naprosto jasné, že tentýž motiv bude např. ve snu dítěte nebo padesátiletého člověka znamenat pokaždé něco zcela jiného.
Formy výkladu Jung rozlišuje dvě formy, resp. roviny výkladu: výklad na subjektivní a na objektivní úrovni. Výklad na subjektivní úrovni interpretuje snové figury a děj symbolicky, jako obrazy intrapsychických faktorů a situací snícího. Osoby ve snu pak představují psychické tendence a funkce snícího a snová situace jeho zaměření ve vztahu k sobě samému a k dané psychické realitě; v tomto pojetí se sen týká vnitřní skutečnosti. Při výkladu na objektivní úrovni je třeba snové figury chápat jako takové, konkrétně, a nikoli symbolicky; představují pak zaměření snícího ve vztahu k vnějším předmětům nebo osobám a chtějí ukázat, jak to, co vědomě vidíme jen z jedné strany, vypadá z té odvrácené, anebo upozornit na něco, čeho jsme si dosud ještě vůbec nepovšimli. Vystupuje-li ve snu např. otec, pokládaný za dobrého a ušlechtilého, v podobě nerozumného, ukrutného, egoistického a impulzivního člověka, pak to ve výkladu na subjektivní úrovni znamená, že snící sám v sobě skrývá takovéto vlastnosti, kterých si však není vědom, a přikládá jim dokonce význam nesouvisející se skutečnou situací. Ve výkladu na objektivní úrovni by tento sen představoval skutečného otce, který je snícímu ukazován v pravé podstatě, jemu doposud neznámé. Vyskytují-li se ve snu osoby, s nimiž má snící životně důležité vztahy, pak musí být – vedle výkladu na subjektivní úrovni, kde mají význam vnitřních, personifikovaných dílčích aspektů psýché – vždy proveden také výklad na objektivní úrovni. Při výkladu na subjektivní úrovni musíme snové obsahy chápat jako představy obrazů subjektivní povahy, jako podoby, resp. projekce nevědomých komplexů samotného pacienta. Tak může být určitá postava, třeba přítel ve snu jedné pacientky, chápána
98
Psychologie C. G. Junga
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207827