4.6
Přechod ze školy do praxe, zaměstnanost mládeže
Ve srovnání se zeměmi OECD je v České republice zatím nižší věková hranice přechodu ze školy do ekonomicky aktivního života. Přesto se i u nás – podobně jako ve vyspělých zemích západní Evropy – zvětšuje věkové rozmezí, v němž mladí lidé vstupují do zaměstnání. Zvyšuje se také počet lidí, kteří kombinují zaměstnání a vzdělávání. Obtíže mladých Čechů na startu profesní dráhy nevyplývají jen z transformačních procesů, ale nesou společné rysy a tendence s dalšími vyspělými zeměmi (Kuchařová, 1998). V průběhu devadesátých let docházelo u nás i v západní Evropě k celkovému poklesu zaměstnanosti ve věkové skupině do dvaceti let. Také „příjmový handicap“ mladých lidí ve srovnání se střední a starší generací je v české mladé populaci obdobný jako v dalších evropských zemích – to, co naše adolescenty a mladé dospělé spíše zasahuje, je tedy absolutní úroveň příjmu, ne srovnání s jinými věkovými kategoriemi. Diferenciace v příjmech mladých je dána spíše socioprofesním postavením, v menší míře vzděláním (tam se diferenciace objeví až v pozdějším věku). Jestliže na počátku devadesátých let byla nezaměstnanost mladých lidí v České republice nižší než v západoevropských zemích, v roce 1997 se přiblížila situaci, která byla na Západě v polovině devadesátých let. Dramatičtěji narůstala v nejmladší věkové kategorii zaměstnaných (do 20 let) spíše u dívek než u chlapců. Míra nezaměstnanosti s rostoucím vzděláním obecně klesá, neplatí to však v posledních letech pro adolescenty do 20 let (Kuchařová, 1998). V roce 2000 (kdy byla celková nezaměstnanost 8,4 %) byla třetina všech nezaměstnaných právě z této věkové skupiny, dalších 15 % bylo z věkové skupiny 20–25 let (Možný, 2002).
4.7
Budoucí cíle a očekávání
Když v roce 1994 provedla agentura Faktum rozsáhlé dotazovací šetření ve věkové skupině 15–24 let, nezjistila nic neočekávaného. Mezi nejbližšími životními cíli mladých lidí v České republice (v horizontu 3–5 let) dominovaly přání dosáhnout vzdělání a najít si dobrou práci, u čtvrtiny souboru se objevilo přání založit rodinu a mít děti. Asi desetina dotázaných uvedla přání mít hodně peněz, dostat se na vysokou školu a mít vlastní byt (viz Hanuš, 1994). Podobnou preferenci zdraví, kariéry, partnerství a rodiny zjiš ujeme i v našich výzkumech24. Je třeba říci, že důraz na výše uvedené hodnoty 24 Výsledky jsou v plné šíři uvedeny jinde (Osecká, Macek, 1987; Macek, 1998b, 2000), nyní uvádíme jen stručný přehled.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS207065