inženýr doktor Ludwig Tschoch ani trpělivost, ani talent. Říkal, že to je ženská záležitost, a nemyslel to nijak negativně, ba právě naopak. Nikdy by nepronajal byt někomu, koho by mu předtím neschválila manželka. Hannelore má vždycky nejnovější informace, což dá spoustu práce, ale samozřejmě v tom hraje roli i fakt, že ji to prostě baví. On byl odjakživa toho názoru, že práce musí člověka bavit, aby ji dělal dobře. Cokoliv jiného by přece bylo protestantské, ne? A nám se dá vyčítat leccos, ale protestanti tedy rozhodně nejsme! Teprve nedávno se od Hannelore dověděl, že druhý Holaubekův syn se společensky znemožnil do té míry, že zvažují, jak mu co nejdiplomatičtěji odříct rezervaci stolu na gymnazijním plese v Hietzingu. Holaubekův syn! Otec nejvyšší soudce, bratr velké zvíře u Raiffeisen, všichni po generace v Rotary klubu, a teď tohle. Doktor Tschoch už zapomněl, oč přesně šlo, ale musel to být nějaký hospodářský nebo sexuální přečin, v každém případě závažný prohřešek, když vyvolal takové reakce. Holaubekovu mladšímu synovi už se tedy pronajímat nebude, i když je to pořád ještě dobré jméno. Zato otci kdykoliv, a ještě mu políbí ruku. To měl Ludwig Tschoch na mysli, když mluvil o společenských jemnůstkách. O které se díky bohu starají ženy. Lidé by se k sobě měli svým způsobem hodit, zejména když bydlí ve stejném domě. Ludwig Tschoch si naštěstí může nájemníky vybírat. Nemá přece činžovní domy v Ottakringu! Na cizincích by se sice dala vydělat spousta peněz, ale na to by musel mít jinou povahu. Možná takovou, jakou má Holaubek junior… Na druhou stranu ale nechce ve svém domě žádné přátele. Žádné kolegy ani spoluhráče z tenisu. Ne, ne, to jsou příliš těsné vztahy. To nedělá dobrotu a člověk ani nepotřebuje mít velkou fantazii, aby si dokázal představit proč. Nejlepší je pronajímat byty přátelům dětí svých známých nebo známým 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206526