porodu 28letá, vdaná, primigravida, primipara. Druh zaměstnání není v anamnéze uveden. Z rodinné anamnézy: Bez pozoruhodností. Z osobní anamnézy: Udává plastiku rozštěpu rtu a patra a astma v dětství. V roce 2003 jí byla provedena apendektomie. Nekouří. Sociální a pracovní poměry jsou vyhovující. Z gynekologické anamnézy: Nezaznamenána. Nynější těhotenství: Poslední menses začaly 7. 2. 2008 a dle nich byl vypočítán termín porodu na 13. 11. 2008. Prenatální péče: Prenatální péče byla vedena v gynekologické ordinaci lékaře A. Započala dne 19. 5. 2008 ve 14. týdnu těhotenství + 4 dny dle prvního ultrazvukového vyšetření. V průběhu gravidity byla gynekologem vyšetřena celkem dvanáctkrát a byla provedena veškerá doporučená vyšetření až na orální glukózový toleranční test mezi 24.–28. týdnem těhotenství. Jediná zjištěná patologie v průběhu těhotenství byla pozitivita Streptococcus agalactiae, která je v dokumentaci uvedena. V dokumentaci je též uvedena alergie pacientky na penicilin. Dne 18. 11. 2009 byla pacientka odeslána z prenatální poradny k hospitalizaci. Průběh hospitalizace a porodu: Pacientka byla přijata k hospitalizaci na gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice lékařem B dne 18. 11. 2008 v 8,17 hodin. Přijímací porodnický nález byl: zevně děloha podélně ovoidní, klidového tonu, poloha plodu podélná hlavičkou. Při vaginálním vyšetření je čípek zachován, mediosakrálně, polotuhý, hrdlo těsně pro prst, hlavička balotuje nad vchodem, plodová voda je zachována. Kardiotokografický záznam je fyziologický. Příjmová diagnóza: potermínové těhotenství 40. týdne a 5 dní. Pozitivita GBS (Streptococcus agalactiae). Bylo ordinováno vyšetření krevního obrazu, chemické vyšetření moči a zhodnocení močového sedimentu, dvakrát kardiotokografické vyšetření a ultrazvuk s dopplerovskou 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210688