Československé zbraně ve světě (Ukázka, strana 99)

ČESKOSLOVENSKÉ ZBRANĚ VE SVĚ TĚ

řadě podřizoval požadavkům německých ozbrojených sil, jejichž orgány jej zadávaly, ale existoval i vnitrozávodní, někdy i před Němci utajovaný, jehož výsledky se využily až po válce pro potřeby nové československé armády. Československý zbrojní průmyslový potenciál se dostal do rukou Němců v době, kdy procházel útlumem výroby v důsledku stornování řady objednávek ze strany MNO, jehož důvodem byla redukce armády po ztrátě značné části státního území. Ve stejné době probíhala dostavba nových továren Čs. Zbrojovky ve Vsetíně (výroba těžkých a velkorážních kulometů) a Povážské Bystrici (puškárna a munička) a dále dělovky a muničky Škodových závodů v Dubnici nad Váhom. Také nový závod České zbrojovky v Uherském Brodě, kde zahájili výrobu leteckých kulometů a signálních pistolí v roce 1937, nebyl na počátku roku 1939 ještě zcela dobudován. Do toho přišly požadavky německých orgánů na zcela odlišné zbraně německé konstrukce a zároveň na rychlý nárůst kapacity výroby. Tyto faktory samozřejmě měly na rozjetí nových výrobních programů negativní dopad, neboť provozy se musely vybavit novými stroji, personální stavy se stále navyšovaly a bylo nutno také zorganizovat dodávky řady součástek od subdodavatelů, hlavně z Německa a Rakouska. Proto v letech 1939 a 1940 zbrojní výroba v Protektorátu i na Slovensku klesala, tak jak dobíhaly programy založené na domácích konstrukcích, a teprve od roku 1941 se rozbíhala výroba německých zbraní, která kulminovala v roce 1944, načež rychle opět poklesla v souvislosti s nálety a nedostatkem materiálu.

Každopádně však dosáhl československý zbrojní průmysl v průběhu 2. světové války výkonu výrazně vyššího než za celé dvacetileté meziválečné období. Například Česká zbrojovka ve Strakonicích v letech 1925 až 1938 vyrobila zhruba 197 000 armádních pistolí vz. 24 v ráži 9 mm pro československou armádu a četnictvo, vyvezla jich 2385 a dalších 2549 ve verzi wz. 28.

Německé lehké pěchotní dělo 7,5 cm le.IG18 na dřevěných kolech

98

cs_zbrane_zlom_pokor.indd 98

4/19/15 2:23 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210145

V P R O T E K T O R ÁT U P R O V Í T Ě Z S T V Í Ř Í Š E , M I M O V L A S T P R O S P O J E N C E

Kromě toho zde do roku 1939 vzniklo 14 124 pistolí ČZ vz. 27 v ráži 7,65 mm, převážně pro policii. Za války Německo odebralo ze Strakonic 471 077 pistolí ČZ vz. 27, z valné většiny pro své ozbrojené složky, a také 42 000 nových armádních pistolí vz. 38, objednaných ještě československou armádou (41 000), dalších 3200 verze vz. 37 zakoupilo Bulharsko pro policii. Ovšem hlavním výrobním programem strakonické zbrojovky byla od prosince 1940 lehká pěchotní děla 7,5 cm le.IG18, kterých vyprodukovala 3829 v provedení pro mototrakci na pneumatikách, 130 na dřevěných kolech pro hipotrakci a 320 rozebíratelných v horském provedení.

Závod České zbrojovky v Uherském Brodě zahájil v roce 1937 výrobu leteckých kulometů vz. 30, předtím vyráběných ve Strakonicích. V obou závodech jich vzniklo do konce roku 1938 celkem 4825 pro československé letectvo a několik stovek pro vývoz. Němci zde po okupaci převzali 600 leteckých kulometů vz. 30, které následně použili na třínohém podstavci pro obranu letišť, spolu se stejnými kořistními kulomety, neboť pro výzbroj jejich letadel se nehodily. Namísto nich byla v Uherském Brodě zavedena v roce 1941 výroba 7,92mm německých leteckých kulometů MG 17, kterých zde pak do konce války vzniklo 24 640.

Tím se uvolnily kapacity jejich hlavního výrobce Rheinmetall-Borsig, takže měl v roce 1943 svoji linku k dispozici pro jinou produkci. Vedle toho zbrojovka v Uherském Brodě dodala za války množství součástí německých leteckých kulometů MG 81 a MG 131 pro jejich finální výrobce a také 100 000 hlavní pro standardní univerzální kulomety MG 34.

Daleko větší výrobce ručních palných zbraní a kulometů, Čs. Zbrojovka v Brně, shrnula svoji meziválečnou produkci v přehledu zbraní vyexpedovaných jak pro domácí armádu, tak pro export. U pušek to mělo být v letech 1921–1938 celkem 1 642 769 kusů, u lehkých kulometů mezi lety 1926 a 1938 úctyhodných 121 521 kusů a těžkých kulometů dodala za tři roky 1936–1938 dohromady 6788. Za 2. světové války se výrobní kapacita jejích závodů v Brně, Vsetíně a Povážské Bystrici také značně navýšila, zvláště v roce 1941 po rozjetí nových linek pro německé pušky K98k (Brno + Povážská Bystrica) a lehký kulomet MG 34 (Brno). Od počátku okupace až do roku 1943 však v desetitisícových sériích pokračovala i výroba pušky vz. 24, hlavně pro Rumunsko (celkem dodáno 705 000, z toho část bývalých československých) i pro Wehrmacht, který převzal také více než 100 000 pušek G 33/40 pro horské jednotky.

Celkový počet zbraní vyrobených Zbrojovkou Brno v letech 1939–1945, jak přímo v Brně, tak i ve Vsetíně a Povážské Bystrici, není k dispozici, ale i dílčí přehledy vypovídají o obrovské produkci. Jen za druhou polovinu roku 1943 a celý rok 1944, kdy vrcholila jejich výroba, dodala 1 021 511 pušek K98k a 79 214 kulometů MG 34 z Brna a Bystrice, v letech 1942 až 1944 pak 51 794 leteckých kulometů MG 131 ráže 13 mm ze Vsetína. Tyto zbraně odebíraly výlučně německé ozbrojené síly, avšak významný byl i vývoz pušek a kulometů zbrojovácké konstrukce, zejména do Rumunska (kromě zmíněných pušek i 8000 těžkých kulometů vz. 37), ale i do Bulharska, Španělska a zpočátku také do Íránu a Jugoslávie. Do Rumunska šly rovněž kořistní československé zbraně přímo z německých skladů, např. v srpnu 1940 to bylo 20 000 pušek vz. 24 a 750 kulometů vz. 37. Každopádně Zbrojovka Brno představovala pro Německo a jeho spojence významný zdroj výzbroje.

Meziválečná výkonnost dělovky Škodových závodů v Plzni v letech 1918–1938 a v posledním předválečném roce i v nové dělovce v Dubnici nad Váhom dovolily vyzbrojit českoslo-

99

cs_zbrane_zlom_pokor.indd 99

4/19/15 2:23 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210145

ČESKOSLOVENSKÉ ZBRANĚ VE SVĚ TĚ

Pro tank LT vz. 38 /Pz.Kpfw.38(t) byl určen tento 3,7cm kanon vz. 38 /3,7 cm KwK38.

venskou armádu více jak 5300 děly a minomety, navíc umožnily masivní vývoz dělostřeleckých zbraní v počtu více jak 2600 kusů do řady zemí. Podle soupisu sestaveném brzy po válce v roce 1945 z dochovaných dokumentů vyprodukovaly Škodovy závody od roku 1939 do dubna 1945 celkem 17 573 děl všech typů, přičemž na Plzeň připadalo asi 75 %, zbytek na slovenský závod. Z nich naprostou většinu převzaly do své výzbroje německé pozemní síly, zatímco 406 lodních a pobřežních děl ráže 10,5 až 15 cm směřovalo k jednotkám námořnictva a více než 1000 nově vyrobených děl se exportovalo, hlavně do Rumunska a Jugoslávie.

Zprvu Škodovy závody dokončovaly rozpracované zakázky pro domácí MNO nebo pro export, ale již v srpnu 1939 směřovaly do Plzně a Dubnice velké objednávky na osm druhů pozemních a čtyři druhy námořních děl, takže jediným dělem konstruovaným ve Škodovce a vyráběným po celou válku byl 21cm těžký kanon řady V. Nejpočetnější kompletně vyráběná zbraň domácí konstrukce – 3,7cm tankový kanon vz. 38 (3,7 cm KwK38) – byla určena pro tanky produkce ČKD (BMM) v letech 1939 až 1943 v počtu přesahujícím 2000 kusů.

Jinak se dělostřelecké zbraně německých typů obvykle montovaly ve Škodovce z dílů většinou dovezených od řady subdodavatelů. Škodovy závody ve 30. letech 20. století také produkovaly tanky a to 149 kusů pro domácí armádu (LT vz. 35), 126 pro Rumunsko (R-2) a osm pro Jugoslávii (T-32). Němci však v Plzni místo nich zavedli výrobu potřebných dělostřeleckých kolopásových tahačů Hkl.6, kterých vzniklo do roku 1943 celkem 800. Teprve v srpnu 1944 se výroba obrněných vozidel do Škodovky vrátila v podobě tankového stihače Jagdpanzer 38 Hetzer, vycházejícího z konstrukce lehkých tanků Praga, a do prvních květnových dní roku 1945 jich odtud vyexpedovali 766.

Hlavním výrobcem obrněných vozidel v Protektorátu Čechy a Morava však byl v letech 1939 až 1945 koncern ČKD (BMM), který v tomto oboru úspěšně působil od počátku 30. let 20. století. Vedle sériových 199 lehkých tanků a 70 tančíků pro domácí armádu vyrobil v letech 1936 až 1939 také 134 tančíků a 99 lehkých tanků pod obchodní značkou Praga pro export. Československá armáda se však již nedočkala v roce 1938 zavedeného a ve 150 kusech objednaného tanku LT vz. 38, který Němci záhy ochotně zavedli do své výzbroje

100

cs_zbrane_zlom_pokor.indd 100

4/19/15 2:23 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210145