„Popsali mi chlapa, který dával peníze. Vím, že patří k ní, protože ten den, kdy jsem přišla k tomuhle,“ ukázala si na rameno, „jsem ho viděla u nás na nádvoří, a on byl jedním z těch, kteří se o to přičinili. A to se nezapomíná.“ „Řekla jste to svému panu manželovi?“ „Aby mě obvinil, že chci svou vinu svalit na ni?“ „Nevěřím, že v očích našeho pána má ta flundra více ctnosti nežli vy, má paní. Nevěřím, že je tak hloupý, aby jí důvěřoval.“ „Říká se, že láska je slepá.“ „Láska možná.“ Vojtěch se pohnul a ukončil tím jejich rozhovor na dané téma. Obě se na něho vrhly, připraveny splnit každé jeho přání. Tak dlouho strádal a ony mu to nyní chtěly vynahradit. Julčin odhad, že dlouhý pobyt v kobce bude pro pána znamenat toliko nachlazení, se ukázal být správný, ačkoli tu první noc to, díky vysoké horečce vyvolané přehřátím pod množstvím přikrývek, vypadalo na něco vážnějšího. Pak se začal potit tak silně, že Julka, bdící u jeho lůžka, byla nucena několikrát vyměnit polštář. Do rána bylo po horečce, takže se o ní Lucie, která přišla svou komornou vystřídat, vůbec nedověděla. Julka odešla a za chvíli byla zpět s teplým vývarem z masa a zeleniny, s rendlíkem plicní masti a čistým plátnem. Vojtech se již probudil, tak do něho vývar
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208780