Masojedlík: Ó ano, vlastně nikoliv, mně se jednou vznítil Domácí lékař a od něho chytily Báje klasického starověku… Pivaři se ho snaží zarazit a všichni cloumají Tazatelem, jako by za to mohl, slova se však zmocní Polévková stařena, šermujíc lžící. Polévková stařena: Kdepak, to je každýmu souzený, voheň. Kdo se narodí ve Skopci nebo Raku a má doma bílý pavouky… Masojedlík: …a taky vzniká na styku materie mdlé a materie bystré… První pivař: Jó, to šel jednou Abrhám z Bistra… Polévková stařena: …a bílý pavouci dělají bílý sítě a u koho jsou, tak ten sejde horkou nemocí nebo ohněm z těch bílejch pavučin… Masojedlík: …kupříkladu Stendhal v neděli odpoledne… První pivař: …a přitom přejeli Vokáče podruhý… Polévková stařena: …Voni ani ty bílý pavouky nevidí a myslí, že mají černý, ale oheň je na střeše… Druhý pivař: To maj doma pěknej herberk! Masojedlík: …a proto útlé svazky poézie uchovávám… Všichni se shlukují, překřikují se a mávají po sobě rukama, Tazatel v nastalém zmatku mizí. Polévková stařena (ječivým hlasem): …a ty co mají bílou pavučinu ve vlasech…
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208153