9
Chirurgická léčba degenerativního postižení bederní páteře
d
e
f
g
Obr. 9.3d–g
Literatura 1. Bradford, D., Iza, J. Repair of the defect in spondylolysis or minimal degrees of spondylolisthesis by segmental wire fixation and bone grafting. Spine, 1985, roč. 10, s. 673–679. 2. BUCK, J. Direct repair of the defect in spondylolisthesis. Preliminary report. The Journal of Bone and Joint Surgery, 1970, roč. 52-B, s. 432–437. 3. Fourney, D., Prabhu, S., Cohen, Z., Gokaslan, Z., Rhines, L. Early sacral stress fracture after reduction of spondylolisthesis and lumbosacral fixation: case report. Neurosurgery, 2002, roč. 51, s. 1507–1510. 4. Gillet, P., Petit, M. Direct repair of spondylolysis without spondylolisthesis, using a rod-screw construct and bone grafting of the pars defect. Spine, 1999, roč. 15, s. 1252–1256. 5. Giudici, F., Minoia, L., Archetti, M., Corriero, A., Zagra, A. Long-term results of the direct repair of spondylolisthesis. European Spine Journal, 2011, roč. 20, s. S115–S120. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208145
Chirurgická léčba spondylolýzy a istmické spondylolistézy
9
6. HANSON, D., BRIDWELL, K., RHEE, J., LENKE, L. Correlation of pelvic incidence with low- and high-grade isthmic spondylolisthesis. Spine, 2002, roč. 27, s. 2026–2029. 7. Christensen, F., Hansen, E., Eiskjaer, S., HOy, K., Helmig, P., Neumann, P., Niedermann, B., Bünger, C. Circumferential lumbar spinal fusion with Brantigan cage versus posterolateral fusion with titanium Cotrel-Dubousset instrumentation: a prospective, randomized clinical study of 146 patients. Spine, 2002, roč. 27, s. 2674–2683. 8. Kimura, M. My method of filing the lesion with spongy bone in spondylolysis and spondylolistesis. Seikei geka, 1968, roč. 19, s. 285–296. 9. Labelle, H., Roussouly, P., Berthonnaud, É., Transfeldt, E., O’Brien, M., Chopin, D., HRESKO, T., Dimnet, J. Spondylolisthesis, pelvic incidence, and spinopelvic balance: a correlation study. Spine, 2004, roč. 29, s. 2049–2054. 10. MacMAHON, P., Taylor, D., Duke, D., Brennan, D., Eustace, S. Disc displacement patterns in lumbar anterior spondylolisthesis: contribution to foramina stenosis. European Journal of Radiology, 2009, roč. 70, s. 149–154. 11. Marchetti, P., Bartolozzi, P. Classification of spondylolisthesis as a guideline for treatment. In: Bridwell, K., Dewald, R., Hammerberg, K. Textbook of Spinal Surgery. 2nd edition. Philadelphia: Lippincott-Raven, 1997, s. 1211–1254. 12. Mehta, J., Kochhar, S., Harding, I. A slip above a slip: retrolisthesis of the motion segment above a spondylolytic spondylolisthesis. European Spine Journal, 2012, roč. 21, s. 2128–2133. 13. Meyerding, H. Spondylolisthesis. Surgical treatment and results. Surgery, Gynecology and Obstetrics, 1932, roč. 54, s. 371–377. 14. Morscher, E., Gerber B., Fasel, J. Surgical treatment of spondylolisthesis by bone grafting and direct stabilization of spondylolysis by means of a hook screw. Archives of Orthopaedic and Trauma Surgery, 1984, roč. 103, s. 175–178. 15. Nicol, R., Scott, J. Lytic spondylolysis. Repair by wiring. Spine, 1986, roč. 11, s. 1027–1030. 16. Pope, M., Smith, F. Biomechanics of spondylolysis and spondylolisthesis. In: Gunzberg, R., Szpalski, M. Spondylolysis, spondylolisthesis, and degenerative spondylolisthesis. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2006, s. 11–21. 17. REPKO, M., KRBEC, M., CHALOUPKA, R., MESSNER, P., ŠPRLÁKOVÁ-PUKOVÁ, A. Diagnostic and treatment methods of spondylolisthesis in young athletes. Medicina sportiva bohemica et slovaca, 2008, roč. 17, s. 18–23. 18. Songer, M., Rovin R. Repair of the pars interarticularis defect with a cable-screw construct. A preliminary report. Spine, 1998, roč. 23, s. 263–269. 19. SUCHOMEL, P., KRBEC, M. Spondylolistéza. Diagnostika a terapie. Praha: Galén, 2007. 162 s. 20. ŠRÁMEK, J., BERTAGNOLI, R., ČEJKA, Z. Bilateral L3 spondylolysis. A case report and an overview of spondylolytic defect repair techniques. Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovaca, 2012, roč. 79, s. 549–551. 21. Tokuhashi, Y., Matsuzaki, H. Repair of defects in spondylolysis by segmental pedicular screw hook fixation. A preliminary report. Spine, 1996, roč. 21, s. 2041–2045. 22. Transfeldt, E., Dendrinos, G., Bradford, D. Paresis of proximal lumbar roots after reduction of L5–S1 spondylolisthesis. Spine, 1989, roč. 14, s. 884–887.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208145
10
Chirurgická léčba degenerativního postižení bederní páteře
10 Chirurgická léčba degenerativního postižení s převahou spondyloartrózy
Jiří Šrámek
10.1 Spondyloartróza a stenóza páteřního kanálu Degenerativní stenóza páteřního kanálu postihuje nejvíce segment L4–5, následovaný segmenty uloženými kraniálním směrem. Vzhledem k odlišné anatomické konfiguraci páteřního kanálu a orientaci kloubních ploch meziobratlových kloubů je segment L5–S1, přes rovněž časté postižení spondyloartrózou, postižen stenózou výrazně méně často. Nejčastějšími klinickými projevy symptomatické stenózy páteřního kanálu v bederní oblasti jsou neurogenní klaudikace, které jsou pravděpodobně způsobeny vaskulárně ischemickým blokem vláken cauda equinae v důsledku venózní kongesce epidurálních žilních pletení. Dále se stenóza může projevovat lumbalgiemi s radikulárním i pseudoradikulárním drážděním dolních končetin, ve výjimečných případech může dojít i k projevům syndromu caudae equinae [20]. Neexistuje absolutní korelát mezi závažností stenózy a obtížemi pacienta, stenóza je navíc u pohybových segmentů bez výraznějšího omezení rozsahu pohybu dynamická. Při axiální zátěži a záklonu dochází ke zvlnění žlutého vazu a ke zmenšení DSCA a foraminostenóze [10], při předklonu nastává opak. Z tohoto poznatku vychází technika nepřímé dekomprese pomocí mezitrnové distrakce. Původně byla tato metoda míněna jako alternativa k přímé dekompresi, přičemž její výhodou byla nízká invazivita, a tím i rizikovost výkonu a rovněž možnost provedení v lokální anestezii, a tak i nižší zátěž pro často polymorbidního pacienta. Techniku nepřímé dekomprese lze užít dokonce i v případě juxtafacetárních cyst [5], kdy může následkem snížení zatížení kloubu dojít k involuci cysty. Například Strömquist et al. [18] v prospektivní randomizované studii nalezl pooperačně statisticky významné zlepšení stavu pacientů na skórovacích systémech VAS a Zürich claudication questionnaire jak u skupiny s přímou dekompresí, tak u skupiny s nepřímou dekompresí při použití mezitrnové rozpěrky X-Stop, aniž by byl mezi skupinami statisticky významný rozdíl. Kvalitu studie ale snižuje absence charakteristiky závažnosti stenózy. Richards [12] ve studii měření DCSA na MRI axiálních řezech u kadaverů zjistil při použití mezitrnové rozpěrky statisticky významný rozdíl pouze v extenzi. Tento údaj nelze interpretovat jako zvětšení DCSA pomocí implantace mezitrnové rozpěrky, ale jako retenci stenózy, kdy by bez užití mezitrnové rozpěrky došlo v extenzi k další progresi stenózy. Toto zjištění podporuje i prospektivní studie Postacchiniho et al. [11], který dosáhl dobrého výsledku při implantaci mezitrnové rozpěrky Aperius bez dekomprese u dvou třetin pacientů s mírnou stenózou páteřního kanálu a u jedné třetiny s těžkou stenózou páteřního kanálu. Základní chirurgickou technikou v léčbě těžších forem stenózy páteřního kanálu je tedy nadále dekomprese ze zadního operačního přístupu (pacienti č. 10 a 11). Při monosegmentálním postižení je resekován nadtrnový a mezitrnový vaz většinou včetně dolní hrany trnového výběžku a provedena parciální laminektomie kraniálně ležícího obratle s následnou resekcí mediálního okraje dolních kloubních výběžků a žlutého
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208145