Jinak praví pověst, že kněží prosili Pannu Marii, aby jim zjevila, jak by zloděj měl být potrestán, a tu prý socha pokynula hlavou, když se kněz tázal, má-li mu ruka uťata být; na to Matka boží svou ruku otevřela a pravici zlodějovu pustila. Tento pak byl vyveden před chrám a tam kat svou práci na něm vykonal. Dle tohoto variantu byl zhotoven obraz, jenž na pilíři proti ruce zlodějově visí a zprávu o této svatokrádeži podává. Ruka zlodějova se ostatně již v první polovici XVII. století na svém místě nalézala, jak o tom v cestopisu jistého Poláka z té doby čteme. Podobných pověstí o svatokrádci a zadržení jeho se v Čechách vypravuje mnoho. Tak se praví o obrazu Panny Marie v kostele sepekovském u Milevska, že jej chtěl zloděj oloupit, leč i zde že mu bohorodice ruku sevřela a dříve jí nepustila, dokud mu nebyla uťata. O mariánské soše v hlavním chrámu Páně v Plzni se vypravuje pověst tato: Jednou dal se jistý mládenec v chrámu na noc zavřít a odňal soše Panny Marie korálovou ozdobu. Když ji ale prodával, byl zatčen a k smrti odsouzen. Před popravou se vyjádřil, že Panna Maria k němu řekla: „Synu, nechej toho, neboť za čin svůj zahyneš!“ Ulekl se slov těch sice, ale lakota v něm zvítězila a dopustil se krádeže, za kterou na popravišti skončil. Ve Starém Etinku v Bavořích odcizil mladík z hladu soše Panny Marie zlatý pantoflíček, začež byl k smrti odsouzen, ač se vymlouval, že mu jej Matka boží sama dala. Když byl veden na popraviště kolem kostela, žádal, aby byl k soše uveden a ta mu na prosbu
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS210000