na Američanů má homosexuální zkušenosti s orgasmem (pokud však vyloučili adolescentní sexuální aktivity, bylo to pouze 3,3 %). Podle Smithe [156] poslední americké výzkumy sexuálního chování svědčí o tom, že 2,2 % mužů uvádí homosexuální styk v posledním roce (přičemž 1,7 % se v této skupině považovalo za exkluzivní homosexuály a 0,5 % za bisexuály), 3,1 % v posledních pěti letech (za homosexuály se zde považovalo 1,9 % a za bisexuály 1,2 %) a 5,2 % od 18. roku života (zde se považovalo za exkluzivní homosexuály pouze 1 % a za bisexuály 4 % zkoumaných mužů). U žen jsou tato čísla obdobná, i když poněkud nižší. Autor z uvedených dat vysuzuje, že z hlediska celoživotních katamnestických studií počet exkluzivních homosexuálů klesá, přičemž zdůrazňuje, že většina respondentů, kteří uvádějí bisexuální chování po 18. roce věku, má v posledním roce pouze heterosexuální styky. Autor pak na základě přehledu amerických výzkumů uzavírá, že za homosexuální lze považovat 2–3 % sexuálně aktivních mužů a 1–2 % sexuálně aktivních žen. Podobné výzkumy proběhly v posledních letech i v západoevropských státech. Ve Velké Británii zjistili Wellingsová a spol. [191], že 9 % mužů a 4 % žen mají v anamnéze nějakou homosexuální zkušenost, přičemž 5 % mužů a 1 % žen uvádí i homosexuální partnerský vztah. Podle výsledků prvního britského celonárodního průzkumu sexuálního chování 18 876 mužů a žen uvedlo 6,1 % respondentů homosexuální zkušenost a 3,6 % partnerský vztah s osobou stejného pohlaví v anamnéze (z toho 1,4 % v posledních pěti letech a 1,1 % v posledním roce) – [86]. Vogels a spol. [179] vyšetřili 1431 nizozemských studentů ve věku 11–18 let, přičemž 9 % chlapců a 2 % dívek uvedlo, že se někdy cítili silně sexuálně přitahováni osobou stejného pohlaví, 8 % chlapců a 9 % dívek slabě přitahováni. Homosexuální zkušenost neuvedla žádná dívka a pouze 1 % chlapců. Další nizozemský výzkum provedli Zessen a Sandfort [199]. Podle jejich zjištění má homosexuální zkušenost v anamnéze 12 % nizozemských mužů a 8 % z nich někdy pochybovalo o své sexuální orientaci. Pouze homosexuální styky v posled-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208807
ním roce pak uvedlo 3,6 % mužů a 0,3 % žen, styky s příslušníky obou pohlaví 1,9 % mužů a 0,5 % žen. Francouzští badatelé Spira a spol. [164] použili metodu telefonického dotazování. Jejich soubor tvořilo 20 055 mužů a žen ve věku 18–69 let. Nějakou homosexuální zkušenost uvedlo 4,1 % mužů a 2,6 % žen, takovou zkušenost učinilo v posledních pěti letech 1,4 % mužů a 0,4 % žen, a v posledním roce pouze 1,1 % mužů a 0,3 % žen. Většina z těch, kteří uvedli homosexuální zkušenost v anamnéze, měla nejen homosexuální, ale také heterosexuální styky (82 % mužů a 78 % žen). Whitam [193] uvádí, že zastoupení homosexuálně orientovaných osob je v různých společenských podmínkách poměrně stabilní, neovlivněné sociálními normami či zákonodárstvím. Potvrzují to např. výzkumy v asijských zemích, jejichž výsledky se příliš neliší od amerických a evropských. Diamond [49] předkládá výsledky japonských průzkumů sexuálního chování, podle nichž homosexuální zkušenost uvedlo 3,7 % mužů a 3,1 % žen ve věku 10–22 let. Sittitrai a spol. [154] zjiš ují v Thajsku (které je známé velmi liberálními postoji k homosexuálům i velmi liberálním zákonodárstvím v této oblasti) homosexuální zkušenost u 3,3 % mužů, přičemž pouze 0,2 % bylo exkluzivně homosexuálních. U žen byl zjištěn sexuální kontakt se stejným pohlavím u 1,1 %, exkluzivní homosexualita pak u 0,9 %. Podle čínského výzkumu Liua a spol. [113] se za homosexuální považuje 7,6 % studentů, 2,3 % rolníků a pouze 0,5 % obyvatel velkých čínských měst. V České republice máme ke srovnání k dispozici výsledky dvou výzkumů. Podle dotazníkového šetření pražského Sociologického ústavu AV ČR, uskutečněného na náhodném vzorku 2600 obyvatel [173], se po listopadu 1989 změnil vztah české veřejnosti k homosexuálům. Homosexualita je více vnímána jako jeden z možných projevů lidské sexuality, téměř vymizelo její negativní a sankční hodnocení (tyto postoje se vyskytují pouze u 2,3 % obyvatelstva). Převažuje názor, že pro homosexuály je potřeba vytvořit odpovídající právní normy a sociální prostor. Podle tohoto šetření přitom homosexuální zkušenost uvedlo 2,5 % respondentů.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208807
Druhé takové šetření proběhlo v roce 1994 u reprezentativního vzorku pražské mládeže. Bylo zaměřeno na zjištění rizikovosti sexuálního chování vzhledem k infekci HIV/AIDS [186]. Zkoumaný soubor tvořilo 485 mužů a 499 žen ve věku 15–29 let. Pohlavní styk s osobou stejného pohlaví uvedla 3,2 % mužů a 4,1 % žen. Podle našich výsledků je tedy výskyt homosexuálních zkušeností u reprezentativního vzorku obyvatel České republiky o něco nižší než u velkoměstské mládeže. Vyšší výskyt homosexuálních zkušeností u obyvatel větších měst potvrzují i zjištění autorů z Francie a USA. U mužů jsme tuto zkušenost nalezli častěji než v náhodném vzorku Tučka a Holuba [173]. V porovnání s výsledky průzkumů sexuálního chování v jiných zemích zjiš ujeme jisté rozdíly v počtu jedinců s homosexuální zkušeností v anamnéze. Podle už uvedených studií se procento mužů s touto zkušeností liší v různých zemích (od 3–4 % v Thajsku či v Japonsku [49, 154] až k 20 % v USA ve výzkumech Kinseyho institutu z roku 1970 [144]), ale i v rámci průzkumů provedených různými autory v jedné zemi (např. v USA se tyto počty pohybují od 3 % uváděných Diamondem [49] po zmiňovaných 20 % Kinseyho institutu). Obdobné, i když menší, rozdíly jsou pak zjiš ovány u žen. V tomto srovnání lze naše data z obou výzkumů (3,4 %, resp. 6,2 %, mužů a 2,6 %, resp. 4,4 %, žen s homosexuální zkušeností v anamnéze) považovat za celkem odpovídající, podobná počtům zjištěným např. ve Francii – 4,1 % mužů a 2,6 % žen [163] nebo v Japonsku – 3,7 % mužů a 3,1 % žen [49], ale i některým údajům americkým – Fay a spol. [52] uvádějí, že pokud se vyloučí adolescentní homosexuální zkušenosti, pouze 3,3 % Američanů uvádí v anamnéze sexuální styk s osobou stejného pohlaví. Zjištěný nárůst počtu mužů s homosexuální zkušeností v anamnéze je pak podle našeho názoru možné připsat nejspíše větší ochotě mužů takovou zkušenost v dotazníku přiznávat, a to především jako důsledku zvyšující se osvěty obyvatelstva i v této oblasti. Respondentů s homosexuální zkušeností je samozřejmě více než jedinců s homosexuální orientací. Zastoupení homosexuálně zaměřených mužů a žen se v různých výzkumech 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208807