De tle f Br an d e s: Ger man i zova t a vy s ídlit
98
svou obavu, že neočekávaná a tak rozsáhlá redukce nebude v nejširších vrstvách českého národa moci přispět k pokojnému soužití obou národů.“ Žádal o to, aby bylo povoleno nejméně 30 paralelních tříd, a tím o 1200 žáků více, zvlášť ve velkých městech, a vedle existujících sedmi maturitních kurzů na průmyslových školách bylo zřízeno pět dalších. Na ponechaných středních školách pak měly být umístěny nové odborné školy, na kterých by mohla vyučovat i část dosavadních učitelů.189 Hácha se zasazoval i za uchování církevních a řádových škol, z nichž zejména na dvou arcibiskupských gymnáziích, kroměřížském a pražském, se vzdělává budoucí duchovenstvo. Ostatní církevní školy jsou mezi nábožensky založeným venkovským obyvatelstvem oblíbeny i pro své internáty a stipendia.190 Neurath však všechna Háchova přání odmítl.191 V souvislosti s církevními školami jeden pracovník školského oddělení připomněl, že teologii mohou jít studovat i absolventi zbývajících dvanácti humanitních gymnázií.192 Dne 18. září 1941 pak Hácha předstoupil před Neuratha osobně. Předal mu memorandum, ve kterém jednak děkoval za zvýšení počtu měšťanek a odborných průmyslových škol, avizované už ve výnosu z 27. června. Na druhé straně se znovu přimlouval za výjimky ze zákazu paralelních tříd. Tato redukce v některých městech a školách vedla, jak uvedl, k nespravedlnostem a ostrým rozporům: „Díky disciplíně českého národa proběhly první dny nového školního roku bez jakéhokoli narušení pořádku. Nemohu ale zatajovat, že v nynějším obtížném období příznivého rozvoje říšské myšlenky nemůže být nikterak ku prospěchu věci, když se v národě na poli kulturního života, na němž byla garantována samospráva, vyvolává zklamání a rozrušení.“
189/ Hácha Neurathovi 17. 7. 1941, NA, ÚŘP I-10 E III A. 190/ Hácha Neurathovi 18. 8. 1941, NA, ÚŘP I-10 E III A. 191/ Neurath Háchovi 29. 8. 1941, NA, ÚŘP I-10 E III A. 192/ Neurath Háchovi 19. 9. 1941; zápis ŘP/I-10 (Hansel) ze 30. 8. 1941, NA, ÚŘP I-10 E III A.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206426
I I . S f é ry a m etody nacionálněsocialistické n árodn ostn í politiky
Neurath Háchovi přislíbil, že prověří konkrétní případy, kdy omezení na 40 žáků mělo zvlášť bolestné důsledky.193 Následující den se u říšského protektora ohlásilo i ministerstvo školství: z 11 088 bylo možno do primy přijmout pouze 4480 uchazečů. Zejména na mnoha pražských školách musela být odmítnuta řada uchazečů s průměrem známek mezi 1,0–1,24, zatímco například v Budějovicích bylo možno přijmout i některé s průměrem 3,17. Ministr školství Jan Kapras žádal, aby se počet přijímaných zvýšil, buď formou paralelních tříd, nebo zvýšením počtu žáků ve třídě na 60,194 říšský protektor to však na doporučení svého odborného oddělení odmítl. Argumentovali tím, že právě v Praze a v Brně je cílem reformy redukce „vrstvy inteligence“.195 Abiturientům se nabízelo něco málo obchodních škol a akademií, ostatní mohli po absolvování dodatečné odborné průpravy nalézt uplatnění jen jako kvalifikovaní dělníci nebo podnikoví specialisté. Jak právem konstatovala SD, „vzhledem k tomu, že tito lidé nedosáhli svých dříve vytčených, převážně akademických cílů, je třeba na ně automaticky pohlížet jako na zárodečné buňky protiněmeckého odporu“.196 Roku 1941 stoupl počet studentů českých obchodních akademií a škol o 1000, středních a vyšších průmyslových škol dokonce o 8000 a živnostenských o 21 000.197 Druhého dubna 1941 Frank navíc rozhodl, že na měšťanky smí být přijato jen 35 procent žáků základních škol, ostatní museli zůstat na národních školách.198 Místo na gymnázia nebo měšťanky byla od té doby část českých dětí posílána na dvouleté, od roku 1943 tříleté učňovské školy. Jejich počet narostl do 1. března 1944 na 362 (z toho bylo
99
193/ Hácha Neurathovi 19. 9. 1941 s Neurathovou poznámkou, NA, ÚŘP I-10 E III A. 194/ Ministr školství (Jan Kapras) říšskému protektorovi 20. 9. 1941, NA, ÚŘP I-10 E
III A.
195/ Zápis ŘP/I-10 (Hansel) 26. 9. 1941, NA, ÚŘP I-10 E III A. 196/ Měsíční zpráva hlavního úseku SD Praha za březen 1941, str. 10, NA, ÚŘP, dod. I, kr. 32. Viz níže str. 101.
197/ Měsíční zpráva hlavního úseku SD za červen 1941, str. 8, NA, ÚŘP, dod. I, kr. 32. 198/ Frank Eliášovi 2. 4. 1941, v: Otáhalová, Červinková (eds.), Dokumenty, sv. 2,
dok. 438. Viz též Pasák, „Organizační a správní změny v českém školství“, str. 232. Měšťanská škola se měla stát školou výběrovou. Měsíční zpráva hlavního úseku SD Praha za srpen 1941, str. 4, NA, 114-9-24. Jan Špringl, „Školní rok v Heydrichově protektorátu“, v: Terezínské listy, 40, 2012, str. 42.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206426
De tle f Br an d e s: Ger man i zova t a vy s ídlit
39 německých) s 6962 třídami (269) a 162 131 (5457) žáky.199 Příklad všeobecné tendence nalezneme ve „zprávě o stavu německého živlu“ za únor 1942, předkládané budějovickým oberlandratem. Holedbal se, jak zrušil následující české školy: řádové dívčí reálné gymnázium, učitelský ústav, reálku, vyšší průmyslovou školu; obchodní akademii zakázal přijímat žáky, kteří nebydleli v budějovickém okrese. V pohraničních obcích Kralovice a Černá zrušil také dvě obecné školy.200 Navíc existovaly i střední školy, jež byly zavřeny kvůli ozdravným pobytům německých dětí.201 Na mnoha místech musely české školy vyměnit své modernější budovy za starší a horší budovy německých škol.202 Byly zavírány dokonce české školky, ve školním roce 1942/43 například všech 32 soukromých školek, provozovaných do té doby Ústřední maticí školskou. Zčásti však mohly být nahrazeny školkami obecními.203 Jak vyplývá ze zprávy o činnosti ÚŘP za září 1941, počty žáků ve třídách byly podle stanovených kritérií skutečně redukovány:
100
„Ještě mnohem výrazněji se numerus clausus projevuje u 1. a 5. třídy českých středních škol. Na počátku tohoto školního roku zde úbytek činí už na 12 000 žáků. Po 4 letech budou mít české střední školy už jen po jedné třídě v každém ročníku, s následujícími nejvyššími počty žáků ve třídě: 1. a 2. třída 40, 3. až 5. třída 35, 6. až 8. třída 25 žáků. K 1. listopadu 1940 studovalo na českých středních školách celkem 84 788 žáků. Na počátku roku 1945/46 jich budou v důsledku 199/ Zprávy jednotlivých oddělení německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu o činnosti za druhé čtvrtletí 1944 z 24. 7. 1944, NA, 109-1-80, str. 1–23.
200/ Budějovický OLR říšskému protektorovi 17. 2. 1942, NA, ÚŘP 287, I-1b 2000.
Některé budějovické školy musely sdílet své prostory s německými školami nebo je postoupit institucím jako Pracovní služba nebo Hitlerjugend. Leoš Nikrmajer, „Problémy českého a německého školství“, str. 113. 201/ Měsíční zpráva hlavního úseku SD Praha za březen 1941, str. 9, NA, ÚŘP, dod. I, kr. 32. 202/ Jihlavský OLR říšskému protektorovi, „Zpráva o stavu německého živlu“ (Deutsch tumsbericht) z 19. 2. 1942, NA, ÚŘP 287, I-1b 2000. Olomoucký OLR říšskému protektorovi, „Zpráva o stavu německého živlu“ (Deutschtumsbericht) z 20. 2. 1942, NA, ÚŘP 287, I1b 2000. 203/ ŘP/III a (Heckel) „Zpráva o činnosti III. odd. – školská správa za duben, květen a červen 1943“, NA, 114-5-30, str. 4–18. Německé státní ministerstvo / III. oddělení, Zpráva o činnosti školské správy za červenec, srpen a září 1943, BArch, R 21/232, str. 2–9.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS206426