Kapitola 10
Newyorská mise Vědci, kteří patřili k britské vědecké misi, včetně Fuchse, nastoupili na bývalou loď Královské poštovní služby Andes, nyní v době války uzpůsobenou pro transport jednotek. Rychle se přeplavili přes Atlantik a 3. prosince roku 1943 přistáli v doku Newport News ve Virginii. Odtud cestovali vlakem do Washingtonu, kde početnou přítomnost Britů v USA koordinovaly kanceláře British Supply Council in North America. Je pozoruhodné, že tato malá skupinka byla hmatatelným výsledkem dlouhých měsíců hádek a sporů mezi takzvanými spojenci. Z pohledu britské vlády představovali vstup do projektu atomové bomby, mnoho Američanů však na ně pohlíželo podezřívavě. Společnost byla představena generálu Grovesovi, načež vědci pracující na projektu difúze pokračovali do New Yorku a ubytovali se v hotelu Taft na Times Square. Hotel se podobal řadě jiných v New Yorku v době války: dlouhé, úzké, tlumeně osvětlené chodby se spoustou lidí, kteří přicházeli a odcházeli, jako by ani neobývali žádný pokoj. Rovněž Times Square bylo jaksi křiklavé a ušmudlané, což bylo středoevropskému vědci z intelektuálního prostředí zvlášť patrné. Žádná Vídeň, a oproti Británii určitě obrovská změna. Poprvé Fuchs cestoval přes Atlantik, když mířil do kanadského internačního tábora. Tam bydlel ve velké ubytovně s asi stovkou internovaných. Po návratu do Velké Británie byl konfrontován se zemí ve válce. Liverpool, přístav, kde přistál, byl těžce bombardován a dělnické ulice poblíž doků trpěly opakovaně německými leteckými útoky. V Birminghamu Fuchs nejen na vlastní kůži zažil dopady 103
N e w yo r s k á m i s e
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208181
očních leteckých útoků, ale naučil se také žít v zatemnění a na unin verzitě vykonával noční požární hlídky. Všechno bylo na příděl. Tady v New Yorku se ani tak zapálený komunista jako on neubránil pohnutí při pohledu na ulice pulzující životem. Jiný vědec a emigrant, jenž přicestoval z Velké Británie, byl dojat při pohledu na nejprostší věci. Pouliční obchod s hromadami pomerančů na stolcích a jejich matný lesk v záři acetylénových lamp jej rozplakaly. Newyorské kanceláře British Supply Council sídlily na Wall Street ve dvacátém pátém patře mrakodrapu – tam také Fuchs a další vědci pracovali. Generál Groves vsadil na spolupráci několika velkých amerických korporací, jež zapojil do projektu Manhattan jako hlavní dodavatele. Úkolem postavit difúzní zařízení byla pověřena velká civilní strojírenská společnost M. W. Kellogg – z ní vznikla dceřiná společnost Kellex, jež měla zajistit výzkum a konstrukci plánovaných difúzních zařízení. Část teoretické práce na různých způsobech separace byla udělána na Kolumbijské univerzitě a v roce 1942 začala práce na průmyslovém zařízení. Byly použity tři různé metody separace. První z nich reprezentoval britský systém založený na difúzi, druhá se zakládala na řadě centrifug a další, vyvinutá profesorem Lawrencem v Berkeley, využívala prstence elektromagnetů obalených stříbrem v hodnotě 300 milionů dolarů. Poslední způsob se v důsledku výrobních problémů potýkal s opakujícími se poruchami. Všechna tato velká průmyslová zařízení se stavěla v obrovském areálu v Tennessee známém jako Oak Ridge. Na zelené louce byl vybudován celý nový průmyslový komplex. Oak Ridge nakonec zahrnovalo 268 budov, mezi nimiž byly čističky, velkosklady, obchody, slévárny, budova generátoru, devatenáct chladících věží, osm trafostanic, laboratoře atd. Ubytováno tu bylo dvacet tisíc stavebních dělníků. Bylo to jen jedno z řady obrovských zařízení pro projekt Manhattan, jež vyrůstaly jako houby po dešti po celé Americe. Avšak Fuchs, Peierls, Tony Skyrme, Frank Kearton a další členové difúzního týmu nic z toho neviděli. Fuchs zůstal nějaký čas v hotelu Taft, a v únoru se přestěhoval do malého zařízeného bytu v západní 77 ulici. Jeho kolegové měli dojem, že je zcela ponořen do své práce pro misi. Že tu a tam navštěvuje Kolumbijskou univerzitu, kde se 104
N e w yo r s k á m i s e
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208181
spřátelil s dr. Karlem Cohenem, který dělal stejný výzkum pro Kellex. Že chodí do kanceláří Kellexu diskutovat. Jednou, na Vánoce roku 1943, podnikl návštěvu mimo New York, a to u své sestry Kristel a jejího manžela Roberta Heinemanna, kteří žili v Cambridge ve státě Massachusetts. Viděl se s ní poprvé od roku 1936, a bylo co dohánět. Také jí musel poskytnout podrobnosti, jež dohodl se Soňou pro případ, že by Kristel oslovil cizinec shánějící se po Fuchsovi. Pravděpodobně chápala, že se bratra nemá příliš vyptávat. Fuchs později tvrdil, že jí žádné instrukce nedal. Rudolf Peierls vedl britskou delegaci v New Yorku a mnoho času věnoval korespondenci s Chadwickem a Akersem a rovněž péči o své vědecké styky v projektu Manhattan. Tuto úlohu vykonával od své první návštěvy USA spolu s Oliphantem a Chadwickem v roce 1942, a není pochyb, že se snažil najít pro sebe a další členy britského týmu cesty, jimiž by pronikl hlouběji do práce na projektu. Konstrukce bomby zdaleka nebyla jen separování uranu 235, a tak se chtěl o americkém programu dovědět co nejvíce. Před návratem zpátky do Velké Británie Fuchs napsal podrobnou zprávu o newyorských vědcích, v níž se zmiňoval o Peierlsově práci styčné osoby a všeobecného poradce. Dokument vrhá světlo na velkou část práce, jež byla vykonána v teoretickém útvaru Kellexu a na Kolumbijské univerzitě. Obě pracoviště zodpovídala především za analýzu různých výkyvů efektivity separačního zařízení. Výkyvy mohly být zapříčiněny změnami teploty či změnami množství a tlaku plynu proudícího přes separátory. Propočítáván byl i dopad vynětí jednotlivých difúzních jednotek kvůli údržbě. Na konci práce – vzešlo z ní celkem sedmnáct dokumentů, z nichž více než polovinu napsal sám Fuchs – byly podrobně analyzovány důležité aspekty difúzního procesu. Dokumenty měly názvy jako „Výkyvy a účinnost difúzního zařízení“ a „O dopadu časového zpoždění na kontrolu stability zařízení“. Práce neměla zásadní teoretický význam, poskytla však obsáhlou analýzu problémů a jejich řešení při provozu difúzního zařízení, konstruovaného pro průmyslové účely. Fuchs ve své zprávě nezmínil další část své práce – a to, že byl spolupodepsán pod přihláškami několika patentů podaných u Úřadu pro vědecký a průmyslový výzkum. Tyto patenty se týkaly návrhů 105
N e w yo r s k á m i s e
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208181