Role 3T magnetické rezonance v zobrazení poranění prvoligových fotbalistů
Jan Kastner, Jiří Ferda, Petr Zeman
Kopaná je nejpopulárnější sport světa (1). Poranění hráčů fotbalu jsou velice častá, protože tento sport se vyznačuje intenzivním fyzickým kontaktem, rychlými, rychle se měnícími pohyby, jako je akcelerace, decelerace, výskoky, dopady a nenadálé změny směru pohybu (2). Vznik poranění má významný vztah také k individuálním faktorům, kterými jsou věk, předchozí poranění, kloubní instabilita, fyzická příprava, rozcvičení, individuální schopnosti, ale jsou i vnější příčiny vedoucí k poranění, jako je přetížení v tréninku, excesivní počet zápasů, ale také fauly během hry (3). Během zápasu hráč naběhá přibližně 10 km, 40 % pohybu tvoří běh, 25 % chůze, 15 % klus, 10 % sprint a 10 % běh pozadu. Změna pohybu se děje každých 10 sekund. Z poranění v Evropě vzniká polovina z nich během hry a polovina během tréninkové přípravy, v Brazílii však při hře dojde ke 2/3 poranění a 1/3 jich připadá na tréninkové činnosti (2, 3). Třetina poranění vzniká u hráčů nad 29 let, dle studií jsou nejčastějšími zraněnými hráči záložníci, následují útočníci, obránci a nejméně často zraněnými jsou brankáři (je jich pochopitelně jen 1/11 hráčů) (5).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207172
Technika zobrazení muskuloskeletálních poranění na 3T MR Zranění prvoligoví hráči kopané jsou k MR vyšetření indikováni klubovými lékaři s odborností chirurg, ortoped-traumatolog a rehabilitační lékař. Úzkou spoluprací s nimi byla zajištěna zpětná vazba, což vedlo k získání větších zkušeností v precizování nálezů, ale také správných indikací poranění k MR zobrazení. Diagnostiku poranění provádíme na přístroji 3T, kde větší síla pole dovoluje i vyšší kontrastní rozlišení především na zobrazeních závislých na T2-vážení. Používáme pět základních sekvencí pro muskuloskeletální poranění: PD TSE FS/TR 3270 ms, TE 33 ms, matrix 320 × 320, šíře vrstvy 3 mm, TA 3.26 min T2 TSE/TR 5020 ms, TE 80 ms, matrix 358 × 512, šíře vrstvy 3 mm, TA 4,16 min T1 TSE/TR 724 ms TE 21 ms, matrix 240 × 320, šíře vrstvy 3 mm, TA3,41 min T2 TIRM TI 220 ms, TR 3300 ms. TE 37 ms, matrix 224 × 320, šíře vrstvy 3 mm, TA 3,50 min 3D DESS WE/TR 14,8 ms, TE 5,0, matrix 240 × 256, šíře vrstvy 0,7 mm, TA 3,41 mm T2-vážené sekvence rychlého spinového echa a sekvence inversion recovery s krátkým inverzním časem (TIRM T2 STIR), ale především sekvence rychlého spinového echa protonové denzity s potlačením signálu tuku spektrální saturací (PD FS) jsou vynikající v zobrazení různé intenzity, charakteru a rozsahu otoku a přítomnosti tekutiny. T1 sekvence rychlého spinového echa odhalí hematomy, popř. tukové atrofie svalů. PD FS sekvence jsou velice přínosné v posuzování kloubních chrupavek a edémů kostní dřeně. Sekvence steady-state T2*-vážení s potlačením signálu tuku technikou excitace vody s 3D načítáním a izotropním voxelem (3D DESS WE) je vhodná v posuzování chrupavčitých poranění, navíc jde o 3D sekvenci s izotropním zobrazením, která má výhodu tenkých řezů a možnost rekonstrukce libovolné roviny pomocí multiplanární rekonstrukce speciálních otázek. Z našich zkušeností však vyplývá, že nejcennějšími ze všech sekvencí jsou PD FS, které nabízejí nejvíce podstatných informací.
Rozdělení poranění při kopané Poranění svalově-šlachové jednotky Poranění svalů je časté. Klinicky se svalové poranění projevuje bolestí od doby vzniku, otokem postižené oblasti na podkladě zvýšené intracelulární tekutiny, neobvyklým úsilím vyžadujícím excentrickou kontrakci a limitací výkonu. Poranění vzniká dvěma mechanismy: 1. Přímým úderem, kdy v místě zasažení dochází ke kontuzi bez přerušení vláken, je přítomna intersticiální hemoragie, popřípadě hematom. 2. Distrakcí nebo střihovým mechanismem. K poškození dochází v důsledku excesivní silové kontrakce svalu zpravidla v locus minoris resistentiae, kterým je svalově šlachová junkce. Je přítomna diskontinuita svalu, fokální edém a hemoragie. MR znaky svalově šlachového poranění Natažení. Jde o mikroskopické poranění, je přítomen fokální edém mezi svalovými vlákny a fasciemi, nejsou přítomné svalové disrupce. V MR obraze je patrný v T2 sekvencích hypersignál charakteristického vějířovitého vzhledu tvaru „peříčka“. Mírné zhmoždění. Zde jsou již přítomny makroskopické parciální trhliny v oblasti svalově šlachové junkce. Běžný je fokální hematom. V MR obraze je vidět lokální nahromadění tekutiny zpravidla na jednom okraji postiženého svalu. Těžké zhmoždění s úplnou rupturou. V MR obraze je přítomná diskontinuita zpravidla v oblasti svalově-šlachové junkce s intra- nebo intermuskulární kolekcí tekutiny v důsledku edému a hematomu a retrakcí šlachy a svalu. U hráčů kopané je vzácné. Poranění kloubů Poranění kloubů je velmi časté a tvoří podle našich zkušeností asi 66 % všech poranění fotbalistů. Nejčastějším poraněným kloubem je kolenní kloub, literární údaje uvádějí, že tvoří až 33 % poranění, následuje hlezno s 33 %. Třetím nejčastěji poraněným kloubem je ramenní kloub – cca 8 %, jeho poranění se častěji vyskytují u brankářů a při vzdušných soubojích. Nejběžnějším poraněním u kolenního kloubu je poranění vnitřního postranního vazu. Vzniká mechanismem valgus stressu při násilné abdukci v zevní rotaci, kdy na zablokovanou stojnou nohu hráče narazí jiný hráč z laterální strany do hráčova kolena.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207172
Obr. 1
TSE PD FS – obránce, natažení m. semitendinosus
Obr. 2
TSE PD FS – obránce, parciální ruptura m. pectineus vpravo
Obr. 3
TSE PD FS – obránce, kontuze m. triceps brachii a kontuze kostní dřeně humeru po faulu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207172