konstrukce. Později jsem jeho trup použil ještě ke stavbě kolesového parníku a „kapesní“ plachetničky. Jo, to byly časy, kdy jsem se ještě občas věnoval modelařině! S trochou „elektriky“ přispěl další, velmi známý a plodný všeuměl Zdeněk Škoda, který patřil ke kádru autorů časopisu Věda a technika mládeži. To byl vlastně náš partnerský „brácha“ pro svazácký věk, čili od cca 15 let výše. Nu, a něco jsme si přeložili ze zahraničních časopisů, jako byl náš budoucí dlouholetý partner Fröhlich sein und singen (později zkráceně Frösi) z Německé demokratické republiky, nebo další kolega Junyj technik ze Sovětského svazu. Takové byly tedy začátky a sotvakdo mohl tušit, že už v prvním roce začne vznikat naše konstruktérská kancelář se značkou „Made in ABC“. Ještě koncem roku se objevil další spolupracovník, a musím hned dodat, že se zařadil k našim špičkám! A nejen to, Mirek Kolář zůstal ábíčku věrný na dlouhá léta. I když začínal s optickými přístroji, zvládl časem i jiné profese – byl fotoreportérem i píšícím autorem a tvůrcem křížovek, rébusů, hádanek a detektivních příběhů. Koncem roku 1957 Mirek Kolář do redakce přišel s nabídkou plánku na stavbu jednoduchého hvězdářského dalekohledu. Navíc však zajistil i dodávku souprav čoček z družstva DRUOPTA, kde pracoval, pro Ústřední sklad modelářských potřeb. Cena za objektiv a tmelený okulár byla 36,- Kčs, pokud byl k objednávce připojen i kupon z ábíčka. Už si nepamatuju, kolik souprav bylo prodáno, ale docela jistě šlo o několik set kusů. Tuhle možnost – objednat si potřebné součástky – jsme později uplatnili v celé řadě případů a časopis tak významně přispěl k rozvoji dalších oborů modelářské činnosti. Tou dobou ještě byl velkým zdrojem trofejní vojenský materiál z dob druhé světové války, zejména elektromotorky z letadel, relátka nebo radiosoučástky. Modeláři se věnovali tradičně stavbě modelů letadel a lodí, zatímco ABC přicházelo s novými obory, byla to zejména elektrotechnika a radiotechnika, ale i modely různých strojů, například z dopravní a stavební techniky aj. Cestu k tomu jsem otevřel kontakty s některými tehdejšími hračkářskými firmami. Patřila k nim například továrna IGLA v Trhových Svinech s ředitelem Šimkem nebo družstvo IGRA Praha a časem řada dalších. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210634