PRÁCE
4.1 Zaměstnanost Padesát let (1940–1989) trvala u nás plná, často i povinná zaměstnanost. Až do poloviny devadesátých let nepřekročila pak míra nezaměstnanosti hranici pěti procent; po převážnou část tohoto období na většině území České republiky na trhu práce mírně převažovala poptávka nad nabídkou. Teprve ve druhé polovině dekády se u nás objevila nezaměstnanost jako sociálně významný jev a v některých oblastech zasáhla až pětinu obyvatel. Nezaměstnanost v České republice v letech 1989 až 2000 10,00
35,0 Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost*
9,00
30,0 8,00
6,00 20,0 5,00 15,0 4,00
3,00
10,0
podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (procenta)
25,0
7,00
míra nezaměstnanosti (procenta)
4
2,00 5,0 1,00
0,00
0,0 1990
1991
1992
1993
1994
1995 rok
1996
1997
1998
1999
2000
* podíl na celkové nezaměstnanosti, nezaměstnaný je bez práce déle než jeden rok Pramen: Statistická ročenka…, 1991 až 2001.
Zaměstnanost: základní fakta •
Vývoj českého trhu práce v transformačním desetiletí lze rozdělit do tří etap: v prvním období (1990–1992) se snížil hrubý domácí produkt a cel-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208097
PRÁCE
kový počet zaměstnaných (z pracovního trhu odešlo např. čtvrt milionu pracujících důchodců). Nezaměstnanost se udržela na nízké úrovni, narostla maximálně na 4,1 procenta. Zůstala přezaměstnanost a dále poklesla produktivita práce. [3]
•
V druhém období (1993–1996) byl obnoven ekonomický růst, ale růst produktivity práce se na něm podílel jen nepatrně – vzrostl počet zaměstnaných a nezaměstnanost zůstávala nízká, pod 3,5 procenta. Trvala přezaměstnanost ze starého režimu. [4]
•
Třetí období (1997–1999) charakterizoval v České republice ekonomický pokles s prudkým růstem míry nezaměstnanosti. V roce 1999 dosáhla 9,4 procenta a bylo zaregistrováno 470 tisíc nezaměstnaných. [5]
•
V roce 2000 nezaměstnanost mírně poklesla – na 8,8 procenta, obnovil se růst hrubého domácího produktu, na němž se už výrazněji podílel růst produktivity práce i první výsledky počínající hlubinné restrukturalizace ekonomiky.
•
Dlouhodobě významným mezníkem zůstane rok 1994: tehdy poprvé v české historii poklesl celkový počet osob zaměstnaných v zemědělství, průmyslu či těžbě pod polovinu ze všech zaměstnaných. Překročili jsme práh k postindustriální společnosti, tak jako jsme v roce 1927, kdy u nás poprvé poklesl pod polovinu podíl zemědělců, vykročili z agrární společnosti do společnosti průmyslové.
•
Máme však na cestě k deindustrializaci zhruba dvacetileté zpoždění za vyspělými zeměmi – ty překračovaly tento práh nadpoloviční zaměstnanosti ve službách a informacích vesměs už v osmdesátých letech 20. století. Struktura české ekonomiky stále relativně zaostává zejména svou orientací na průmysl a dělnické profese a trpí současně výraznějším rozdělením povolání na „mužská“ a „ženská“.
•
Počínající restrukturalizace se však už projevuje i v měnícím se trhu práce. Vzrůst nezaměstnanosti v druhé polovině devadesátých let byl dán zejména rychlým nárůstem počtu nezaměstnaných uvolňovaných ze zpracovatelského průmyslu. Celkový počet zaměstnaných v tomto odvětví klesl o pětinu a v roce 2000 tvořili třetinu všech nezaměstnaných. [6]
•
Pokles zaměstnanosti se dotkl nejvýrazněji nekvalifikovaných a pomocných profesí, kde ubylo v druhé polovině devadesátých let 42 tisíc
4
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208097
PRÁCE
míst, dělníků při obsluze strojů a zařízení (o 37 tisíc méně), ale zejména kvalifikovaných dělníků, kterých je méně o 100 tisíc. Z „bílých límečků“ ubylo výrazně nižší administrativy (o 14 tisíc) a zejména vedoucích a řídících pracovníků – o 44 tisíc. [7]
•
Míra nezaměstnanosti se výrazně liší podle vzdělání. Z vysokoškoláků jich bylo na konci roku 2000 bez práce 2,6 procenta, se středním vzděláním 4,6 procenta a u osob jen vyučených nebo se základním vzděláním to bylo 15 procent. [8]
•
Nerovnoměrně je rozložena nezaměstnanost také podle věku. Při nezaměstnanosti 8,4 procenta v roce 2000 bylo z osob, které už byly na trhu pracovních sil před dosažením dvaceti let, 36 procent nezaměstnaných, ve skupině 20–24 let to bylo 15 procent; dále podíl nezaměstnaných s věkem klesal až na 5,7 procenta u padesátiletých a starších. V letech těsně před penzí ovšem už snižovaly podíl nezaměstnaných předčasné odchody do důchodu.
•
U žen je u nás o něco vyšší míra nezaměstnanosti – na konci roku 2000 to bylo 10,7 proti 7,6 procenta u mužů.
•
Sociální problém vyrůstá v dlouhodobě nezaměstnaných: jejich počet se v druhé polovině devadesátých let ztrojnásobil. V roce 2000 poprvé přesáhl podíl dlouhodobě nezaměstnaných podíl těch, kteří byli nezaměstnaní méně než rok. Dlouhodobě zůstávají nezaměstnaní zejména lidé bez kvalifikace, ženy s nižší kvalifikací (zejména od 25 do 40 let, kdy se vracejí na trh práce z mateřství), zdravotně postižení a také lidé mladí a postrádající praxi.
•
Čtyři z pěti ekonomicky aktivních lidí v České republice jsou ve své práci spokojeni; každý pátý dokonce odpovídá „rozhodně ano“. Podíl spokojených stoupá se vzděláním a s věkem. Živnostníci a podnikatelé, duševní pracovníci a vedoucí pracovníci jsou spokojeni z více než 90 procent; dělníci deklarují spokojenost jen v 66 procentech a pomocní pracovníci jenom z 55 procent. Tato situace se nijak podstatně nemění od roku 1994. [9]
4
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS208097