Matilda se zakymácela a kecla si na zadeček rovnou do moře. Okamžitě začala kvílet — voda byla studenější, než její průzkumné brouzdání naznačovalo. „Musím ji vzít zpátky, potřebuje si zdřímnout.“ Simon se vztyčil do své úctyhodné výše a popadl děvčátko do náručí. „Víte co, Kate? Měla byste se na nás přijet podívat. Vezměte si taxík, řekněte, že chcete do Dennery, a tam nás už najdete.“ Nečekal na odpověď, otočil se a odkráčel. Dítě nesl na jedné ruce, jako by nevážilo víc než hrstka peří. Kate se po celém těle rozlilo hřejivé teplo a ona netušila, jestli za to může slunce v kombinaci s pivem, nebo něco úplně jiného. Ještě dva dny se Kate vyhýbala lidem u bazénu a kousala se nudou, než usoudila, že to možná Simon neříkal jen tak ze zdvořilosti a myslel své pozvání upřímně. To se dalo zjistit jediným způsobem. Taxík se plížil do kopce po strmých horských silničkách, které se bez varování svažovaly do hlubokých kráterů. Kate se snažila zahnat představu, jak se auto svalí ze srázu a skáče po ohromných kapradinách, které by ho rozhodně nedokázaly zadržet. Z obou stran lemovala cestu hustá džungle oživená jasně modrými a ohni vě rudými tropickými květinami. Chyběl tu chladný větřík, který vanul dole u moře, vzduch byl dusný a horko prudší. Právě tady jí Svatá Lucie připadala nejcizejší. Strašně se jí to líbilo. Taxikář ji podle pokynů vysadil v Dennery — nechtěla udat přesnější cíl, kdyby si to náhodou rozmyslela. Tušila, že na tomhle ostrůvku by se to k reverendu Duboisovi doneslo během pouhých pár hodin. Kam až Kate viděla, bylo Dennery roztahaná čtvrť bez zřejmého centra: domy, farmy a obchody se šikmými střechami se schovávaly v úzkých uličkách, které se jako přítoky sbíhaly na klikatou hlavní ulici, na níž právě stála. Teprve když taxík odjel, uvědomila si Kate, že to má k cíli možná ještě pořádně daleko. Vydala se ulicí a rozhlížela se po nějakém
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210188