98
Jak prokouknout druhé lidi
Zdobení těla Vzhledem k tomu, že neverbální komunikace zahrnuje také symboly, musíme věnovat určitou pozornost oblečení a dalším doplňkům nošeným na trupu (včetně těla obecně). Říká se, že šaty dělají člověka – s tím bych klidně souhlasil, alespoň co se týče vnějšího vzhledu. Četné studie prokázaly, že to, co nosíme, ať už je to oblek, nebo oblečení pro volný čas, a dokonce i barvy našeho oblečení, ovlivňuje lidi kolem nás (Knapp & Hall, 2002, 206–214). Oblečení toho o nás hodně říká a může pro nás i hodně udělat. V jistém smyslu jsou naše těla billboardy, na nichž hlásáme naše pocity a názory. Během dvoření a námluv se oblékáme tak, abychom milovanou bytost okouzlili, při práci se oblékáme tak, abychom měli úspěch. Podobně se na těle nosí znaky významných klubů a institucí, policejní odznak či vojenská vyznamenání jako upozornění na naše úspěchy. Chceme-li, aby si nás druzí všimli, tělo nám k tomu může pomoci. Když americký prezident vystupuje v Kongresu se svou zprávou o stavu Unie, můžete si v záplavě modrého a šedého oblečení povšimnout několika žen oděných do červených šatů, které jako ptáci dávající na odiv své peří mají na sobě zářivé barvy, aby nezůstaly nepovšimnuty. Oblečení může být velmi nenápadné, velmi zlověstné či pochmurné (například ošacení příslušníků hnutí skinhead nebo takzvaný gotický styl) nebo velmi okázalé (jako například hudebníci Liberace či Elton John), čímž odráží rozpoložení nebo osobnost svého nositele. Jako alternativu můžeme použít ozdoby těla nebo obnažené části těla, abychom k sobě přilákali pozornost, předvedli, jak jsme fit nebo jaké máme svaly, a také abychom ukázali, kam patříme společensky, ekonomicky nebo profesně. Tím se vysvětluje, proč se tolik lidí tak nepřiměřeně trápí tím, co si vzít na sebe, když se mají zúčastnit prestižního večírku nebo jít na rande. Osobní ozdoby nám umožňují ukázat náš původ nebo věrnost určité skupině – například nošením barev oblíbeného fotbalového klubu. Oblečení může být velmi výmluvné a dokáže třeba sdělovat, že lidé oslavují nebo mají smutek, zda mají vysoké nebo nízké společenské postavení, zda přijímají běžné společenské normy nebo jsou součástí náboženského proudu (například chasidští Židé, Amišové, příslušníci hnutí Hare Krišna). V určitém smyslu jsme to, co máme na sobě (viz box 24). Mně třeba lidé dlouhá léta říkali, že se oblékám jako agent FBI, a měli pravdu. Nosil jsem standardní uniformu správného agenta: tmavomodrý oblek, bílou košili, vínově červenou kravatu, černé boty a vlasy jsem měl krátce zastřižené.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209130
Lidský trup
99
B OX 24: J S T E TO, CO M ÁT E N A S O B Ě Představte si tento scénář. Jdete pozdě večer po opuštěné ulici a najednou zaslechnete, že se k vám někdo zezadu blíží. Ve tmě sice nevidíte jasně obličej ani ruce této osoby, ale dokážete určit, že má na sobě oblek a kravatu a v ruce nese kufřík. Teď si představte stejnou temnou ulici, ale tentokrát za sebou dokážete rozeznat pouze obrys osoby, která má na sobě ošuntělé a vytahané oblečení, padající kalhoty, čepici nakřivo, špinavé tričko a staré roztrhané tenisky. V obou případech osobu nevidíte dost dobře, abyste rozeznali jakékoli další detaily, a pouze na základě oblečení předpokládáte, že je to muž. Nicméně podle samotného oblečení zřejmě vyvodíte naprosto odlišné závěry o potenciální hrozbě, kterou pro vaši bezpečnost každá tato osoba představuje. I když budou blížící se kroky každé osoby stejné, jakmile začnou být blízko, váš limbický mozek se aktivuje, třebaže vaše reakce na tyto osoby budou vyplývat výhradně z vaší reakce na jejich oblečení. Po zhodnocení situace se buď budete cítit dobře, nebo nepříjemně, případně budete pociťovat dokonce strach. Nebudu vám říkat, ze které osoby byste měli mít lepší pocit, to si rozhodněte sami. Ale ať už se rozhodnete správně, nebo ne, když budou všechny podmínky střetu stejné, často právě oblečení do značné míry ovlivňuje, co si o lidech myslíme. Ačkoli nám oblečení samo o sobě fyzicky ublížit nemůže, může nás ovlivňovat společensky. Uvažte jen, jak se po teroristických útocích z 11. září 2001 někteří Američané stali unáhleně kritickými a podezřívavými, když vidí člověka v oděvu s prvky typickými pro Blízký východ. A také si představte, jak se nyní v důsledku toho musí cítit někteří Američané blízkovýchodního původu. Svým vysokoškolským studentům říkávám, že život není vždycky spravedlivý a že je druzí budou bohužel posuzovat podle jejich oblečení. Proto je třeba, aby si důkladně promysleli, jaké oblečení si zvolí a jaká poselství tím budou druhým předávat.
Vzhledem k tomu, že určité profesní role vyžadují konkrétní oděv, a protože ve svém oblečení provádíme vědomý výběr, musíme být opatrní v posuzování, co které oblečení znamená či vyjadřuje. Koneckonců, člověk před vašimi dveřmi oblečený do servisních montérek telefonní společnosti může být zločinec, který si tento oděv koupil nebo ho ukradl, aby si zajistil snazší přístup do vašeho bytu (viz box 25).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209130
100
Jak prokouknout druhé lidi
B OX 25: N E J S M E V Ž DY T Í M , K Ý M V Y PA D Á M E Je jasné, že při posuzování člověka pouze podle jeho oblečení musíme být opatrní, neboť nás to někdy může vést k nesprávným závěrům. Loni jsem byl v Londýně v jednom velmi pěkném hotelu jen čtyři bloky od Buckinghamského paláce, kde veškerý personál, včetně pokojských a posluhovaček, nosil šaty od Armaniho. Kdybych někoho z nich potkal ve vlaku na cestě do práce, mohl bych se snadno zmýlit, pokud jde o jejich společenské postavení. Mějte proto na paměti, že se oděv řídí kulturními zvyklostmi a lze jím snadno manipulovat, a tak představuje pouze část celkového neverbálního obrazu. Oblečení hodnotíme proto, abychom určili, zda nese poselství či sdělení, a ne proto, abychom lidi soudili podle jejich šatů.
V souladu s právě zmíněným upozorněním si musíme uvědomovat, že oděv je třeba posuzovat v rámci celkového systému neverbálního hodnocení. Z tohoto důvodu je důležité, abychom nosili oblečení, které se shoduje s poselstvím, jež chceme druhým předávat, protože samozřejmě chceme jejich chování ovlivňovat tak, aby to pro nás bylo pozitivní a prospěšné. Při výběru svého šatníku a doplňků si vždy buďte vědomi poselství, které svým oděvem sdělujete, a významu, který druzí mohou z vašeho oblečení získat. Také berte v úvahu skutečnost, že i když chcete svůj oděv záměrně použít k vyslání signálu určité osobě nebo skupině lidí v konkrétním čase a na konkrétním místě, budete možná po cestě muset projít kolem mnoha jiných lidí, kteří k vašemu poselství tak vnímaví nebudou! Na seminářích často kladu tuto otázku: „Kolik z vás dnes oblékala vaše matka?“ Všichni se samozřejmě smějí a ruku nezvedne nikdo. Pak řeknu: „Dobře, potom jste se – vy všichni – sami rozhodli pro oblečení, které teď máte na sobě.“ Všichni se pak začnou rozhlížet kolem a snad poprvé si uvědomí, že by se určitě dokázali oblékat lépe a mohli tak lépe prezentovat sami sebe. Koneckonců, než se dva lidé poprvé setkají a lépe poznají, tak jedinými vstupy, které každý z nich o druhém má, je jejich fyzický vzhled a další neverbální komunikace. Nyní je zřejmě na čase zamyslet se nad tím, jak nás druzí vnímají.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS209130