dobře. To chceš kvůli ní zahodit?“ Ptala se mě a zase se dotkla mojí hrudi. O čem to tady mluví sakra? Absolutně nemám chuť poslouchat takovýhle kecy! „Neztrapňuj se, tohle ti nesluší! Víš co, prostě Sára je pro mě jediná ženská, budu si ji brát, tak se s tím smiř! Nebudu to už řešit!“ Naštvaně jsem odcházel. „Aby tě to nemrzelo! Uvědom si, kdo je můj brácha!“ Štěkla po mně a ztratila se někde v davu. „Co ti chtěla?“ Ptala se mě Sára, která vypadala naštvaně. „Zase ty samý kecy.“ Odfrknul jsem si. Nejradši bych si dal panáka, ale ovládnul jsem se. „A co si jí řekl ty?“ Zajímalo jí. „Že se budeme brát.“ Usmál jsem se na ní a ona na mě párkrát zamrkala. „Cože?“ Vykulila na mě svoje krásný oči. „Že se budeme brát.“ Opakoval jsem. „A budeme?“ Zeptala se. „Ty bys chtěla?“ Odpověděl jsem otázkou. „Chtěla.“ Usmála se a chytla mě za ruku. Pak jsem se rozloučil s Karlem i s Erikem, kterej popíjel u baru, a jeho nálada byla na bodě mrazu, vzal jsem Sáru a odjeli jsme konečně domů! 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210334