„Můžete mě přestat kopat do sedačky, prosím vás?“ vypálí na cestujícího za ní, mladého nesympatického kravaťáka, který si povzdychne něco o ženských. Morgane umí říct „prosím vás“ tak, že všichni pochopí, že to znamená spíš „nenávidím tě“. Důstojná zdvořilost u ní nic neznamená. V tomhle ohledu se od gymnázia nezměnila: čím hůř s vámi mluvila, tím vás měla radši. Čím měla náladu vražednější, tím víc se projevovala s ledovou zdvořilostí. Jestli vám nadává do krav, jste její nejlepší kamarádka. Začne si pohrávat s přívěškem a zase se otočí. „Vážený pane, byla bych vám velice vděčná, kdybyste byl tak moc hodný a přestal mi strkat do opěradla.“ Muž si ostentativně vzdychne: „Slečna je trochu fňukna, začíná mě to…“ Géraldine mu skočí do řeči. „Paní! PANÍ je fňukna! Ne slečna!“ Přisadím si: „Copak nevidíte, že je těhotná? Líbilo by se vám, kdybysme to dělaly vaší ženě?“ Assia se jako obyčejně probudí ve správnou chvíli a zapojí se: „Neřekla bych, že má ženu…“ Muž zvýší hlas: „Nepřeju si…“ Maloměšťácká panička vedle něho protestuje – bezpochyby jeho manželka. „Tihle Arabové jsou všichni trochu teroristi, pořád by jen dělali problémy v letadlech.“ Assia se otočí, nemá takhle po probuzení náladu: „Jo? Kde ty teroristy vidíte?“ „Eh… myslím, že to mluví o tobě, Assio.“ „Narodila jsem se v Dijonu, nejsem žádná džihádistka.“ „A i kdyby ses narodila v Kandaháru, tak co je tohle za diskriminaci?“ Přiskočí k nám chlápek v uniformě a vyštěkne: „Jsem vedoucí kabiny. To vy jste mluvila o džihádu? Máte u sebe
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209404
bombu?“ ptá se a ukazuje na iPad. Tohle že má být teroristická hrozba? „Ale no tak, já přece nejsem teroristka, mám vlastní podnik!“ „Teď by sis asi neměla dělat srandičky, Assio…“ „A já jsem europoslankyně!“ „To je ale pravda…“ Géraldine mu před nos strčí kartičku „Člen Evropského parlamentu“ a vedoucí kabiny ji bedlivě studuje: „Tohle jste opravdu vy? Géraldine Levová Davidovičová Bornsteinová?“ „Propána, kolikrát ses to vdala?“ „Narodila jste se 10. června 1976?“ „No to nemyslíte vážně? Moje datum narození takhle říkat nesmíte!“ „Tobě není třicet tři?“ „Mně se zdálo podezřelý, že by měla syna v době, kdy nastupovala na vejšku…“ „Ty seš trubka, proč o tom lžeš?“ „Nechtěla jsem mít třicítku tak rychle za sebou.“ A já se jí tak bránila… Hnědé košile vedle nás zachovávají mlčení. Při vysouvání podvozku Morgane mumlá: „Stejně je ta Paříž krásná…“ Nemám odvahu jí říct, že odsud vidíme tak akorát autobusy městské hromadné na stanici Orly Ouest. Přijde k nám vedoucí kabiny: „Omlouvám se za to nedorozumění… Neradi bychom, abyste si zkazily dojem o našem Skyteamu. Proto vám chceme jako náhradu nabídnout tyhle čtyři zpáteční letenky… Doufáme, že nás nebudete žalovat kvůli diskriminaci a že se paní Bornsteinová nebude o tomto incidentu zmiňovat v Evropském parlamentu.“ „Cože? No… ano, to uvidíme,“ pronese důstojně Géraldine, která pravděpodobně ani nepomyslela na to, že by o tom komukoliv řekla, a která ostatně ani na poli letecké bezpečnosti žádné pravomoci nemá. Z Maintenonu jsem odjížděla se třemi kamarádkami, bez zaměstnání
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209404
a bez sebedůvěry, z Barcelony se vracím nabitá energií s příslibem práce a třemi opravdovými přítelkyněmi. Život matky není zas tak bídný. Alespoň ne pořád…
*** Státní fond rodinných přídavků CAF Regionální odbor v Chartres (28) Paní Emílie Benoîtová Bernadette de Gasquetové 17 28130 Maintenon
Vážená paní, dne 12. 12. jsme obdrželi Vaši žádost o informaci, zda jsme obdrželi Váš dopis ze 4. 12. Tímto potvrzujeme, že Váš dopis jsme převzali 6. 12. S pozdravem Veškerou komunikaci s odborem můžete sledovat pomocí svého identifikačního čísla na stránce CAF.fr.
***
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209404